wz

Co dělat, abychom neublížili

Dnes bych se zde chtěla zmínit o skutečnosti, o které jsem již slyšela dávno a nyní se tato výstraha objevuje už i v tisku. Jedná se o přilepšování či rozmazlování našich pejsků, kočiček, králíčků  - zkrátka jak se dnes všeobecně říká domácích mazlíčků, tím, že jim dáváme pochutiny a lahůdky co chutnají nám lidem. Vždyť kdo odolá těm loudivým psím očím?
Ale měli bychom odolat, v zájmu jejich zdraví.

 

 

Některé zde uváděné skutečnosti mohu potvrdit ze svého letitého soužití se psy, jiné jsem slyšela od jiných pejskařů, některé jsou zmiňovány v časopisech.

Naši domácí přátelé mají totiž naprosto rozdílný systém trávení a některá jídla, jsou-li jim často podávána,  zbytečně zkracují život.
Podívejte se tedy na seznam pro nás tak obyčejných potravin, ale pro naše zvířecí kamarády absolutně nevhodných.

Čokoláda - ano, kdo by neodlomil kousíček a nedal žebrajícímu pejskovi... Nebo proč by nemohl dostat kousek dortíku, oplatky či sušenky touto pochoutkou smočené či zdobené. Vždyť kousíček neuškodí. Bohužel při tom myslíme jen na váhu, že zvířátko nepřibere, ale je to jinak. Čokoláda obsahuje theobromin. Nejnebezpečnější je tmavá  a koncentrovaná sušená čokoláda. Pokud jí zvířátko sní větší množství je více jak pravděpodobné, že to nepřežije. Dávat tedy kočkám a psům čokoládový dort je vyložený hazard s jejich životem! Theobromin totiž může způsobit velice silné bušení srdce s následkem srdeční arytmie, která u většiny aktivních zvířat způsobí zástavu srdce. Takže čokoládu nikdy!
Proto se již v obchodech se zvířecími potřebami dají koupit náhražky v barvě i vůni čokolády - vitamínové bonbonky pro psy i kočky; když už tedy někdo musí své mildy takto odměňovat...

Sladkosti - různé lidské bonbonky a sladkosti (sušenky, oplatky, keksy,...) obsahují umělé sladidlo xylitol (ale i jiná stejně nebezpečná), která mohou u zvířat vyvolat pokles krevního cukru. To má za následek ztrátu koordinace a křeče. Pokud se stav okamžitě neléčí, může tato "sladké přilepšování" skončit smrtí.
Všeobecně se ale už odedávna mezi pejskaři ví, že cukr jako takový jejich čtyřnohým kamarádům škodí, a přesto jsou někteří tak nezodpovědní, že nosí po kapsách dětské piškoty a pejsky - nejen svoje - jimi odměňují. Ale říkejte to babičce, které piškoty chutnají a tak jimi v parku na lavičce cpe i svou tlustou Majdu...
Je to asi rok, co jsem v jednom obchodě se zvířecími potřebami na regále našla Piškoty pro psy - bez cukru. Jedny jsem zakoupila na zkoušku a asi chutnaly jako ty klasické lidské; aspoň moje dvě psí slečinky si pochutnaly. Takže jsem se rozjela do obchodu pro další, ale zbytečně - regál byl už zaplněn jiným zbožím. Vím, že výrobce těchto psích piškotů byl český, tak jen nevím, proč už na regálu nejsou a v jiných obchodech o nich ani neví...

