wz

"MW" experiment s nejistým výsledkem ...

Mikrovlnka by byla super, kdyby ...

Tepelná úprava pokrmů v mikrovlnných troubách (zvláště jejich ohřívání), je snadná, rychlá a energeticky velice úsporná. Zdálo by se, že je to ideální způsob, jak v kuchyni pracovat rychle, pohodlně a přitom úsporně. Ale jako obvykle, je tu řada háčků, otazníků a "kdyby..."..

Jak "to" pracuje ...

Mikrovlny zaujímají část spektra elektromagnetických vln, které jsou všude kolem nás. Jen nepatrný zlomek tohoto spektra vnímáme jako světlo různých barev. To ostatní jsme si pojmenovali podle účelu, ke kterému se lidstvo tu či onu část vln naučilo používat - rozhlasové a televizní vlny, infračervené, ultrafialové, rentgenové ... atd atd. Mikrovlny se používají k bezdrátovému přenosu telefonních hovorů, televizních programů i počítačových informací. Pro nás je nejviditelnější způsob jejich aplikace právě ono ohřívání a vaření jídel v mikrovlnných troubách, kde se používají vlny o kmitočtu 2,45 GHz..  , ať už na zemi či prostřednictvím satelitů. Ale nejznámější jsou nám jako zdroj energie k ohřívání nebo vaření jídla.

Proč tedy tolik povyku. Prostě se na chvilku pustí zdroj mikrovln, jídlo je teplé, tak jaké s tím fraky. Jenže ono to nepěkné se děje hluboko uvnitř hmoty v tak mikroskopických rozměrech, že to nelze vidět okem ani jen tak nějakým mikroskopem. Dovedete si představit, jak se kreslí vlny, ne? Prostě sinusová křivka - půloblouček nahoru, půloblouček dolů a tak dále až do zblbnutí. A takových dvoj-půlobloučků udělá mikrovlnné záření z trouby 2 450 000 000 za jednu vteřinu. Protože vlnová délka je převrácenou hodnotou frekvence, vycházejí vlny tak maličké, že se blíží rozměrům molekul. Většina molekul v potravinách je polární, to znamená, že jeden konec nese kladný náboj a druhý konec pak náboj záporný. Vlny jsou také polární - horní část je třeba kladná, dolní záporná. Proto vlny nutí molekuly k tomu, aby se rozkmitaly v jejich rytmu. Molekuly se tím zahřívají, vzájemně se třou a destruují strukturu látky, jejíž jsou součástí - třeba zrovna vašeho kusu masa. Buňky se doslova demolují, vnitřní struktura se hroutí a mění v obraz zkázy. Obvyklá MW trouba mívá příkon tak 800 W i více. Pokud si pamatuji, tak jeden kůň odpovídá 736 wattům nebo tak nějak plus mínus autobus. No tak si lze s jistou dávkou fantazie představit, jak po vašem plátku masa nebo co to tam ohříváte, rajtuje bujarý koník a svými kopyty drtí buňky a dokonce sem tam i nějakou tu molekulu. Moc z toho nezůstane, žejo.

 Na povrchu ovšem není nic vidět, děje jsou opticky nepatrné, probíhají však rovnoměrně uvnitř hmoty. Pokud tohle připadá někomu moc nesrozumitelné, pak bych doporučil pro srovnání jistou scénu z filmu Tajemný hrad v Karpatech. Pan hráábě tam od hostinského dostane do ruky porcelánovou vázu ("... pravá Míšeň !!! ...) - ve skutečnosti nočník - a když o ní začne pět hlasem velikým oslavnou píseň tak KŘACH - a váza (pardon, nočník) je na střepy. Tady to byla zvuková vlna, která se dostala do rezonance s nočníkem, rozkmitala jeho strukturu tak, že molekuly už odmítly setrvat pohromadě. A co je na střepy, to se neslepí, zpívá Maruška Rottrová v jedné staré písničce - a tak je to i s tím jídlem v mikrovlnce. A náš organismus je programově připraven jíst a trávit potraviny tak, jak je vytváří matička příroda a ne ty chuchvalce hmoty, ve které je mikrovlny mění. Nebo alespoň ne tak úplně.

A že je to s těmi polárními a nepolárními molekulami pravda, o tom jste se již přesvědčili sami nesčíslněkrát. Talíř přece v mikrovlnce zůstane studený; porcelán nemá vnitřní strukturu polární. Stejně tak sklo. Tedy pokud není v tom i onom nějaká příměs nebo třeba voda vniklá póry do struktury materiálu.

Ale proč o tom mluvíme...

Tak jsme si tu hezky popovídali o mikrovlnách a o tom, jak demolují vše, na co přijdou. Ale proč o tom píšu? Na začátku byl článeček otištěný ve WM magazínu č.34 / 2004. Na jeho začátku se píše:

Z mikrovlnky? Ne, děkuji.
Jestliže vás zajímá, zda jídlo připravené mikrovlnami prospívá zdraví, zkuste si doma tento jednoduchý experiment. Vezměte dvě misky a vysejte do nich nějaká semena, třeba trávy. Jednu setbu zalévejte jen vodou ozářenou mikrovlnami a druhou normální vodou z vodovodu. Zjistíte, že osivo zalévané vodou z mikrovlnky nevzklíčí ...

