wz

Víte, co jsou to motýlí louky?

Motýli nejsou jen letní ozdobou rozkvetlých luk, ale v přírodě hrají významnou roli. Stejně jako ostatní hmyz jsou důležitou součástí potravního řetězce – jsou na nich závislí pavouci, obojživelníci, ptáci... Nejenom pilné včelky a nemotorní čmeláci umí opylovat květy. Mnoho práce při opylování rostlin odvedou právě křehcí motýli.

V České republice žije 143 druhů denních motýlů, z nichž přibližně 70 druhů je různou měrou ohroženo. Zákonem je chráněno 22 druhů motýlů, z toho je kriticky ohrožených 8 druhů a silně ohrožených 11 druhů. V uplynulém století 18 druhů našich motýlů zcela vyhynulo. Nevymírají jen vzácné druhy, ale výrazně se snižuje i počet jedinců dříve zcela běžných druhů.

 

 

Příčinou úbytku motýlů je mizení jejich přirozeného prostředí. Původní květnaté louky s mnoha desítkami druhů kvetoucích rostlin a jen s několika druhy trav se mění v čistě travnaté, intenzivně hnojené a několikrát za rok sečené „zelené pouště“. Na rozlehlých lánech s chemicky ošetřovanými porosty řepky, obilí nebo brambor nenacházejí nejen motýli, ale ani jiné druhy hmyzu vhodné podmínky pro život. Mnoho původních luk také zarostlo lesem, na jiných byly postaveny obrovské sklady, nákupní centra nebo parkoviště.

Tohle známe z okolí měst bohužel velice dobře. Dalšími likvidátory motýlů a hmyzu všeobecně jsou bohužel i majitelé rodinných domků. Spousta z nich se zhlédla v travnatých plochách připomínající spíše textilní koberec s délkou vlasu několik milimetrů a všemi dostupnými způsoby likvidují každičký kvítek, který na jejich zelenou plochu zabloudí. S burácejícími sekačkami, jejichž fyzická i cenová dostupnost se stala prokletím tichých večerů a víkendových dnů, nekompromisně likvidují oázy klidu pro naše přátele z hmyzí říše. V bledě modrém je podobný přístup vidět i v městských parcích a sadech.

 

 

Jedinou cestou, jak zabránit dalšímu úbytku motýlů je zajistit, aby krajina byla co nejpestřejší. Aby na loukách kvetlo co nejvíce druhů květin, aby v jejich blízkosti byly křoviny, sem tam nějaký strom anebo kousek lesa... To je prostředí, které motýlům vyhovuje nejvíce.

Takových míst není zase tak málo. V tomto povídání se podíváme na svahy pod vrchem Kopanina v Českém ráji, kde se nad půvabnou zříceninou hradu frýdštejn podařilo vytvořit motýlí louku - rezervaci určenou pro nerušený život motýlů.

V Českém ráji usiluje Správa CHKO o obnovu takových květnatých luk, jaké kdysi znali naši předkové. Zatímco se obvyklý trávník kolem většiny domů skládá z jednoho, maximálně několika druhů trav, na květnaté louce najdeme třeba osmdesát nebo sto druhů trav a kvetoucích rostlin. Právě tato pestrost je to, co přírodě prospívá nejvíce. Správa CHKO Český ráj zakládá květnaté motýlí louky jednak vlastními silami, jednak také vyzývá obyvatele Českého ráje, aby se připojili ke snaze o obnovu takovýchto luk.

 

 

Pan Igor Vícha z Frýdštejna píše:

Na tuto výzvu reagovala mimo jiné i naše rodina. Na svých pozemcích o rozloze více než tři hektary v sousedství zříceniny hradu Frýdštejna se pokoušíme vytvořit co nejlepší podmínky pro život motýlů. Sehnali jsme speciální osivo a založili květnaté louky, které sekáme pouze jedenkrát ročně, a to až po odkvětu a dozrání semen většiny rostlin.

Protože přes pozemky procházejí dvě značené turistické cesty (červená na Pantheon a do Malé Skály a modrá na rozhlednu na Kopanině), zřídili jsme také dvě informační tabule pro turisty, na kterých vysvětlují problematiku ochrany motýlů.

 

 

Ekologové a ochránci přírody doufají, že se ke snaze zabránit úbytku motýlů připojí v budoucnosti co nejvíce lidí. Pro začátek by stačilo, kdyby každý majitel domu přestal sekat alespoň kousek svého anglického trávníku a místo něj vytvořil třeba nevelký, ale zato pestrý motýlí záhon. Vhodné osivo s mnoha druhy květin je dnes již běžně dostupné. Z takového motýlího záhonu bude mít majitel dvojí užitek: jednak si ušetří práci se sečením trávy a jednak pomůže přírodě.

 

 

Nemohu se zbavit dojmu, že taková pestrá louka plná kvítí je i oku poutníka mnohem na pohled příjemnější, než uměle působící strojově sekaná plocha golfového hřiště. O důležitosti hmyzu v přírodě jsme se již zmiňovali na začátku - vše je moudře a citlivě provázáno tak, že i malé impulsy do zaběhnutého pořádku mohou míti dalekosáhlé následky. Albert Einstein, který bezesporu viděl dále a v širších souvislostech než drtivá většina z nás například prohlásil, že bez včel by lidstvu zbývaly pouhé čtyři roky života. Bez nadsázky lze tvrdit, že se včelami je to na planetě Zemi dosti nahnuté. V posledních dnech se opět začínají objevovat zprávy o tom, že za úbytek i zmatečné chování včel mohou mobilní telefony, respektive sítě jejich operátorů. Možná by bylo na čase začít přemýšlet o vytvoření rezervací univerzálně vhodných pro život - pro všechny, včetně lidí. Bez civilizačních berliček, co se objevují ze všech stran a útočí na nás jak stáda sršňů. Před pár lety lidé klidně trávili volný čas bez toho, aby měli stále u uší krabičky mobilních telefonů, zírali na displeje navigačních přístrojů a měli vyrážku z toho, když se vzdálí na několik minut z dosahu připojení na internet. Možná by bylo dobré opravdu život zase trochu zpomalit ... Kam stále spěchat? Člověk jako živočišný druh se začal opravdu velice vymykat rytmu života prostředí, do kterého byl stvořen. Obávám se, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že mu to ku prospěchu nebude.


S použitím materiálů na informační tabuli - Vlk Samotář (JL)

 

Zpět na Stránky našich zvířecích přátel

 

Zpět k Mostu ?