wz

Geneticky upravené potraviny opět (či spíše stále) ve středu zájmu

 O geneticky upravených potravinách se píše v poslední době velice často, zejména v souvislosti s naším vstupem do EU - bohužel spíše jen na stránkách serverů odbornějšího zaměření. Mezi běžné spotřebitele informace o těchto záležitostech příliš neproniknou a mnozí vůbec neví, že něco takového vůbec existuje. I tak ale mnohé z dostupných informací občas působí podivně a zmanipulovaně (že by na objednávku?).

O to horší je pak přečíst si třeba článek OSN: Geneticky upravené plodiny jsou velkým příslibem pro chudé (celý text najdete například na stránkách serveru Agronavigátor).

Potravinová agentura OSN se dnes jednoznačně vyslovila ve prospěch dalšího rozvoje geneticky upravených organismů (GMO) v zemědělství. Těžit z toho by však měl mnohem více než dosud rozvojový svět, pro který jsou biotechnologie velkým příslibem, uvedla Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Biotechnologicky vyvinuté plodiny již finančně pomáhají farmářům, vykazují některé prospěšné ekologické charakteristiky a zdraví nejsou nijak škodlivé, konstatovala souhrnná zpráva FAO.
    ...
Biotechnologie může přispět k nasycení dvou miliard lidí, o něž se světová populace rozroste během 30 let. Kvůli dosud malému zájmu odvětví o chudé a úzkému zaměření na výnosné plodiny se však zatím větší pokrok neodehrává, napsala FAO.
Zpráva FAO zřejmě posune debatu o GMO. Jejich obhájci uvádějí, že plodiny s vloženými geny, které vzdorují škůdcům nebo herbicidům, nebo jsou obohaceny o vitaminy, přinášejí prospěch farmářům, spotřebitelům a jsou novou nadějí pro chudé a hladovějící. Kritici GMO mluví o dosud neznámých rizicích pro zdraví a životní prostředí. Ekologičtí aktivisté vedou kampaně proti GMO a firmám, které je vyvíjejí a prodávají.
atd ... atd.

Nepřipadá vám to jako text o úspěších a světlých vyhlídkách socialistického zemědělství? Jak skvělé zítřky slibovalo rozorávání mezí, přesycení země umělými hnojivy a její devastace mnohatunovou technikou ...

Následující článek naštěstí působí seriózním dojmem a nabízí informace takové, jaké jsou - včetně výčtu případných rizik a vedlejších účinků, které se mohou projevit tehdy a tam, kdy a kde je nikdo nebude čekat.
JL


Vliv geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví - propaganda a skutečnost

Autor : Mgr. Pavel Mikula ; Zdroj : ÚZPI; tento text byl převzat z článku na serveru Bezpečnost potravin

Nejasné jsou i dlouhodobé účinky nízkých dávek geneticky modifikovaných potravin, které současná věda zatím nebyla schopna prostudovat. Někteří toxikologové například varují před rizikem tzv. vývojové toxicity pro plod vyvíjející se v těle matky, kterou naznačily experimenty se zvířaty. Znepokojivé jsou též informace o vzniku plevelů rezistentních vůči herbicidům v důsledku pěstovaní herbicid tolerantních GM plodin. GMO

Čerstvé rozhodnutí firmy Monsanto zastavit program polních pokusů a komercionalizace geneticky modifikované pšenice znovu oživil zájem veřejnosti i o možná zdravotní rizika. Propagátoři geneticky modifikovaných organismů (GMO) a jejich užívání v potravinářství mnohdy nevědecky popírají možné nažádoucí účinky GMO s tím, že je nikdo neprokázal. Jenže každý vědec ví, že absence důkazu může být dočasná a v žádném případě není vyloučením rizika. I to je důvod proč například Britská lékařská asociace British Medical Association sdružující desetitisíce lékařů opakovaně varovala před možnými negativními dopady používání GM plodin. Nově pak konstatovala jejich zbytečnost.

GMO například mnohdy obsahují tzv. markerové geny kódující odolnost vůči antibiotikům (ATB). Britská vědecká studie prokázala, že tyto geny procházejí z části nezničeny zažívacím traktem člověka až do tlustého střeva, které je bohatě kolonizováno nejrůznějšími bakteriálními kmeny. Pokud by tyto bakterie zabudovaly geny rezistence vůči antibiotikům do své genetické informace, znamenalo by to patrně nežádoucí zvrat vedoucí ke vzrůstu odolnosti patogenních mikroorganismů vůči ATB. A právě ta je, jak známo, jednou z hlavních výzev moderní medicíny. Toto riziko si jistě uvědomují nejen odpovědní odborníci a státní úředníci, ale dokonce i představitelé průmyslu. A je to důvod, proč jsou plodiny obsahující markerové geny rezistence vůči ATB vytlačovány.

