wz

Průmyslové odpady na našem stole

Tento článek byl převzat ze stránek Different Life; není sice úplně nejnovější, ale při neustálých zmatcích, utajování, odhalování a tahanicích v souvislosti s doxinovými aférami u nás má čtenáři hodně co povědět. Zvláště těm, kdo holdují lidským velkovýkrmnám "zvučných" jmen nabízejícím rádoby levné a rychlé natankování živin (úmysleně nepoužívím slovo najedení). Někdy mívají autoři knih a filmových scénářů podivuhodně reálné vize. Jakže to bylo v tom poměrně starém filmu Křidýlko nebo stehýnko?
Človíčku, rychle se najez a honem honem jdi zas pracovat. Naše křidýlka jsou přece tak křupavá ...
Mimochodem, proč je ve všech reklamách tak zdůrazňována právě křupavost pokrmů? Snad aby se zakrylo, že totálním vyžíháním se odstraní případně defekty na kráse, chuti i "vůni"? Radost z toho může mít pak devět z deseti zubních lékařů, křupavé pochoutky přece tak krásně ničí chrup jejich pacientů...

Mimochodem, dnes, tedy 15.září 2004, se objevila zpráva, že v Rakousku bude k určitému datu zakázán neetický klecový chov slepic. Zákazníci tak jako tak dávají přednost vajíčkům z "volných chovů". Obchodní řetězce orientované na vejce z klecových chovů, jako je Lidl, se přeorientují na dovoz z jiných zemí, kde tento barbarský způsob chovu slepic dosud zakázan není - mimo jiné i na Českou republiku. Ostuda pro  nás, ne?
(JL)


Čtrnáct tun dioxinem zamořené drůbeže, importované do Švýcarska, skončilo v žaludcích zákazníků McDonald's!
Mezinárodní Fast-Food organizace je již několik let kritizována ochránci životního prostředí.
PROKLETÁ ŽRANICE

V německém Göttingenu byl nedávno proveden klinický průzkum 31 pacientů, kteří trpí ekzémem a přecitlivělostí na světlo. Tento průzkum zjistil, že příčinou těchto obtíží, postihující především chovatele zvířat, byly některé léky: antibiotikum (Olaquindox), které je přimícháváno do krmení a psychotropní látky (působící na psychiku), které se podávají zvířatům při odvozu na jatka, aby zůstali klidné, jako např. chlorpromazin a jeho deriváty. ("Tribune médicale", 14.5.99, citováno Chr. Van Singer).

Zemědělsko-potravinářský průmysl nás nepřestává překvapovat. Již desetiletí se neustále objevují skandály: hormony a antibiotiky zamořené maso, vejce s perchlorethylenem, uzeniny se salmonelou a bakteriálními substancemi, Newcastle Disease (NE) kuřat (drůbeží mor), " prasečí mor", BSE (nemoc šílených krav) a běžnější infekce potravin zapříčiněné zkaženým masem. Předešlé léto se mluvilo o dioxinové drůbeži. Tento případ vyvolal motorový olej, který byl při recyklovacích akcích zaměněn s olejem fritovacím, a který byl poté přidán do krmení pro užitková zvířata!

