wz

Proč tolik řečí o genetickém znečištění?

V poslední době se o genetických manipulacích píše čím dál tím více; výjimkou nejsou ani stránky mostu do Říše snů. Někoho to možná už nebaví, ba dokonce mírně (?) rozčiluje. Proč takový humbuk ... Vy trochu starší, vzpomínáte si na knihu Neználek ve Slunečním městě? Neználek se tam dostává na svých cestách do města, které žije v pokročilém komunismu :-)), ale o to teď nejde; všude kolem města rostou na polích plodiny, jejichž velikost překračuje nejsmělejší fantazie. Asi jako kdyby člověk měl možnost vidět současný svět z perspektivy ... no třeba vrabce. Že by již tehdy měl Nikolaj Nosov vize spisovatele scifi? Ať tak nebo tak, tato vize se má teď stát skutečností. Proč se tedy tak bráníme rajčatům zvícím tykve, rajčatům naprosto zdravým, bez plísní a rzivých skvrn, rajčatům s chutí tou nejrajčatovější ... ?

Pokud se na problémek podíváme z dvoustranného hlediska vztahů člověk (jedlík) - rajče (pokrm), je to bezproblémové. Ale svět je opravdu nutno brát z trošku širšího hlediska. Trošku ... no spíše tak nějak úplně globálně. Brát to tak, že všechno souvisí se vším a naopak, všechno se vzájemně ovlivňuje. Ne nadarmo je v těchto dnech jednou z nejprodávanějších knih v duchovní sféře kniha, kterou napsal známý autor N.D. Walsch a jmenuje se Bůh, na kterého čekáme. Je to zajímavé dílo s řadou podnětných myšlenek - o tom, že lidstvo v této době přechází od starého Boha k Bohu novému; ne snad že by mělo dojít ke "střídání stráží", ale myslí se tím samo pojetí Boha. A v jednom místě je to nové pojetí Boha přímo "definováno": Bůh = Život a zároveň Život = Bůh. Tedy pojetí, které asi leckomu z nás již delší dobu vrtá v hlavě, nemám pravdu? Neměl by tedy již být pojem Bůh chápán jako člověku podobná, ale vyšší bytost. My všichni jsme součástí Boha (=života).

Tím se oklikou dostáváme opět k těm nešťastným GM rostlinám a organismům. Každý zásah do přediva vzájemně provázaných vztahů života nutně způsobí reakce na všech možných stranách, které přímo souvisí s tím, čím bylo manipulováno. A nastane řetězová reakce. Z přímo souvisejících věcí jsou ovlivněny další věci, které s tím (rajčetem) již nesouvisí ... atd, atd, atd. Pokud byl zásah pozitivní, bude pozitivní i reakce okolí. Ale běda, zásah může vše kolem ovlivnit i negativně; pak se projeví v plné šířce a zřejmě i nevratně. Co ale asi není nikdo schopen předem určit je to, který zásah bude pozitivní a který negativní a hlavně - kdy se projeví.

Hned na začátku následujícího článku se dozvíte, že třeba genové manipulace rostlin se dosahují ovlivňováním jejich genů geny živočišných druhů. Už to je poněkud alarmující. A co více, nemusí to být jen živočichové, ale třeba i baktérie a viry. Pak požíváním GM rostlin do sebe dostáváte geneticky zmutovaný materiál obsahující geny cizorodé v tom nejvlastnějším slova smyslu. Co to udělá s vámi? Asi nic moc, ale co vaše děti a děti vašich dětí?

Zajímavé čtení o jednom z původců potenciálního zla najdete v trojici článků:

Články jsou sice z roku 2000, ale svou aktuálnost neztratily a hned tak neztratí ... bohužel.