Oříšky - u malých pejsků je podávání různých oříšků omezeno jejich tlamičkou, ale u větších není nic divného, že dostanou jako ňamku třeba buráky...nebo celý vlašský ořech, aby si s ním pohrály, posléze ho rozkously a vyjedly. A když páníčkové večer u televize mlsají, tak milda musí dostat přeci taky, vždyť mu to chutná! Ne že bych své psy ořechy krmila, ale nevěděla jsem, že jsou tak nebezpečné. Přeci jen napodzim v parku, kde jsou vlašské ořechy popadané se neubráníte tomu, že pes si je najde a odnese, rozkousá a vyjí jak veverka...
Dočetla jsem se, že zvláště nebezpečné jsou ořechy vlašské a makadamové. Tak vlašské ořechy známe, ale co jsou zač ty makadamové? Ty pocházejí z Austrálie a můžeme si je koupit v obchodě. Obsahují až 80 procent tuků a 5 procent uhlovodanů, velké množství zinku a selenu. Pro člověka jsou tedy zdravé nejen jako jídlo, ale používají je i kosmetické firmy do svých krémů na suchou plet. Ovšem pro naše kamarády jsou toxické! Po jejich požití (záleží samozřejmě na velikosti zvířete a množství které pozřelo) se první příznaky otravy objeví už během dvanácti hodin. Zvíře je unavené, ztrácí schopnost se pohybovat, zvrací, má zvýšenou teplotu a silně mu buší srdce. Pokud pes sní čokoládu s ořechy bývají symptomy otravy ještě mnohem horší - přestanou fungovat ledviny, což vede v kratičké době k úmrtí.

Hroznové víno - máme je rádi, zvláště když je sladké a bez peciček. A rozinky, taky dobrá mlska! Je hodně psů, co kuličky z hroznů milují a sušených rozinek by dokázaly sníst najednou celý sáček. Ale páníčkové, tady veliký pozor a nedejte se uprosit i těma nejsmutnějšíma očima!
Hroznové kuličky i rozinky mohou způsobit u psů až kolaps ledvin! Jedna nebo dvě rozinky našeho kamaráda rozhodně nezabijí, ale soustavné odměňování je nesmírně nebezpečné, neboť pejskům se ty škodlivé látky v těle usazují a hromadí, až vyústí v nečekané neštěstí.

Pivo - jsou páníčkové, kteří se chlubí, že jejich pes vypije malý pivko na jeden zátah. Znám mnoho psů, kterým pivo chutná a loudí, když ho ucítí. Sama jsem měla kokršpaněla, který utíkal do blízké hospůdky rovnou za pult s pípou a tam oblizovat ukápnutou pěnu. Doma zase v noci chodil tajně za skříňku, kde stály již vypité lahve, porážel je, lehnul si k nim a jazykem se snažil alespoň z hrdla oblízat co ještě neuschlo. Říkali jsme o něm v legraci, že je santusák....
Pivo mu tedy opravdu chutnalo, a já v té době mladá a blbá ( tj. nezkušená - nic moc jsme o psech my laici v roce 1970 nevěděli) jsem občas milému Alánkovi trošku pivka dala. Časem jsem zjistila, že pije i červené víno a italský aperitiv Martini... ale všeho s mírou a občas. Podle toho, že zemřel ve věku 14 let na následky zápalu plic, si nemyslím, že jeho "vášeň" k pivu ho zabila.
Nicméně jsem se dočetla tohoto varování: 
Alkohol může v podstatě způsobit stejné poškození mozku, jater a jiných orgánů jako člověku, ovšem za podstatně kratší dobu. Čím menší zvířátko, tím větší nebezpečí. I malé množství alkoholu dokáže vaši kočičku nebo malého pejska zabít!

Kofein - ano, znám i pejsky, kterým chutná káva, ovšem s mlékem... Takže kafíčko, čaj a další tekutiny i potraviny obsahující kofein pejskům nabízet nebudeme, protože kofein dráždí a povzbuzuje zvířecí centrální soustavu a kardiovaskulární systém. To může vést k nervozitě, únavě, bušení srdce a nakonec i k jeho zástavě.

Léky - tak to snad víme všichni, že léky nepatří na dosah dětem  - a tím pádem i zvířátkům. Nechat povalovat krabičku nebo samotnou plástev s tabletkami jen tak někde, kde si je kočka či pes najde je nerozum prvního stupně. Je také potřeba vědět, že zvířecí organizmus je jiný a tak reaguje na různé léky jinak než organizmus lidský. Takže podáváme léky předepsané veterinářem, nebo ty, které nám veterinář doporučil a jsou volně prodejné. Ovšem musíme být od něj informováni o správném dávkování, protože skoro ve všech případech záleží na váze zvířete.

