wz

Peklo na talíři - jídlo dokáže i zabít

(Převzato ze stránek WM magazínu č.124)

Umíráme spíše kvůli tomu, co jíme, než kvůli kouření.

Během uplynulých dvou či tří desítek let jsme shromáždili podstatné důkazy o tom, že většina chronických nemocí může být částečně připsána na vrub nesprávné výživě. Prohlásily to vládní komise odborníků, zdravotníci a opakovali to i akademičtí pracovníci a mnozí další vědci. Umíráme častěji kvůli tomu, jak jíme a co jíme, než z důvodů kouření, nehod či jiných faktorů okolního prostředí.

Slouží vláda občanům?

Víme, že se významně zvýšil výskyt obezity a diabetu a že se zdraví populace rapidně zhoršuje, a známe i hlavního viníka – stravu. Neměla by tedy vláda své občany vést ke zdravějšímu způsobu stravování? Nemohla by pro prevenci jejich bolesti a utrpení udělat nic lepšího, než jim jasně říct, aby jedli méně živočišných produktů, méně vysoce upravovaných rostlinných produktů a aby konzumovali více přírodních rostlinných zdrojů. Toto poselství založené na vědeckých důkazech by měla vláda jasně předat lidem, stejně jako to udělala v případě cigaret a kouření.

Kouření zabíjí, ale stejně tak zabíjejí i škodlivá jídla. Místo toho však naše vláda vyhlašuje, že živočišné produkty, mléčné výrobky a maso, bílý cukr a rafinované tuky v potravě jsou prospěšné a zdravé! Vláda naprosto ignoruje důkazy, stejně jako ignoruje miliony lidí trpící nemocemi vyvolanými nesprávnou výživou či nemocemi s ní souvisejícími.

„Průmyslová" věda

Potravinářský průmysl často využívá zavádějících informací (jsou vejce zdravá, nebo škodlivá?), v nejhorších případech vede konzumenty ke škodícím potravinám a pokrmům; vše údajně ve jménu získání lepšího zdraví.

V této průmyslové vědě jsou střety zájmů na denním pořádku. Tzv. nezávislé výzkumy a studie často podporují instituce a firmy přímo zainteresované na prodeji zkoumaného výrobku.

Akademický svět vědy může být různými formami ovlivňován velkými podniky. Patří k nim křiklavé zneužívání osobní moci až po střet zájmů, což se děje vždy skrytě, ne před zraky veřejnosti. Nemusí se jednat o podplácení vědců, kteří pak vytvářejí „příznivé“ výsledky – to jsou spíš výjimky. Institucionální zájmy jsou v akademické sféře prosazovány daleko kultivovaněji a účinněji. Vědci většinou zkoumají podrobnosti vytržené z kontextu, a výsledek tak může být upraven do pozitivní zprávy, kterou pak průmysl beze zbytku využije. Téměř nikdo neví, odkud se vzala hypotéza týkající se „nového zdravého výrobku“ a kdo ji původně finančně podpořil.

Pokud takovýto výzkum uveřejní prestižní časopisy, nenajde se téměř nikdo, kdo by ho zpochybnil. Velmi málo lidí ví, které studie „těží“ z přímé finanční podpory ze strany velkých podniků. A velmi málo jich dokáže roztřídit technické podrobnosti a rozpoznat chybějící informace, které by vytvářely určitý kontext. Na druhé straně však téměř každý rozumí titulku v místních novinách.

Mohu na tuto hru také přistoupit. Kdybych chtěl poškodit mlékárenský průmysl a trochu divočeji interpretovat výsledky svých studií, použil bych titulek: „V kravském mléce byla objevena nová antikoncepce“. Výzkum z nedávné doby totiž ukázal, že CLA (konjugovaná kyselina linolová) dramaticky usmrcuje kuřecí embrya. CLA dále zvyšuje tkáňové koncentrace saturovaných tuků, které by mohly (za pomoci podobných dramatických slov) zvýšit riziko vzniku srdeční choroby. V tomto případě jsem samozřejmě použil dva nesouvisející účinky, navíc hrubě vytržené z kontextu. Ve skutečnosti nevím, zda se popsané účinky CLA vztahují ke snížené plodnosti a zvýšenému riziku vzniku srdeční choroby u člověka. Pokud však přistoupím na hru podle pravidel „průmyslové vědy“, je to dovoleno. V tomto případě by titulek určitě spustil lavinu, a to na dlouho.

Nedávno jsem se setkal s jedním z vědců, který byl součástí aktivit obklopujících CLA a ten přiznal, že se účinek CLA nikdy nebude lišit od účinků jiných léků. Můžete si však domyslet, že tyto soukromé informace se na veřejnost nedostanou.