Neuškodí si připomenout redakční poznámku napsanou na závěr třetího článku; ta hovoří jasnou řečí:

Není to zase tak dávno, co se o geneticky modfikovaných potravinách, mikroorganismech, zvířatech a nakonec i lidech psalo pouze ve sci-fi literatuře. V současnosti však musíme čelit tvrdé realitě masové produkce geneticky pozměněných rostlin i živočichů. Pokud však prohlédneme za reklamní slogany a zaplacené vědecké výzkumy, které chtějí "blaho" pro lidstvo, zjistíme ryze obchodní zájmy, které se nezastaví před ničím, ani před lidským svědomím. Jakákoliv rostlina se vyvíjela po boku člověka po dlouhá tisíciletí. Lidský organismus si plně vyvinul procesy k dokonalému strávení a eliminaci přijímané potravy. Geneticky modifikované potraviny jsou další smutnou kapitolou slepé cesty lidstva, které si hraje na Boha. Není to tak dávno, co prošla například současná pšenice intenzivním křížením a hybridizací. Výsledkem je sice vyšší produktivita, ale lidé za toto platí draze. Za několik desítek let se přišlo na to, že složení takto "upravená" pšenice je pro náš organismus cizí a nedovede jej dokonale strávit - co více; lepek takové masově používané pšenice má tendenci lepit se na střevní stěnu v lidském těle.

Smutnou kapitolu o geneticky modifikovaných organismech můžeme shrnout následujícím konstatováním: CO NENÍ PŘIROZENÉ, NENÍ PRO NÁS DOBRÉ. CO NENÍ DOBRÉ NÁM ŠKODÍ. GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY NEJSOU PŘIROZENÉ. Pouze čas ukáže, zda-li tento z dalších slepých kroků lidstva byl správný. Můžeme doufat, že genetické modifikace naši potomci označí za nepřirozené a nepřijatelné a zavrhnou je. Anebo je již cesta přeměna lidstva v bioroboty zpečetěna?

V článcích je odkazováno také na další zdroj - Firma Monsanto od Jana Kellera. Odkaz se od té doby změnil; proto uvádím jeho aktuální podobu.


Byla také zveřejněna odpověď generálního ředitele Setuzy na požadavek Greenpeace.

Vyjímám z něj následující zajímavou informaci:

... Ve většině případů, jak je tomu i v posledních měsících, jsou právě nejlevnější surovinou sojové boby a následně tedy i sojový olej. Jistě rovněž víte, že víc jak 50 procent celosvětové osevní plochy sóji tvoří GM plodina s různým podílem v jednotlivých regionech (např. v USA činí 54 procent, v Argentině pak 80 – 90 procent). S ohledem na logistiku je pak GMO – free sója na světových trzích velmi vzácné zboží a většina suroviny na evropském trhu obsahuje větší či menší příměs GM sóji.

Přečtěte si to celé sami. Bohužel, jak se zdá, je trh GM potravinami kontaminován více než si vůbec myslíme.

Velice doporučuji si přečíst článek Sojový podvod, který napsal Thomas Smith a je v českém překladu na stránkách WM Magazínu.


Následující informace jsou převzaty z článku Genetické znečištění - množící se noční můra zveřejněného na stránkách hnutí Greenpeace.

JL


Geneticky manipulované (GM) rostliny obsahují geny, které byly přeneseny z nepříbuzných druhů. Tyto geny mohou pocházet z bakterií, virů, jiných rostlin nebo dokonce i ze zvířat. Následným přenosem těchto "cizích" genů do jiných organismů dochází ke genetické kontaminaci, nebo-li znečištění přirozeného genofondu. Ke genetické kontaminaci dochází ve čtyřech případech:

Na rozdíl od jiných forem znečištění, skrývá v sobě genetická kontaminace potenciální problém, který se bude s růstem a reprodukcí rostlin a mikroorganismů násobit. Takže škody na životním prostředí způsobené geneticky manipulovanými organismy (GMO) se neomezují jen na původní místo, kam byly nasazeny. Tento materiál uvádí, co je o těchto rizicích známo a jaké problémy vznikají z pokusného a komerčního pěstování GM plodin. Zaměřuje se především na řepku olejnou, nicméně stejné principy a vztahy lze aplikovat na všechny GM plodiny.

