wz

Gaviál – krokodýl s hrncem na nose

V pražské ZOO můžete v pavilonu Čambal obdivovat skupinku sedmi (zatím) malých krokodýlků, líně se vyhřívajících pod teplem lamp. V rozsáhlém akváriu s průzračnou vodou je můžeme vidět plovoucí i ležící na dně; společnost jim dělají želvičky, které zpestřují jinak poklidné prostředí.

 

 

Tito mladíčci pochází z Indie, odkud je v roce 2008 získala pražská ZOO, jako jediná v Evropě. Tyto vzácné plazy chovají pouze ZOO v Japonsku, Singapuru, Srí Lance a čtyři zoologické zahrady v Americe.

 

 

Gaviál indický - Gavialus gangeticus – je v Indii považován za posvátné zvíře. Nicméně byl a je vybíjen, neboť se věří, že jeho dlouhá tlama povzbuzuje mužnou sílu. Gaviál je na seznamu ohrožených druhů a hrozí mu vyhynutí. Proto se světová ZOO snaží o zachování druhu, o zvýšení jeho populace, přestože podmínky pro jeho chov jsou velice složité a nákladné.

V současné době se gaviálové ve volné přírodě vyskytují velice sporadicky. Odhaduje se, že dospělých samců žije asi jen dvacet a s nimi necelých dvě stě dospělých samic. Každý dospělý samec totiž má několik stálých družek. Samci si své teritorium hlídají a dávají to najevo hlasitým bučivým řevem, který vychází z nosních dutin, kde rezonuje ve chrupavčitém útvaru na čenichu, kterému se v hindštině říká ghara, česky hrnec.

Od této čenichové rarity dostal krokodýl svůj název – Gavialis souvisí se slovem gharyjal - což znamená krokodýl a ghara – hrnec.

 

 

Gaviál miluje sladké vody členitých hlubokých řek s pomalu plynoucí čistou vodou, se strmými břehy a mělčinami, tůněmi a ostrůvky.

Takové prostředí měl ve své původní domovině v Indii v povodí velkých řek Gangy a Mahanadi. Žil také v řece Indu na západě Pákistánu, Narayani v Nepálu, Brahmaputry v Bangladéši a Irrawady v Barmě.

V současné době největší populace žije v Indii v povodí Gangy v řekách Čambal a Girwa. Nepočetné zbytky přežívají na několika dalších místech v Indii a Nepálu.

 

 

Tento podivuhodný krokodýl s dlouhými čelistmi protaženými do jakési obrovské pinzety je pro Indy posvátný, je zasvěcen indickým bohům, především Višnovi.

 

 

Úzké dlouhé čelisti jsou vybaveny 106 až 110 ostrými zuby. Dospělý krokodýl měří až 7 metrů, z toho asi polovina připadá na ocas a až 90 centimetrů na čelisti. Váží 160 až 180 kilogramů.

Na vrcholu hlavy má posazeny vystouplé oči kryté šupinatými víčky a průhlednou blankou, takže může ponořený dobře pozorovat dění pod hladinou. Oči jsou vytočeny do stran, což umožňuje přehlédnout široké okolí bez otočení hlavy.

 

 

Gaviál je rychlý a obratný plavec – to mu umožňuje především pohyb jeho předlouhým ocasem. Naproti tomu kvůli svým slabým nožkám není schopen normální chůze po souši, přeleze pouze bahnité plochy. Jeho nožky prostě nedokáží tělo zvednout a jít. Gaviál se živí velkými rybami, které loví v čistých vodách. V kalné vodě nedokáže ulovit nic, navíc mu zde hrozí možnost poranění citlivých dlouhých čelistí o nějaký tvrdý předmět. Takto poraněný gaviál uhyne hladem.

 

 

Během rozmnožováni se samci zdržují ve svém teritoriu obklopeni samicemi. Páření probíhá ve vodě. Samice pak vyhledávají tišiny velkých řek, kde vylézají na písčitý břeh a vyhrabávají hnízdo dosti vzdálené od vody. Nakladou do něj až 50 velkých vajec (1 kus váží až 150 gramů). Potom si hnízdo po dobu dvou až tří měsíců hlídají. Mláďata po vylíhnutí zamíří k řece a zde se o ně rodiče starají dokud nejsou samostatná – loví pro ně potravu a vozí je na hlavě a hřbetě.

 

 

Pozvánka: pavilon Čambal se nachází v dolní části pražské zoologické zahrady, na okraji Vodního světa pod Pavilonem velkých savců. Kdo tam vstoupí – neprohloupí! Roční období nerozhoduje, pavilon je otevřen stále.

Doporučení: fotoaparát či kameru sebou, gaviál je rozený manekýn...


Zpět na Stránky našich zvířecích přátel

 

Zpět k Mostu ?

VEZA