Ovlivňování průmyslem

V nedávno uveřejněném článku několika výzkumných pracovníků zabývajících se otázkou „radikální změny ve stravovacích návycích“ je uvedeno: „Navrhujeme řešení stávajících problémů způsobem určitých zásahů do současných jídel, byť to je problematické, místo abychom se těmto špatným jídlům vyhnuli.“

Co z toho vyplývá pro nás, běžné konzumenty? Nemáme na udržování zdraví spolupracovat s přírodou, chtějí po nás, abychom spoléhali na nějakou technologii – jejich technologii.

Tato víra v technologické vměšování, víra v nadvládu člověka nad přírodou, je všudypřítomná. Netýká se pouze mlékárenského, masného nebo zpracovatelského průmyslu. Stala se součástí všech odvětví potravinářského a zdravotního průmyslu po celé zemi, dotýká se všeho – od pomerančů po rajská jablíčka, od obilovin po vitaminové doplňky.

K čemu a hlavně pro koho je užitečný např. vitamínový koncentrát (dnes se to nazývá potravinovým doplňkem), když víme, že organizmus vstřebá pouhých několik procent. Zbytek bez užitku vyloučí, takže je v podstatě k ničemu. Ziskový je pro výrobce a prodejce, špatný pro vaše peněženky.

Rajská jablíčka a Lykopen

Průmysl rostlinné výroby nedávno zcela ovládl „objev“ nového karotenoidu. Asi jste o něm slyšeli. Jmenuje se lykopen a odpovídá za červenou barvu rajských jablíček. V roce 1995 bylo oznámeno, že lidé konzumující více rajských jablíček, a to jak celých, tak produktů, které je obsahují, např. omáčky na těstoviny, mají menší riziko vzniku rakoviny prostaty, což plně potvrdilo předchozí zprávy. Pro společnosti vyrábějící jídla s obsahem rajských jablíček či jejich součástí to byl dar z nebes. Odbytoví manažeři průmyslového světa velmi rychle pochopili důsledky této informace. Zaměřili se však pouze na lykopen, ne na rajská jablíčka jako taková. Média ve snaze vyhovět také reagovala. A náhle všichni věděli, že pokud chcete zabránit rakovině prostaty, máte jíst hodně lykopenu. Vědecký svět, který zkoumal podrobnosti, ještě znásobil své úsilí, aby rozlouskl „lykopenovou magii“. Dnes už o lykopenu existuje přes 1 316(!) vědeckých článků.

Vzniká velký trh, kde se objevují výrobky s označením Lyko… a ve stovkách dalších variantách, které jsou doporučovány jako doplňky potravy. Podle těchto slov bychom brzy měli mít rakovinu prostaty, u mužů nejčastější rakovinu, pod kontrolou. (Pozn. red.: V České republice zaujímá v současné době karcinom prostaty třetí místo mezi zhoubnými nádory mužské populace.)

I zde však narazíme na několik zneklidňujících myšlenek. Po výzkumu a vývoji, jež stály mnoho milionů, se objevují pochybnosti, zda je samostatný lykopen schopen zabránit vzniku a rozvoji rakoviny prostaty. Podle jednoho nedávno zveřejněného článku existuje v současné době šest studií prokazujících statisticky významné snížení rizika vzniku rakoviny prostaty v podmínkách zvýšeného přísunu lykopenu. S tímto výsledkem souhlasí i závěry tří jiných studií, byť jejich zjištění nejsou statisticky významná, a dalších sedm studií neprokázalo žádný vztah. Tyto studie však doporučovaly příjem lykopenu z potravin a vlastních jídel, a to zejména z rajských jablíček. Znamená to také, že lykopen sám o sobě snižuje riziko vzniku rakoviny prostaty? V rajských jablíčkách se nachází stovky či snad tisíce chemických látek a sloučenin. Máme důkazy o tom, že izolovaný lykopen udělá totéž co celá rajská jablíčka např. u lidí, kteří je nemají rádi? Nemáme.

Nemáme žádné důkazy o konkrétních účincích lykopenu na rakovinu prostaty a vážně pochybuji o tom, že kdy nějaký přesvědčivý důkaz získáme. Přesto však průmysl okolo lykopenu jen kvete. Probíhají podrobné studie, které mají určit nejúčinnější koncentraci lykopenu a také to, zda jsou průmyslově vyráběné lykopenové přípravky bezpečné (tedy na laboratorních potkanech a králících). Dále se zvažuje využití geneticky modifikovaných rostlin s vysokým obsahem lykopenu a dalších karotenoidů. Opravdu se musím velmi přemáhat, abych tuto sérii zpráv o lykopenu nazval legitimní vědou.