Znečišťování přírody

Dnešní, běžně pěstované plodiny byly vyšlechtěny z divokých druhů mnoha generacemi farmářů a šlechtitelů rostlin. V oblastech, odkud pocházejí, stále existují blízce příbuzné divoké druhy, které se mohou s vyšlechtěnými plodinami křížit, a tak vznikají hybridní rostliny. V případě GM plodin tak může docházet k přenosu cizích genů (tzv. "tok genů") do divoce rostoucích hybridů. Pravděpodobnost, že dojde k hybridizaci, závisí na slučitelnosti těchto dvou druhů a na výkonnosti hybridu (jak dobře roste a rozmnožuje se).

Ohrožení přírodní biologické rozmanitosti plynoucí z přenosu genů z GM rostlin je globální. Například v Jižní Americe, odkud pochází kukuřice, jsou ohroženy její divoké odrůdy. V Asii se divoké odrůdy rýže nalézají v blízkosti rýžových polí. V Severní Americe se vyskytují blízce příbuzné druhy tykve a v Evropě má řepka olejka a cukrová řepa také divoce rostoucí příbuzné rostliny, s nimiž se mohou křížit. Jestliže k tomu dojde, nejen že budou nevratně změněny přírodní rezervy genů s neznámými důsledky do budoucnosti, ale i divoké rostliny, které na sebe vezmou charakteristiky geneticky upravených rostlin, by se mohly proměnit na "super plevele", které bude pro zemědělce těžké vymýtit. U plodin byly vyvinuty tři hlavní typy genetických manipulací a to: odolnost vůči chemickým prostředkům na ničení plevelů (odolnost proti herbicidům), odolnost vůči hmyzu a odolnost vůči chorobám. Díky zmíněným vneseným vlastnostem by mohly mít divoké rostliny výhodnější podmínky před normálními rostlinami, a staly by se z nich úpornější plevele.

Pravděpodobnost genetického znečištění je zvláště velká v případě řepky olejné. U té je dobře známá její schopnost křížového opylování se svými divokými příbuznými druhy, hojně rozšířenými po celé Evropě. Studie například ukázaly, že spontánní hybridizace se mohou objevit mezi řepkou olejnou a divokou ředkvičkou, divokou vodnicí, divokou kapustou a hořčicí. [1] , [2] Jiná plodina komerčně pěstovaná v Indii, indická hořčice se, jak se ukázalo, kříží s divokou vodnicí, s etiopskou řepkou a řepkou olejnou. [3] Zatímco počet vznikajících hybridů bývá velmi malý, tok genů do planých příbuzných druhů bude nevyhnutelný v případě, že se budou GM plodiny pěstovat v komerčním měřítku.

Zastánci GM plodin argumentují tím, že všichni hybridi budou slabí a že odolnost proti herbicidům nedá planým rostlinám žádnou výhodu oproti normálním, čímž bude jejich rozšíření či přežívání nepravděpodobné. Přesto výzkumy ukazují, že geny nesoucí odolnost proti herbicidům nemají negativní vliv na schopnost přežití a že tedy hybridi mohou být schopnější než by se čekalo a mohou v průběhu několika po sobě jdoucích generací svou vitalitu znovu nabýt. [4] , [5]

Šíření pylu větrem a hmyzem je ovlivňováno životním prostředím a velikostí a vahou vlastního pylu, takže pyl může někdy cestovat až mnoho kilometrů (viz 'Kontaminace potravin' níže). Zvětšování vzdáleností s geneticky neupravovanými plodinami kolem polí s GM plodinami, kde se má pyl "absorbovat" nebo "spotřebovat", se ukázalo jako neúčinné pro případy, kdy se GM plodiny pěstují v komerčním měřítku, protože hranice by musely být mnohem větší než vlastní pole. [6]

Kontaminace potravin

GM plodiny se mohou křížit dokonce mnohem snadněji s geneticky neupravenými plodinami stejných druhů rostoucími v jejich blízkosti, což vede ke genetické kontaminaci potravin a krmiva pro zvířata získaných z těchto plodin. Míra kontaminace se různí podle plodin - některé (např. pšenice) se ve velké míře samooplodňují a pyl se může šířit jen několik metrů. Jiné (např. řepka olejná) se kříží jak na velkou vzdálenost tak jsou schopné samooplození a jejich pyl se může přenášet prostřednictvím větru nebo hmyzu do vzdálenosti mnoha kilometrů.

