wz

Proč nebýt zdravý ?

Možná se chovám nepřirozeně, když netoužím po extrémně barevném životě plném krásných barev vyrobených továrnou a možná je dnes divné, že unikám k zeleni a bavě přírody. Proč nechápu barevný svět televize a reklam, ve kterých mi je nabízeno krásné zboží? Nechápu proč jim nevěřím, vždyť je to tak úžasné, jednoduché a pohodlné. Asi to bude tím, že mne od mala učili, že bez práce nejsou koláče a nevěřím ani tomu, že za málo peněz hodně muziky, vždycky to totiž má nějaké ALE.....

Nebude dnes řeč o bylinkách, jak je u mne zvykem, ale o našem stravování. Protože jen bylinky nám ke zdraví nestačí. Strava je důležitá, můžeme se jí léčit, nebo i předcházet různým nemocím. Se zdravou stravou je nejdůležitější začít a nebát se experimentovat.


Velmi mne zaujal článek v časopisu TÝDEN 23/2003 s názvem JEDY V JÍDLE
(tento článek napsala paní Kateřina Svobodová).

Jak se co dělá

Margarín

Margarín vynalezl v roce 1867 chemik Mége Mouriés. K moderní výrobě se používá rafinovaný olej, který se do podoby margarínu zpracovává za použití sofistikovaných postupů. O roztíratelnost se starají emulgátory, přípravky proti praskání zabraňují vystřikování směsi do vody a tuku z pánve. Další přísady margarínům dovolují hnědnout a pěnit, aby vypadaly na pánvi stejně, jako když se rozpouští máslo. Barviva dodávají umělému tuku nažloutlou barvu, antioxydanty se starají o trvanlivost. Margaríny se obohacují o vitamíny. Před několika desítkami let se totiž u dětí, které dostávali margaríny místo másla, objevila šeroslepost. Kdyby před časem vědci zainteresovaní na prodej margarínu nepřišli s pochybným tvrzením, že máslo je kůli cholesterolu nezdravé, margarín by dávno zmizel ze světa jako „tuk chudých“.

Marmelády a džemy

Vypadají jako od babičky, ale nejsou od babičky. Ve sklenicích s průmyslově vyráběnými džemy číhá spousta chemie. To je dáno hned několika důvody. Továrny musejí vyrábět po celý rok a nejen v době sklizně, proto meruňky, jahody, rybíz skladují do zásoby. Ošetří je chloridem vápenatým, což pak zaručuje, že v džemu cítíme i vidíme celé kousky. Nebo se používá siřičitanem ošetřená ovocná kaše, v nejlepším případě hluboce zmrazené ovoce.

Ovocná složka je navíc nastavena želatinou, která působí jako náhražka dražší suroviny. Barviva přidají bledému ovoci líbivý odstín.

Hranolky

Brambory se musejí oloupat v parních strojích, v nichž pod vlivem horké páry popraskají slupky. Poté je z brambor oškrábou kartáče. Někde se dosud používají na loupání brambor lázně v koncentrovaném louhu sodném, jenž slupky rozloží. Pak se hranolky nakrájejí.
Následuje nejsložitější úprava. Pro předvaření se užívá voda se siřičitanem sodným a fosfátem. Obě chemikálie zabraňují tvoření tmavých míst a dodávají bramborům zlatožlutou barvu.

V článku se píše i o výrobě pečiva, smetany, jogurtu, tavených sýrech a musli. Též se dozvíte o nezdravém špekáčku a jak se změnil po deseti letech. Že kdyby jste dali svému psu věnec z buřtů, můžete mu přivodit velké potíže. (Jenže z vlastních zkušeností Vám můžu říct, že pes se svým vyvinutým čichem pozná zradu a ubohý špekáček nechá ležet na zemi. Jenže mi nemáme psa velkého, hltavého a všežravého, ty jsou na tom asi hůř. Dneska se vám může stát, když by jste si chtěli špekáček opéct, že vám z něj do ohně vyteče růžová hmota, masu nepodobná. Viděla jsem to na vlastní oči a od té doby je opravdu nemusím. A abych jedla imitaci střívka v podobě papíru, tak to děkuji, nechci.

Dále se dočtete, jak se v dobách komunismu při plánovaném systému zásobování, nepřidávali chemikálie do potravin, protože se nevyrábělo v nadbytku. A jak na hradě Český Šternberk zemřel dravý pták raroh indický po takzvané chemické bombě, sežral totiž obložený chlebíček. Též se dozvíte zajímavou informaci o tom, jak si lidé na rautech lehce ovínění alkoholem instinktivně vybírají jídlo bez chemických přísad.

Takže v případě zájmu se obraťte na webové stránky časopisu Týden.
Úryvek z textu najdete tamtéž pod názvem
Chemická žranice.


Kontroverzní "Éčka"

Obecně je zámo, že takzvaná Éčka způsobují hyperaktivitu dětí, nadměrnou potivost, alergie, bolesti hlavy a spoustu jiných nemocí a problému. A zřejmě s odstupem času se dozvíme o obrovském negativním dopadu těchto látek na naše organismy. Nebude pozdě? Jenže né všechna Éčka jsou nebezpečná, některá jsou například vitamíny, nebo přírodní rostlinné gumy, které se používají jako zahušťovadla a některá jsou přírodní barviva. Proto je důležité sledovat obaly a zjišťovat si co v kterém výrobku kupujeme. Dnes se též dají na trhu sehnat takzvané BIO potraviny, jsou dražší, ale zdravé. Nemusíte však kupovat vše s označením bio, i v obyčejných supermarketech najdete výrobky zdravé, stačí se dívat, číst a zkrátka být ve střehu.

Vlk