Nejasné jsou i dlouhodobé účinky nízkých dávek geneticky modifikovaných potravin, které současná věda zatím nebyla schopna prostudovat. Někteří toxikologové například varují před rizikem tzv. vývojové toxicity pro plod vyvíjející se v těle matky, kterou naznačily experimenty se zvířaty. Vážným nedostatkem propagandy o bezpečnosti GM potravin je též absence komparativní studie, která by srovnala zdravotní důsledky konzumace konvenčních a geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví. V USA, kde je konzumace GM potravin nejrozšířenější, dokonce takovou studie prakticky není možné uskutečnit, neboť americká administrativa ignoruje požadavek více než 90 procent obyvatel na označování potravin obsahujících složky GMO. Zavedení tzv. labelingu GM potravin se intenzivně brání zejména firma Monsanto. Ta se obává, že i američtí spotřebitelé by dávali přednost nemanipulovaným potravinám (GM free), což by pro firmu patrně znamenalo ekonomický krach.

Znepokojivé jsou též informace o vzniku plevelů rezistentních vůči herbicidům v důsledku pěstovaní herbicid tolerantních GM plodin. Pokud se potvrdí trend růstu spotřeby herbicidů v důsledku zavedení GM plodin v USA, může to mít sice příznivý vliv na obrat firmy Monsanto, která je vyrábí, ale také velice nežádoucí důsledky pro lidské zdraví a pro přírodu.

Po zkušenostech toxikologů s látkami jako jsou DDT, PCB nebo dioxiny je na místě opatrnost. Kategorická tvrzení o neexistenci vlivu GM potravin jen proto, že doposud nebyl prokázán (a v mnoha ohledech doposud nebyl nebo dokonce nemohl být studován) si může dovolit PR agentura firmy Monsanto (http://www.dbm.cz), ale měli by se jim vyvarovat seriózní vědci reprezentující Universitu Karlovu či Akademii věd ČR. Z vědeckého hlediska jsou taková tvrzení představitelů organizace BIOTRIN zcela neobhajitelná.
Jan Kopeček (Britské listy)


Další informace o GM plodinách

Velké množství informací o geneticky manipulovaných potravinách a organismech najdete na českých stránkách Greenpeace s názvem X genetické manipulace. Najdete tu desítky článků s touto tématikou.

Dále lze doporučit například:

Závěr z posledního uvedeného dokumentu zní:

Ačkoli panují velké obavy z toho, zda je bezpečná konzumace GM potravin, systémy na zkoušení bezpečnosti nejsou dostatečné. Genetické manipulace mohou způsobit nepředvídatelné a nezáměrné efekty, ale regulační postupy založené na konceptu “podstatné shody” nejsou navrženy tak, aby tyto dopady odhalily. Systémy používané ke zjišťování alergenizujícího působení jsou nekompletní a údaje předkládané společnostem, které mají dokazovat bezpečnost GM potravin, jsou často nekvalitní.

Dlouhodobé důsledky požívání GM potravin na zdraví člověka nejsou ještě známy (a nezkoumají se), ale kojenci a děti jsou zvláště zranitelné vůči alergiím a změnám ve složení stravy. Jsou považovány za “vysoce rizikovou skupinu” z hlediska sledování dopadů po uvedení produktů na trh a přesto se žádné sledování dospělých ani dětí neprovádí.

Greenpeace se proto domnívá, že neexistuje žádný základ pro tvrzení, že je bezpečné konzumovat GM potraviny, které se nacházejí na pultech supermarketů.

Říkáte, že proti tomu nelze nic dělat a jste bezmocní? Ne tak docela. vyžadujte nové a nové informace a seznamujte s nimi své okolí.  I to je krůček vpřed.


A už je to tady ...

Pouhý den poté, co vznikl tenhle článek, se objevuje zpráva: EK povolila dovoz konzerv s GM kukuřicí.

Píše se tu mimo jiné:

Evropská komise (EK) ve středu povolila dovoz konzervované geneticky modifikované (GM) kukuřice. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že záleží jen na spotřebiteli, zda si produkt v obchodě koupí.

Tak tomu říkám logika. Připadá mi to, jako kdyby začali prodávat v supermarketech v regálech vedle jogurtů ampule s kyanidem draselným a zdůvodňovali to tím, že je věc každého, jestli se (nebo někoho) otráví. Když vypěstujete sazeničku konopí, budete mít problémy a vůbec nikoho nebude zajímat, jestli jste z ní chtěli dělat cigarety a prodávat je školáčkům za rohem nebo jste si ji vypěstovali jen pro radost, že je to hezká květina. Přitom riziko z uměle zmutovaných plodin je nekonečně větší - kdo ví, co "to" udělá s vašimi vnoučaty a s jejich dětmi ... a ... No, ale to už vůbec nemusí ty, jimž to dneska "sype" zajímat. Po nás potopa ...

V Česku se většina obchodních řetězců podle zprávy Greenpeace vyslovila proti prodávání geneticky upravených výrobků. GM výrobky bude ale nabízet například Tesco.

Dělají z nás voly - a spotřebitelé se zase nechají nachytat. V regálech budou stovky a tisíce plechovek s GM produktem vedle jiných plechovek s produktem bez GM. Rozdíl bude v ceně, jistě alespoň zpočátku. A budou se vytvářet dloouuuhé fronty - no nekupte to, když je to tak laciný.

EK povolila švýcarské agrochemické firmě Syngenta prodávat geneticky upravenou kukuřici, známou pod jménem Bt-11, v supermarketech ve všech 25 členských zemích. Uvolnění dovozu kukuřice se vztahuje na dovoz kukuřice v plechovkách, tedy kukuřice určené k přímé spotřebě. (zdroj: EkoList po drátě)


Zpět k Mostu ?