To tvrzení mne zaujalo natolik, že jsem se rozhodl ho ověřit. Použil jsem k tomu semena řeřichy zahradní (režucha siata, Leipidium sativa L.). Tato rostlina rychle klíčí a rychle roste, takže sledování pokusu neklade velké nároky na trpělivost experimentujícího :-)). Udělal jsem dvě pokusná "políčka" z polystyrénových tácků od rajčat. Na tácky jsem položil několik vrstev papírových ubrousků a semena zalil. Pro jedno "políčko" jsem připravil vodu v mikrovlnce - nechal jsem ji tam asi pět minut hezky pod vlivem mikrovln puštěných ze řetězu na plný výkon, až zřetelně vařila. Pak jsem jí zalil semena. (Nemějte strach, nechal jsem ji vystydnout...) No a druhý tácek dostal nabumbat přímo z vodovodu hl.m. Prahy.

Minul den, semena hezky nabobtnala, další den vypustila klíčky a třetí den začala vztyčovat dosud nesměle bílé stonečky za světlem. A co čert nechtěl, na obou táccích úplně stejně. Tedy pokud to mé oko je schopno posoudit. Senzace se tedy nekoná. Už jsem se viděl, jak budu psát - tak vidíte, takhle to dopadne, když si budete nechat vymejvat mozky těma přiblblejma reklamama a kupovat ty civilizační nesmysly ... a ono mi sklaplo. Ale na druhou stranu je to asi dobře, protože většina z nás asi nějaké to v MW troubě ohřáté jídlo občas přece jen sní.

Abyste mi věřili, podívejte se na výsledek celého "experimentu". Snímky jsou pořízené zhruba po 100 hodinách od vysetí.

Zaléváno čistou vodou

Zaléváno vodou převařenou MW

Závěr experimentu - nebylo shledáno rozdílu mezi klíčícími semeny řeřichy zahradní zalévanými vodou z vodovodu a vodou vystavenou účinku mikrovln. Snad bude užitečné pokus opakovat ještě s jinými semeny, třeba zmíněnými semeny trávy.

Hrozba plastových příklopů ?

Informace o zdravotních rizicích spojených s užíváním MW zařízení se zatím týkali působení mikrovln přímo na ohřívanou potravu. Existuje tu ale ještě další riziko, a tím jsou různé plastové obaly ohřívané spolu s potravinami, a to včetně plastikových příklopů zbraňujících znečištění vnitřního prostoru trouby.

Motto: Upozorněte všechny své přátele na to, že potraviny ohřívané v mikrovlnné troubě v plastových nádobách a obalech jsou jako časovaná bomba; vysoká teplota z plastu postupně uvolňuje do jídla kapky jedu.

Pracovník Amerického ministerstva zdravotnictví. Dr. Eduard FujimotoII upozornil v televizním dokumentu o škodlivosti dioxinů na lidské zdraví na škodlivost používání plastových nádob, určených pro ohřívání potravin v mikrovlnných troubách, a to zejména při ohřevu potravin obsahujících tuk. Plast za vysokých teplot uvolňuje v tucích rozpustné škodliviny, které se pak nerušeně dostanou s jídlem do buněk našeho těla. Těmi škodlivinami jsou nechvalně známé dioxiny - karcinogenní a pro živé organismy vysoce jedovaté látky!

Nebezpečí kontaminace potravin dioxiny přímo ve vaší kuchyni lze zažehnat tím, že se pro přípravu jídel budou používat nádoby ze skla nebo keramiky (například porcelánu či glazované kameniny). S jistými výhradami lze akceptovat i obaly z papíru, pokud jde opravdu o čistý papír.

Otázka přípustného použití plastů v MW troubách je dosud otevřená. Existuje skupina lidí, tvrdících, že plasty neškodí, jiná skupina tvrdí opak. Nikoho nepřekvapí, že ta první skupina je tvořena "odborníky" - zástupci z průmyslu zabývajícího se zpracováním umělých hmot a ta druhá zastupuje zájmy spotřebitelů.

A ještě druhý experiment na závěr

Když jsem tak pozoroval, jak "prokletý mikrovlnný záhonek" vesele klíčí, napadla mě ještě jiná věc. Udělal jsem záhonek třetí a ten strčil do mikrovlnky celý. Tak, a teď budu muset zvolna ukrajovat emoce, které se ve vás, čtenářích jistě vzedmuly. Tácek se semeny jsem dal do trouby suchý, zalil jsem jej až potom. Také v troubě jsem semena nenechal upražit, ale ponechal je působení mikrovln jen 5 s (pět vteřin), takže byla teplá asi tak, jako když v létě svítí na sáček se semeny sluníčko - nebylo to přes 40 ºC, spíš méně. Pak jsem to celé zalil (svůj k svému - vodou upravenou v MW). A napjatě čekal na výsledek.

Po třech dnech

Napřed to vypadalo, že semena jsou opravdu "mrtvá". Druhý den ale nabobtnala a třetí začala normálně klíčit.

Závěr

Získané poznatky nějak generalizovat by bylo předčasné. Nicméně na pohled neshledávám rozdíl mezi rostlinami zalitými obyčejnou vodou a vodou převařovanou pod MW. Také semena přímo ozářená MW vyklíčila všechna. Zřejmě by to chtělo pokus zopakovat s různými semeny, s různou intenzitou mikrovln a jistě vás napadne spousta dalších věcí. Také to zkusit nechat klíčit přímo v zemi a ne na ubrousku (to jsem dělal kvůli lepší viditelnosti). Otázkou je, zda by "ozářené" rostliny byly schopné reprodukce a také jak by se dále vyvíjely. Takže - budeme na tom dále pracovat.


JL

zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?