wz

Něco málo o medu

Doba podzimní - kromě toho, že je krásná jako každé roční údobí - je především dobou nečasů a plískanic. Před nachlazením se chráníme vícero způsoby, například teplým oblečením či čajem s přídavkem něčeho velmi zdravého. Co takhle dát si do čaje místo rumu med?

Med - nápoj bohů

V roce 1993 byla ve Švédsku při archeologických průzkumech v městě Eilos nalezena v zubu dítěte z doby kamenné nejstarší žvýkačka na světě, která vznikla smícháním pryskyřice a medu. Již před 10 až 15 tisíci lety namalovali lidé doby kamenné na zeď ženu, která šplhá po stromě ke včelím úlu. Až do 17. století mnoho lidí o včelách a medu nevědělo nic. Pro křesťany byly včely symbolem panenství, protože nebyl znám způsob jejich rozmnožování. Papež Urban VIII. (1568 - 1644) proto doplnil třemi včelkami i svůj rodový erb. Sladká pochoutka se těší oblibě celá staletí. Už ve starém Egyptě byl med pokládán za jídlo bohů a byl uctíván jako živé slzy boha slunce Ra. Bezpochyby je tento nápoj bohů nejpřírodnější potravinou vůbec - látky v něm obsažené se během staletí prakticky nezměnily.

Včela medonosná

Do úlu přináší suroviny na výrobu medu - nektar a medovici. Nektar je výměšek žláz uvnitř květu a rostlina jej používá jako lákadlo pro včely, které ji mají opylit. Medovice je stejně jako nektar cukernatá látka na listech a jehličí stromů. Tvoří ji hmyz (u nás jsou to zejména mšice). Chudák včelka musí pro získání 1000g medu sesbírat pyl z jednoho milionu květů, což představuje asi 150 tisíc výletů do okolí. Včely výše uvedené suroviny v úlu zpracují. Především je nutno odpařit nadbytečnou vodu, té je v nektaru až 60% - v medu jí nakonec zůstane asi 18%. Pak včely svými enzymy přemění převažující sacharózu na jednoduché cukry a navíc takto zpracovanou surovinu obohatí o další enzymy. Poté med uloží v plástvích úlů, tyto plástve zakonzervují víčky z vosku. Zde med dozrává do své lahodné podoby.

Proč je med tak hodnotný?

Je to souladem rozmanitých látek které obsahuje: fruktóza glukóza sacharóza vyšší cukry voda enzymy: glukozooxidáza, fosfatáza, invertáza, diastáza, kataláza vitamíny: kyselina pantotenová, B1, B2, B3, biotin, C minerálie: draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síra, mangan, zinek, měď organické kyseliny: pyrohroznová, glukonová, jablečná, citronová a další aminokyseliny: fenylalanin, prolin, alanin, valin a další hormonální látky: noradrenalin, acetylcholin, adrenalin, dopamin, látky z mateří kašičky, barviva: rutin, kverutin, akacetin a další vonné látky: diacetyl, acetaldehyd a více než 50 dalších. Dosud bylo v medu zjištěno 24 různých cukrů a dalších cca 180 látek - to všechno najdeme v medu.

Zlatý sirup nejen že dobře chutná, ale vzhledem ke svému výbornému složení je také osvědčeným domácím lékem, který pomáhá někdy více než antibiotika. Tento cenný přírodní produkt musí být dobře skladován, aby se co možná nejdéle zachovalo jeho jedinečné aroma i citlivé obsahové látky. Optimální je konstantní skladovací teplota 18 až 20 stupňů pro tekutý med a 10 až 12 stupňů pro med krémový. Protože med stahuje ze vzduchu vlhkost lehce může dojít ke kvašení. Proto se musí ukládat do sucha a především musí být sklenice dobře uzavřena. Stejně lehce přijímá med i cizí pachy a příchutě, proto jej skladujeme v nepropustných nádobách, především ve skleněných.

V obchodech bývá med označován jako "květový" a "medovicový", podle původu. Větší výběr než v obchodě je ovšem spíše přímo u včelařů. Můžeme pak ochutnat med lipový, pampeliškový, z ovocných stromů, vrb, malin, ostružin, jetele a nebo ještě spíše (ani včelař většinou neví z čeho jeho včely med přinesly) různé místní přirozené směsi, typické pro daný rok a roční období.

Několik typů kvalitního medu

Medovicový neboli lesní med
Jsou zpravidla tmavší, což způsobují rostlinná barviva v míze dřevin. V porovnání s květovými medy obsahují více fruktózy a dextrinů, ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků.