V roce 2000 se zjistilo, že geneticky neupravené semeno řepky olejné dovezené firmou Advanta z Kanady do Evropy bylo kontaminováno GM řepkou pěstovanou na poli 4 kilometry vzdáleném. [7] Jelikož semena importovaná Advantou byla hybridní, byla dále produkována pěstováním samčích sterilních rostlin roztroušených mezi pár (obvykle kolem 20 %) samčích fertilních rostlin, schopných oplodnit ty ostatní. Za takovýchto podmínek je na poli menší množství pylu než je běžné, a proto pyl transportovaný na pole má větší šanci opylit úrodu. Protože se na pěstování hybridů klade stále větší důraz, budou pravděpodobně kontaminace tohoto druhu stále častější. I u tradičních nehybridních odrůd již došlo k tomu, že pyl GM řepky olejné opyloval jinou řepku ve vzdálenosti 2 kilometrů. [8] Navíc se ukázalo, že malorozsahové experimenty se zdají být slabými prediktory událostí při pěstování řepky ve velkém měřítku. [9] Známky kontaminace původních odrůd kukuřice GM kukuřicí byly hlášeny dokonce i z Mexika, odkud kukuřice pochází. [10]

Nevyhnutelně dochází i ke kontaminaci medu GM pylem, jestliže včely, které med produkují, sbírají pyl na GM plodinách. Včely mohou při hledání potravy urazit i dlouhé vzdálenosti a ve Velké Británii bylo dokonce zjištěno, že včely z úlu vzdáleného 4,5 km od nejbližšího pokusného pole s GM řepkou olejnou přinášely do úlu geneticky upravený pyl. [11]

Kontaminace konvenčně pěstovaných plodin a organických produktů ohrožuje dodávky potravin bez genetické úpravy, kterým, jak se ukazuje, dávají spotřebitelé přednost. Průzkum provedený v roce 2001 ukázal, že 70 % evropských občanů GM potraviny nechce. [12] Genetická kontaminace ohrožuje také živobytí zemědělců, kteří genetické úpravy nepoužívají a ekologicky hospodařící zemědělce, kteří mohou zjistit, že jsou jejich výrobky neprodejné, a to nikoli jejich vlastní vinou. Neexistují totiž právní záruky, které by stanovily odpovědnost a chránily zemědělce před takovými ekonomickými ztrátami.

Nekontrolované uvolňování

Ke kontaminaci divokých a geneticky neupravených rostlin plodinami geneticky manipulovanými může dojít opylováním, ale potíže mohou způsobovat i jejich vlastní semena.

Při sklizni se některá semena vytrousí, zůstanou v půdě a v příštích letech vyklíčí. Když se tyto rostliny objeví v následujících letech mezi plodinami jiných druhů, tvoří pak nežádoucí plevel, který musí zemědělci odstraňovat. Při pokusech ve Velké Británii byla zjištěna plevelná GM řepka olejná, která získala odolnost proti dvěma nebo třem různým herbicidům [13] a objevila se také při následném komerčním pěstování v Kanadě. [14] Tento problém zasáhl tedy i Kanadu, kde se přišlo na to, že izolační vzdálenosti 175 metrů mezi GM a přirozenými plodinami nejsou účinné. [15] Vzhledem k tomu, že semeno řepky olejné může v půdě nečinně setrvávat i 5 - 10 let než se začnou vyvíjet, mohou být s tím související problémy dlouhotrvající a pro farmáře těžko řešitelné.

Zasaženi budou i zemědělci, kteří nepoužívají genetické úpravy, pokud se jejich plodiny opylí nedalekými GM plodinami. Tak dojde nejen ke kontaminaci jejich úrody, ale také k výskytu problematických plevelů.

Semena se mohou rozšířit také během transportu GM úrody z pole do jiných částí farmy nebo podél silnic při převozu do skladů a zpracoven. Plané populace řepky olejné jsou běžné a mohou přežívat po mnoho generací.

Pokud GM budou přetrvávat v prostředí za takovýchto situací, nezpůsobí problém jen jako plevele, ale stanou se stálým zdrojem genetické kontaminace pro jiné plodiny a divoce rostoucí rostliny.