A teď dvě potraviny, o kterých nepředpokládám, že by je psi či kočky vyžadovali, ovšem stát se může cokoliv a lidé mívají někdy nepochopitelně divné nápady...

Cibule - je to další potravina, která může našeho mildu zabít. Látky v ní obsažené totiž totálně ničí zvířecí bílé krvinky! To vede k chudokrevnosti, slabosti, potížím s dýcháním a je konec!

Avokádo - toto na našem trhu již zdomácnělé tropické ovoce si někteří z nás oblíbili jak čerstvé, tak v různých kuchyňských úpravách, ale zvířátkům ani kousek! Pamlsek z této "zelené vrásčité hruštice" obsahuje látku persin, která způsobuje u zvířat poškození srdce, plic a dalších důležitých orgánů. Tak pozor - avokádo je pro naše domácí mazlíky nesmírně toxické a nebezpečné!

 

 

Co tedy můžeme mazlíkům bez obav dát smlsnout?  Nabídka je docela pestrá, není toho zase tak málo, hlavně musíme vědět, že některá zvířátka jsou na některé potraviny citlivá a že jim mohou způsobit třeba až alergii. Za dotaz u veterináře nic nedáte...
Pochoutky by měly zůstat jen pochoutkami, čas od času jako odměna, tak jak je to u lidí. Vždyť taky k obědu nemíváme pravidelně jedno bonboniéru a kbelík zmrzliny...Prostě řečeno, nic se nemá přehánět.

 Maso - tím se nebudu až tak zabývat, to snad každý ví, že tučné a mastné nedáváme, jen libové. Kosti raději také ne, protože zvíře hltá a klidně se může udusit, nebo v ještě horším případě spolkne špičatý odlomek kosti aniž byste to věděli; následuje propíchnutí střev, otrava a do pár hodin konec...

Ovoce a zelenina - mrkev (omytá a ještě lépe okrájená), zelené fazole, čerstvá okurka a cuketa bez slupky - tyto kousky jim můžete nabídnout bez obav. Mohly by jim chutnat i kousky jablka, pomeranče, banánu a melounu - ten ovšem bez pecek! Já dávám jablíčko bez slupky; mám malého pejska, tak pro jistotu slupka pryč. Banán a meloun chutná, ale pomeranč byl jen olíznut a psisko šlo znechuceně pryč; zato sladké pomelo, to přímo mlaská!

Pečené brambory - tak i vařené brambory někteří psí všežravci mají moc rádi, ovšem zase na druhou stranu se traduje, že brambory jsou pro psí zažívání těžko stravitelné. Ale pokud je myšlena obyčejná pečená brambora jako pamlsek, tak proč ne, ale jen pár kousíčků bez slupky.
Pozor na rozdíl mezi pečením a smažením - smažené mastné brambory ne, pokud nechcete mít problém se psím či kočičím průjmem...

Rýže a těstoviny - tak to víme, že vhodné jsou. Bílá rýže a těstoviny vaříme v obyčejné vodě. Já do ní dávám současně vařit i kousky kuřecího nebo slepičího libového masa. Je to jednak dietní a jednak ty přílohy naberou masitou příchuť a více mazlíkovi chutnají. Veterináři doporučují tuto směs - pokud ji podáváme jako dietu - nesolit.

Chleba - obyčejný klasický chléb je v pořádku. Akorát bych nedoporučovala dávat ho ještě teplý, to pak je potřeba asi za hodinku doma silně větrat a i ten pes je z toho svého počínání nervózní. Možná, že jej i bolí břicho, ale to on nám nepoví. Ale takové dva dny staré okoralé kůrky - to je lahůdka - tedy pro větší psy, třeba pro kokršpaněla nebo dobrmana. Rozhodně nedávejte chléb různých typů, který obsahuje ořechy, rozinky a podobná vylepšení. Opravdu nejlepší jsou suché kůrky.

 

 

Tak to je o psím jídelníčku pro tentokrát vše. Ti, kteří vědí si potvrdili své pravdy, ti kteří nevědí čím lze ublížit už to teď vědí.


Zpět na Stránky našich zvířecích přátel

 

Zpět k Mostu ?

VEZA