Smíšený med
Je směsicí určitého podílu medů nektarových - květových a medů medovicových - lesních. Proto obsahuje přírodní látky jak z nektarií např. léčivých rostlin, tak i cenné minerální látky a stopové prvky z lesních medů. Smíšený med má výhody květového i lesního medu.

Květový med
Je přírodní koncentrát nektarů z květin rostlin, v převážné většině z rostlin léčivých. Je snadno stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých cukrů - glukózy a fruktózy. Obsahuje pylová zrna různých rostlin, které obohacují med o významné přírodní látky s povzbuzujícími účinky - rostlinné hormony, éterické oleje, aromatické látky apod. Květový med je velice ceněn v lidovém léčitelství.

Med květový - horský
Tento med je tvořen hlavně nektarem z lesních malin, které jsou roztroušeny na mýtinách a okrajích lesů. Zároveň obsahuje příměsi medovice, která se v období květu malin místy vyskytuje a obohacuje med tmavším nádechem. Je výborný na pečivo, pro přímou konzumaci i ke slazení nápojů.

Med květový - ovocné stromy a řepka
Tento světlý med pochází z nížin, kde se na velkých rozlohách pěstuje řepka ozimá. Stanoviště, kam přisunuji svá včelstva, se nachází uprostřed velké ovocné zahrady. Jabloně rozkvétají asi týden před řepkou a jejich kvetení se časově prolíná. Proto nelze tyto dva medy vytočit odděleně. Tento med je chuťově neutrální, dá se používat běžně na pečivo, je vhodný na pečení perníčků i ke slazení nápojů. Jeho nevýhodou je rychlá krystalizace.

Med květový - pastovaný
Pastování je úprava medu za studena. Tato technologie u nás dlouho nebyla známa, až v roce 1990 k nám pronikla z Výzkumného ústavu včelařského v Lunz am See v Rakousku. Od té doby si pastovaný med už získal mnoho příznivců. Zvláště mezi těmi, kterým vadilo stékání medu z pečiva či neuměli lehce zatočit lžičku s medem při nabírání. Princip pastování spočívá v řízené krystalizaci medu. Běžně každý med po určité době zkrystalizuje a ztvrdne tak, že se nedá nabrat. Takový med zkrystalizoval v hrubých krystalech. Při pastování se tekutý med několikrát za den míchá, aby se zabránilo vzniku hrubých krystalů. Mícháním se podpoří vznik jemných krystalků, které mají schopnost po sobě klouzat. Takto upravený med již neztvrdne a trvale si uchovává pastovitou konzistenci. Chutná jako máslová pomazánka s medem, je vhodný na pečivo, pro přímou konzumaci i ke slazení nápojů. Pastované medy se většinou vyrábějí ze světlých nektarových medů.

Z evropských medů lze doporučit zejména medy jižních států (Řecko, bývalá Jugoslávie), které jsou velmi aromatické a pak královnu mezi medy - med vřesový (severozápadní Evropa).

Pro mlsné jazýčky - MEDOVNÍK

Na 20 plátků korpusu si připravte: 175 g tekutého medu, 75 g tmavého řepného sirupu, 100 g hnědého cukru, 500 g hladké mouky, 125 g másla, 1 prášek do pečiva, 3 vejce, 1 lžičku skořice, špetku mletého zázvoru, 3 lžíce mléka, 1 lžičku mletého hřebíčku, 2 lžíce hrubého cukru krystal. Tekutý med, tmavý řepný sirup, hnědý cukr a máslo pomalu rozpustíte při malé teplotě a potom nechte dobře vychladnout. Do mísy nasypte hladkou mouku, přidejte prášek do pečiva a pak zalijte směsí z rozšlehaných vajec, veškerého koření, mléka a ochuceného řepného sirupu. Hotové těsto nalijte do vymazané a přibližně 30 cm dlouhé formy a uhlaďte. Posypte je krystalovým cukrem. Medovník se peče v mírně předehřáté troubě (v elektrické při 175° C, v plynové na stupeň 2) zhruba hodinu. Po půlhodině pečení medovník přikryjte pergamenem. Doba přípravy je cca 30 min. a 1 porce je "výživná" - asi 920 kJ, respektive 220 kcal.

Zájemcům o kvalitní med doporučuji návštěvu stránky Včelí med nebo Vilíkovy medové stránky.


VEZA

zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?