Přenos do mikroorganismů

Mikroorganismy mají výraznou schopnost předávat si geny mezi sebou. Tento pohyb genetického materiálu je znám pod názvem "horizontální transfer genů", na rozdíl od "vertikálního přenosu" mezi generacemi díky sexuálnímu rozmnožování. Otázkou zůstává, zda se mohou cizí geny z GM rostlin přenést do mikroorganismů v půdě či trávicím traktu zvířat, která jsou krmena produkty obsahujícími GM materiál.

Existuje laboratorní důkaz toho, že se geny mohou přenášet z materiálu GM rostlin do bakterií a že DNA může setrvávat v půdě i po mnoho měsíců [16] . K přenosu genů z rostlin do bakterií dochází pravděpodobně velmi vzácně - mnohem méně často než pomocí pylu na jiné rostliny - ale vzhledem k nedostatku informací z výzkumů to nelze zcela vyloučit.

Zvlášť vážné důsledky může mít přenos genů odolných proti antibiotikům. Mnoho GM rostlin obsahuje geny, které zajišťují odolnost vůči antibiotikům (včetně neomycinu, kanamycinu, ampicillinu, streptomycinu a spectinomycinu). Ty slouží jako tzv. 'značkovací geny' určené k indikaci, zda byl proces genetické manipulace úspěšný. Pokud by byly tyto geny přeneseny do patogenních organismů, mohly by snížit nebo zrušit účinnost léčby antibiotiky. To by mohlo nastat, kdyby byly geny vstřebány mikroorganismy v půdě nebo v trávicím traktu zvířat živících se GM plodinami a pak předány škodlivým baktériím. Přesto, že přenos genů z rostlin do bakterií je zřídkavý, genetická výměna mezi bakteriemi je běžná.

Antibiotika neomycin a kanamycin se příliš často nepoužívají, ale ampicilin, streptomycin a spectinomycin ano. Streptomycin je navíc důležitým léčivem pro kontrolu tuberkulózy v Indii. Markerový gen pro antibiotikovou rezistenci nemá v rostlině žádnou funkci a může být odstraněn v pozdějším stádiu procesu genetické modifikace, to by však zpozdilo jejich komercializaci. Některé lékařské organizace, jako např. Britská lékařská asociace (British Medical Association), volají po zákazu používání značkovacích genů s odolností proti antibiotikům. [17]

Prevence je jediným řešením

Začíná být jasné, že genetické znečištění není problém, který je možné zvládnout, a čím více GM plodin se bude pěstovat, tím větší riziko nastane. V Kanadě se například plevele odolné proti celé řadě herbicidů objevily již 5. rokem od zavedení komerčního pěstování GM plodin.To vedlo k vyhlídkám na to, že bude nutno k jejich hubení používat ještě ničivější chemikálie.

Jiným příkladem je kontaminace lidské potravy odrůdou GM kukuřice známé jako StarLink, která je produkována firmou Aventis. V roce 2000 se objevila v USA v mexických topinkách (taco shells), přičemž měla být použita pouze ke zkrmování zvířatům. Objevily se totiž úvahy o tom, že se může jednat o lidské alergeny a pro lidský konzum nebyla schválena. [18] , [19] Ukázalo se, že ke kontaminaci došlo působením dvou faktorů současně. Za prvé, po sklizni nebyla kukuřice StarLink oddělena od konvenčních odrůd kukuřice a za druhé, došlo ke kontaminaci z důvodu neznalosti zemědělců ohledně izolačních vzdáleností mezi přirozenou a GM kukuřicí, které brání vzájemnému opylování.

Ačkoli byla semena GM plodin prodávána zemědělcům pouze po dobu šesti let, známky genetické kontaminace jsou stále větší. Hmyz a vítr způsobí, že je pyl šířen do vzdáleností mnoha kilometrů; zemědělci ne vždy dodržují instrukce pro snížení rizika kontaminace; a rostliny a mikroorganismy žijí a mohou se rozmnožovat a jejich počty se násobí. Z těchto důvodů a kvůli nevratnému poškození životního prostředí a biologické rozmanitosti je Greenpeace proti tomu, aby se geneticky manipulované organismy nasazovaly do prostředí.


