wz

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost

Na semináři o ptačí chřipce, který pořádala Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně bylo zdůrazněno, že pokud propukne pandemie ptačí chřipky, nejvíce budou postiženy nejchudší země, kde napáchá největší škody. Světová banka již dříve odhadla, že škody roční pandemie chřipky by světové ekonomice způsobily ztráty ve výši 800 miliard dolarů. Všichni odborníci však poukazují na to, že ptačí chřipka je v současné době především problém veteriny. Mezi lidmi se virus nešíří.

Někteří vědci se domnívají, že kdyby virus měl potenciál k tomu zmutovat a šířit se mezi lidmi, již by tak dávno učinil. Jedním dechem však dodávají, že pandemii lze očekávat, neboť vycházejí z dosud poznaných skutečností. Podle nich přichází pandemie chřipky každých 30 let, poslední byla zaznamenána v roce 1968 v Hongkongu. Největší chřipkovým zabijákem byla ve 20. století tzv. Španělská chřipka, které podlehlo více jak 20 milionů lidí.

V současné době je mezi obyvatelstvo šířen leták Ministerstva zemědělství České republiky, který informuje veřejnost, jak se zachovat v určitých situacích a chránit se tak před možnou nákazou. Pro ty, kteří jej nemají k dispozici uvádím celý jeho doslovný text zde.

Co je ptačí chřipka?

Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak i drůbež, jako slepice, krůty, kachny a husy, ale i jiné ptáky chované v zajetí. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 až 2 dnů.

Jako je riziko přenosu ptačí chřipky na člověka?
Riziko přenosu na člověka je nízké, přenos z volně žijících ptáků zatím nebyl od roku 1997 popsán. Současná forma viru je schopna infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, a to při úzkém styku s napadenou drůbeží. Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich trusem a peřím.

Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u lidí?
U člověka se nákaza ptačí chřipkou projevuje horečkou, postižením dýchacích cest, zápalem plic, průjmovým onemocněním. Pravděpodobnost onemocnění lidí v našem prostředí však je velmi malá. V podmínkách České republiky jde především o veterinární problém.

Jak se chránit?
Nejvýznamnější je dodržování zásad osobní hygieny. Důležité je mytí rukou a dezinfekce po každém kontaktu s ptáky nebo s jejich exkrementy. Lidé, kteří přicházejí v zaměstnání do kontaktu s drůbeží, by v případě na podezření z nákazy v chovu měli nosit ochranné pomůcky (pracovní oděv, pokrývku hlavy, která zcela zakryje vlasy, ochrannou obuv, omyvatelné ochranné rukavice a ochranné brýle).

Je třeba mít obavu z konzumace drůbežího masa a drůbežích výrobků?
V České republice jsou všechny chovy drůbeže pod přísným veterinárním dozorem, který pečlivě monitoruje zdravotní stav zvířat. Další navazující kontroly jsou nastaveny v průběhu zpracování produkce. Kontrolou samozřejmě prochází i dovozy zvířat a masa. Není třeba se obávat, že by se na trh dostalo maso z nakažených zvířat. Při nákupu i při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 °C v jádře potraviny, a to již za jednu vteřinu.

Praktické rady

Další informace naleznete na webových stránkách


Zpět na Stránky našich zvířecích přátel

 

Zpět k Mostu ?

VEZA