Belgická firma Forga, se sídlem v Betrixu, sbírala v Belgii, Francii a v Nizozemí průmyslové oleje; zkapalňovala je tím, že vhazovala do žhavého oleje umělohmotná nebo kovová vlákna, což vyvolávalo nebezpečné chemické reakce. Poté bylo vše přelito do cisternového vozu a prodáno chovatelům zvířat. Jiné belgické firmy prodávaly znovu zhodnocené průmyslové oleje a vydávaly je za zvířecí tuky. Ve výrobním řetězci tak skončilo přes 20.000 litrů motorového oleje Shell! To vše spolykaly milióny kuřat, slepic, prasat a jiných užitkových zvířat. Maso těchto zvířat, které bylo zamořeno dioxinem, skončilo na evropských jídelních stolech. Švýcarsko importovalo z Belgie od začátku roku 1999 do konce května stejného roku (kdy skandál vypukl) 58 tun výrobků na bázi slepičích vajec a 51 tun drůbežího masa. (Zpráva spolkového úřadu pro zdraví -BAG-, č. 27,99 a sdělení SDA). Současně bylo dovezeno 5 tun podezřelých prasečích jater, která - na rozdíl od drůbeže nebyla určena pro lidský konzum. Z 51 t drůbeže nebylo 17 t prodáno, 20 t bylo posláno zpět do Belgie a 14 t skončilo v žaludcích konzumentů, především klientů Mc Donald's. (Sdělení SDA, CdT, 5.6.99). Mega sendviče s dioxinem? Nejznámější Fast-food řetězec zavedl ihned opatření a pozastavil tak propagovanou řadu "Wings" (kuřecí křidélka), která byla již dobře zavedena.

Také kolos Nestlé byl zatažen do dioxinového skandálu: musel zavřít dvě továrny v Belgii. Jedna vyráběla obilninové výrobky pro děti, druhá jogurt. Obavy o zdraví se též rozšířily na výrobky, které obsahují vejce, mléko a minimálně 25% zvířecích tuků: uzeniny, paštiky, majonézy, čokolády, sušenky, jogurty a.j. Zdravotní podvod ve velké tichosti, jestli-že porovnáme již zmíněná data pochybné periody (17. únor - 26. březen 1999) se skutečností, že existence dioxinové drůbeže byla veřejnosti oznámena až 28. května 1999! Byl zde tedy patrný záměr skrýt konzumentům pravdu, aby mohl být chráněn zemědělskopotravinářský průmysl i s tím rizikem, že by byl přiotráven veliký počet nic netušících konzumentů.

První alarmující znaky se objevily v lednu 1999, když někteří belgičtí chovatelé drůbeže v Roulers (B) zpozorovali, že jejich slepice snáší mnohem méně vajec než obvykle. Belgické zdravotnické úřady provedly v březnu průzkum, který měsíc později odhalil zásilku dioxinem zamořeného tuku. Podle "Le Monde" (30. - 31. května 99) byly zamořené tuky prodány devíti belgickým, jednomu francouzskému a jednomu holandskému výrobci krmiv pro zvířata. Jména výrobců zveřejněna nebyla.

"Proteinové" přísady na bázi tuků se v průmyslovém chovatelství zvířat používají velmi často. Mají podporovat rychlý růst zvířat a jejich zvyšování hmotnosti. Takto mohou být zvířata poslána dříve na porážku a jsou ziskovější, neboť více váží a doba výkrmu je kratší. Podle "Le Monde" bylo na začátku skandálu postiženo 350 belgických chovatelů drůbeže, kterým bylo dioxinové krmivo prodáno. Toto krmivo skončilo následně skrze zamořené maso na jídelních stolech konzumentů. Oficiální testy provedené v Belgii na výrobkách průmyslového chovu v Roulers (východní Flandern) prokázaly, že obsah dioxinu překročil maximální limit o 140 bodů: enormní riziko pro lidské zdraví!

Dioxin je nejvíce rakovinotvorná a teratogení známá látka, působící i v nejmenších dávkách. Toto dokazují rakovinová onemocnění (především rakovina jater) a znetvoření u osob, které přišli s dioxinem do kontaktu ve válce (Vietnam) a v továrnách, kde se vyráběly herbicidy, které vytvářely dioxin. Vyvolává také chlórové akné, kožní nemoc, která se objevila v roce 1976 po tragických událostech v Sevesu (I). Mezi prokázala poškození způsobená dioxinem patří i chronická toxicita, která zatěžuje lidský organismus velmi dlouho a sterilita (chřadnutí pohlavních orgánů). V USA činí maximální dávka 9 nanogramů na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Stačí, aby toto množství stouplo na 10 nebo 10,5 nanogramů, a již se objevují poškození. Jestliže člověk uváží, že v analýze provedené v Belgii byla překročena normální dávka 140krát, pak si lze udělat představu o tom, jaká rizika tyto špinavé obchody představují.