Reference

[1] Eber, F., Ch?vre, A-M., Baranger, A., Vallee, P., Tanguy, X. & Renard, M. (1994) Spontaneous hybridisation between a male-sterile oilseed rape and two weeds. Theoretical and Applied Genetics 88: 362-368.

[2] Lefol, E., Danielou, V., Darmency, H., Boucher, F., Maillet, J. & Renard, M. (1995) Gene dispersal from transgenic crops. I. Growth of interspecific hybrids between oilseed rape and the wild hoary mustard. Journal of Applied Ecology 32: 803-808.

[3] GhoshDastidar, N. & Varma, N.S. (1999) A study of intercrossing between transgenic B.juncea and other related species. Proceeding of the 10th International Rapeseed Congress, Canberra, Australia. Dostupné na www.regional.org.au/au/gcirc/4/244.htm.

[4] Spencer, L.J. & Snow, A.A. (2001) Fecundity of transgenic wild-crop hybrids of Cucurbita pepo (Cucurbitaceae): implications for crop-to-wild gene flow. Heredity 86: 694-702.

[5] Snow, A.A., Andersen, B. & Bagger Jorgensen, R. (1999) Costs of transgenic herbicide resistance introgressed from Brassica napus into weedy B.napa. Molecular Ecology 8: 605-615.

[6] Hokanson, S.C., Grumet, R. & Hancock, J.F. (1997) Effect of border rows and trap/donor ratios on pollen-mediated gene movement. Ecological Applications 7: 1075-1081.

[7] Written submission from Advanta Seeds UK to the House of Commons Agriculture Select Committee, 10th July 2000.

[8] Timmons, A.M., Charters, Y.M., Crawford, J.W., Burn, D., Scott, S.E., Dubbels, S.J., Wilson, N.J., Robertson, A., O'Brien, E.T., Squire, G.R. & Wilkinson, M.J. (1996) Risks from transgenic crops. Nature 380: 487.

[9] Timmons, A.M., O'Brien, E.T., Charters, Y.M., Dubbels, S.J. & Wilkinson, M.J. (1995) Assessing the risks of wind pollination from fields of genetically modified Brassica napus ssp. olifera. Euphytica 85: 417-423.

[10] Quist, D. & Chapela, I.H. (2001) Transgenic DNA introgressed into traditional maize landraces in Oaxaca, Mexico. Nature 414: 541-543.

[11] Bees, honey and genetically modified crops. Friends of the Earth Briefing, September 1999. www.foe.co.uk.

[12] Eurobarometer 55.2: Europeans, science and technology, December 2001. Directorate-General for Research. - http://europa.eu.int/comm/research/press/2001/pr0612en.html.

[13] Simpson, E.C., Norris, C.E., Law, J.R., Thomas, J.E. & Sweet, J.B. (1999) Gene flow in genetically modified herbicide tolerant oilseed rape (Brassica napus) in the UK. 1999 BCPC Symposium Proceedings No. 72: Gene Flow and Agriculture: Relevance for Transgenic Crops, pp 75-81.

[14] Hall, L., Topinka, K., Huffman, J., Davis, L. & Good, A. (2000) Pollen flow between herbicide-resistant Brassica napus is the cause of multiple-resistant B.napus volunteers. Weed Science 48: 688-694.

[15] Orsen, J. (2002) Gene-stacking in herbicide-tolerant oilseed rape: lessons from the North American experience. English Nature Research Report Number 443. English Nature: Peterborough. Available on www.english-nature.org.uk.

[16] Nielsen, K.M., Bones, A.M., Smalla, K. & van Elas, J.D. (1998) Horizontal gene transfer from  transgenic plants to terrestrial bacteria - a rare event? FEMS Microbiology Reviews 22: 79-103.

[17] BMA (1999) The impact of genetic modification on agriculture, food and health. An interim statement. British Medical Association: London.

[18] Biotech Critics Cite Unapproved Corn in Taco Shells. Washington Post, September 18th 2000.

[19] www.gefoodalert.org.


zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?

JL