wz

Narodilo se nám hříbátko - a už je mu rok!

Hříbátku je už teď rok a kousek. Už to není takové to dlouhonohé stvoření, které neví jak chodit, aby si nepopletlo nožičky. Už je z něj pěkný koník - vlastně slečna koníková, protože se jmenuje Rominka. Do půl roku byla Rominka s mámou Rozárkou. Pak musela do světa - jako každý koníček, kterého čeká závodní kariéra; mezi hříbata, zvykat si na společnost. Tak i naše Rominka je teď daleko od mámy, v krásném kraji - Podkrkonoší u Trutnova. K Vánocům dostala pytel mrkve a její páníčkové, Alena s Martinem, za ní jezdí každou volnou chvíli.

Ahoj, jsem tu zase po roce!

Takhle zblízka byste snad už ani nepoznali, že je mi teprve rok.

... s kamarádem

Tohle je můj kamarád, také hříbě. Spolu tu bydlíme, ale já jsem silnější!

... na pastvě

Přijela panička Alena. Spolu s kamarádem ji provedeme po našem domově.

Copak máš dobrého?

Pak už se podíváme, co nám to ta panička vlastně přivezla...

Aha, mrkvičku, tu já ráda!

...aha, mrkev - no tak to si dám říci, tu já můžu.

... jojo, je moc dobrá!

Tak, a je v mně - nevadí, v té tašce určitě bude další.

... a co já?

A to je můj páníček Martin, ten co jezdí s maminkou závody.

No proto !

Rychle musím zjistit, co dobrého mi přivezl on.

Tak ahoj zase někdy!

Je tu krásně - jen ten hmyz kdyby mě tak nekousal...

Ani takové hříbátko nemá dětství jednoduché. Civilizační choroby se nevyhýbají ani koním. A tak má naše Rominka alergii na kousnutí hmyzem, která může ohrozit i jeho budoucí kariéru závodního koně. Držme jí palce, ať se vše upraví a její mládí a zdravý kořínek zvítězí nad záludnostmi všech neduhů.

JL