Pět let před vlastním „objevem“ lykopenu proběhlo porovnání – různé karotenoidy (beta-karoten, lykopen z rajských jablíček, kanthaxanthin z mrkve a krypptoxanthin z pomerančů) a jejich schopnosti bránit vzniku a rozvoji rakoviny u laboratorních zvířat. Podle toho, co jsme testovali a jak jsme prováděli vlastní testy, měly jednotlivé karotenoidy různou účinnost. Každý z nich byl účinný při konkrétní reakci, zatímco při jiných reakcích jeho účinnost slábla. Toto kolísání se projevuje nespočetnými způsoby zahrnujícími stovky antioxidantů a tisíce různých reakcí, což dohromady tvoří nerozluštitelnou síť. „Konzumace jednoho druhu karotenoidu ve formě tablety nebude nikdy stejná jako konzumace celého jídla či potravin poskytujících přirozenou síť zdraví prospěšných živin. "

Pomeranč a vitamin C

Ovocnářský průmysl je rovněž součástí hry. Vzpomenete-li si např. na vitamin C, který přírodní zdroj vám vytane na mysli? Pokud si nepředstavíte pomeranče a pomerančovou šťávu, jste výjimkou. Většina z nás až do omrzení slýchávala, že pomeranče jsou výborným zdrojem vitaminu C.

Tento názor je však dalším výsledkem úspěšného marketingu. Kolik toho víte o vztahu mezi vitaminem C a stravou či nemocemi? Začněme od počátku. Pomeranč opravdu je dobrým zdrojem vitaminu C, možná vás však překvapí, že jej jiné rostlinné zdroje obsahují daleko víc. Více než v pomerančích je ho v paprikách, jahodách, brokolici či hrášku. Jedna papája obsahuje až čtyřikrát více vitaminu C, než jeden pomeranč.

Kromě toho, že existuje mnoho zdrojů obsahujících více vitamínu C, co o tomto vitaminu obsaženém v pomerančích ještě můžeme říct? Jak moc přispívá vitamin C v daném pomeranči k celkové antioxidační aktivitě? Patrně ne více než 1-2 %. Kromě toho, pokud měříme antioxidační aktivitu vitaminu C ve zkumavce, neznamená to, že bude stejná, jako jeho aktivita v našem těle.

Většina našich „znalostí“ o vitaminu C a pomerančích jsou dohady a předpoklady vytvořené na základě důkazů vytržených ze souvislostí. A kdo je za ně odpovědný? Obchodníci s pomeranči. Zdůvodnili své domněnky prostřednictvím výsledků pečlivého výzkumu? Samozřejmě ne. Zněly tyto domněnky (představené jako fakta) dobře obchodníkům? Jistěže ano. Mám jíst pomeranč, abych získal vitamin C? Ne. Sním pomeranč, protože je to zdravé ovoce obsahující mnoho zdraví prospěšných látek? Ano.

Umělé náhražky pro děti

Po celoživotním výzkumu jsem si až nedávno uvědomil celkový rozsah škod, které natropí podrobnosti vytržené ze souvislostí a následná tvrzení o stravě a zdraví. Průmysl těchto podrobností skvěle využívá a výsledkem je matení veřejnosti. Zdá se, že každým rokem je propagován nový produkt, označovaný reklamou jako nezbytný pro naše zdraví. Situace je tak špatná, že „koutky zdraví“ v obchodech s potravinami často obsahují více doplňků a speciálních přípravků se zdánlivě kouzelnými složkami, než běžných potravin. Nenechte se zmást, nejzdravější oddělení každého obchodu je to, kde se nabízí přírodní rostlinné potraviny a jídla – oddělení ovoce a zeleniny.

Snad nejhorší však je, že průmysl deformuje vědecké důkazy i tehdy, když je jeho produkt spojen se závažnými zdravotními potížemi. Průmysl prahne zejména po našich dětech. Vláda Spojených států schválila zákony bránící tabákovým a lihovarnickým společnostem propagovat své výrobky u dětí. Proč si ale nevšimli i potravinářského průmyslu? Je zřejmé, že jídlo hraje významnou úlohu při vzniku a rozvoji mnoha chronických chorob, přesto nadále umožňujeme potravinářskému průmyslu přímo oslovovat děti, dokonce i prostřednictvím veřejně financovaného školského systému. Vzniká tak nevyčíslitelná škoda.

„Čínská studie Dr. Campbella je nejen fascinující výklad o výzkumu a lékařských důkazech přinášející zásadní, život zachraňující informace o výživě. Je něčím mnohem více – něčím, co může změnit budoucnost nás všech.“ Josef Furhmann, M. D.

„Knihu doporučujeme každému, komu záleží na vlastním zdraví.“ WM magazín

Autor: T. Colin Campbell, Ph. D, Thomas M. Campbell, vydavatelství Svítání, www.svitani.eu

Krátký výtah z knihy Čínská studie připravil a editoval Jiří Matějka.


Vlk Samotář - převzato z WM magazínu

Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?