Podle různých vědeckých pramenů vzniká veliká pravděpodobnost, že dioxin vyvolá nádor, když je jeho koncentrace 100 až 1000krát vyšší než stanovená maximální hranice. Kvůli stopám dioxinu v agrárních chemikáliích a kvůli jiným chemickým produktům vnikla tato velmi nebezpečná látka do potravinového řetězce. Co se týče příhod z Belgie, tak se nesmíme domnívat, že se jednalo o jednotlivé případy: tyto případy přišly pouze na denní světlo! Krmiva belgické výroby byla také exportována do Německa, Francie, Holandska, Rakouska, Itálie a Maďarska. Uzavření hranic pro importy z Belgie je logický závěr. Avšak horlivá snaha zdravotních úřadů zabránit možným škodám bylo pouhé pokrytectví. Mezitím vzrostl počet podezřelých belgických chovů užitkových zvířat málo dní po skandálu na 416: všichni krmili zvířata "proteiny a'la dioxin". Podle "Le Temps" (4.6.99) prodalo přibližně tucet výrobců krmiv 80.000 kg dioxinem zamořeného tuku 500 chovatelům kuřat, 500 chovatelům prasat a 70 chovatelům skotu.

Přímo v období skandálu nabízel McDonald's tři menu s kuřecím masem: "Chicken McNuggets", "Mc Chicken" a "Chicken Wings". Podle výpovědí mluvčího McDonald's pocházela pouze třetina materiálu (kuřat) z Belgie. Toto je důkaz, že maso v McDonald's není z přirozeně krmených zvířat. McDonald's je již mnoho let z různých důvodů kritizován: například z ničení deštných pralesů, aby mohli být přeměněny na chovy skotu, z toho, že obilí, kterým jsou krmena zvířata pro McDonald's by mohlo zmírnit ve světě hlad, z koloniálního imperalismu, atd. Toto jsou pravděpodobně naivní výčitky v porovnání s tím, že se McDonald's nezalekne nakupovat maso od chovatelů, kteří vědomě či nevědomě vykrmují zvířata krmivy vyrobené z motorového oleje. Koncem 20. století je převážná část světové populace nucena akceptovat různé ohyzdnosti, aby byly uspokojeny ekonomické požadavky zemědělskopotravinářských velkopodniků.

V posledním čísle našeho časopisu jsme mluvili o tom, že kuřecí trus, lidské extrementy, prasečí hnůj, cementový prach, papír, odpady z restaurací atd. se chemicky zpracovávají a poté je touto směsí krmen skot (býložravci!). Jejich maso skončí v hamburgrech a je připravováno nic netušícími osobami, které nevědí, že si sobě i svým příbuzným servírují "créme" ze světových stok. Tento problém se netýká pouze zdraví, nýbrž i sociálních záležitostí. Jde o naprostou absenci respektu ke zvířatům. Pokud takovéto věci vedou ke skandálu, který se objeví a brzy poté upadne v zapomnění, nic se nezmění. Několik týdnů po oznámení dioxinové drůbeže blokovalo Švýcarsko starostlivě 54 tun koalinového kalu z Německa, protože obsahoval veliké množství dioxinu. Od roku 1999 bylo do Švýcarska importováno 140 t kaolinového kalu, 85 t již bylo použito k výrobě krmiva!

Onehdy vypukla znovu polemika o dioxinu: belgické zdravot-nické úřady začaly kontrolovat 233 chovů prasat, protože se z analýz testovacích substancí zjistilo, že obsahují PCB; Polychlorbiphenyl, který ukazuje na přítomnost dioxinu, a to v množství až 50krát vyšším než zákonné limity. Podle belgických úřadů je takto zamořeno 160 prasečích výkrmen. A žranice pokračuje dále. Jak dlouho ještě?

Z Orizzonti Milan Dolejší


Převzato ze stránek Different Life

Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?