wz

Podzim je na krku a s ním se blíží sezóna chřipek ...

Dáte se proti chřipce letos očkovat? Já ne, ale nechci vám do toho v žádném případě mluvit. Jen tak vám tu nabízím dva články, jako námět k zamyšlení. Konspirační teorie, které v nejhorším případě popisují očkování jako cílenou kampaň k redukci populace na Zemi, samozřejmě existují. Stejně tak v nás starších existuje zakořeněný reflex, podle kterého je očkování (zdarma) znakem vyspělé (socialistické) společnosti, a máme na to být hrdí . Pravda bude, jako obvykle, někde uprostřed. Ale každý si ji musí najít sám.

Vlk Samotář


Očkování?

Mike Adams

Očkování má poskytnout 100% ochranu proti chřipce. To je nesmírně zavádějící. Ve skutečnosti, je to čirá lež.

Racionální pohled na nezvěstnou vědu v pozadí vakcín proti sezónní chřipce.

Coby člověk, který prošel vydatným výcvikem ve věci vědeckého myšlení a vědeckých metod, jsem vložil opravdu hodně úsilí do pokusů nalézt nějaký skutečný vědecký důkaz, na němž spočívá široce používané použití očkovacích látek proti chřipce (vakcinace v chřipkových obdobích). Než jsem se začal věnovat studiu výživy a holistické péči o zdraví, jsem byl provozovatelem speciálního počítačového software, a mám obsáhlou vědeckou průpravu v oblastech jako astronomie, fyzika, fyziologie, mikrobiologie, genetika, antropologie a psychologie. Jedním z mých nejobdivovanějších myšlenkových vůdců je již zesnulý fyzik Richard Feynman.

Rozpoznám tedy rozdíl mezi skutečnou a brakovou vědou a umím odhalit příklady této brakové vědy ve „vědecké“ stejně tak, jako v „alternativní“ scéně.

Například, tzv. „duševní chirurgie“, přinejmenším způsob, jakým byla zpopularizovaná, není nic více, než šikovný trik využívající hbitost rukou, kdy „chirurg“ skryje v dlani nějaké syrové kuřecí drůbky a pak předstírá vytahování nemocných orgánů z břišní dutiny nějakého pacienta. Filmové ukázky, které jsem viděl, ukazují očividný podvod.

Jednou z verzí psychologické chirurgie, užívanou moderní medicínou, je sezonní očkování proti chřipce: Jsou to „lékařské kejkle“ za nimiž není nic víc, než důmyslné odvrácení pozornosti a matení vědeckých pravd. Sezónní očkování, jak brzy uvidíte, u 99 ze 100 lidí prostě neúčinkuje (a i to, jak dále uvidíte, je ještě opravdu velkorysý odhad).

Před rokem jsem nabídl 10 000 dolarů odměny každému, kdo někde objeví vědecký důkaz o tom, že vakcíny proti H1N1 jsou účinné a bezpečné. Nikdo se o to dodnes nepřihlásil, protože žádný takový důkaz prostě neexistuje.

Konvenční lékařství, jak tvrdí, je „medicínou založenou na důkazech“ (EBM). Znamená to, že lze předpokládat, že všechno, co konvenční lékařství propaguje, spočívá na skutečnostech získaných „rigorózním vědeckým skrutiniem“. Předpokládá se tedy, že to všechno je statisticky ověřeno a prokázáno mimo jakýkoli stín pochybnosti, a účinkuje tak, jak říkají.

Co se týče chřipkových vakcín, ty jsou propagovány jako prostředek poskytující jakousi absolutní ochranu proti chřipce. „Nezapomeňte, že se blíží chřipkové období. Nechte se očkovat!“ To samozřejmě vyvolává dojem, že očkování poskytne 100% ochranu proti chřipce. Říkají, že necháte-li se naočkovat, nebudete chybět v práci.

To je nesmírně zavádějící. Ve skutečnosti, je to čirá lež. Jak uvidíte, jde o klamavou reklamu zabalenou do pozlátka brakové vědy.

V této věci ovšem nikdy neproběhly žádné nezávislé, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie, které by jakkoli prokázaly bezpečnost či účinnost vakcín proti chřipkovému kmeni H1N1, které tak intenzivně prosazovali v loňském roce (a jsou dokonce použity i v letošním chřipkovém očkovacím koktejlu). Žádný takový výzkum nebyl nikdy proveden. V důsledku toho neexistuje žádný rigorózní vědecký základ, který by někoho opravňoval takové očkovací látky vůbec nabízet.

Na omluvu tohoto „opomenutí“ se hokynáři s vakcínami ohánějí tvrzením, že by u těchto očkovacích látek bylo „neetické“ provádět placebem kontrolovanou studii, protože účinkují tak dobře, že by jejich odepření mohlo lidi ve skupině užívající placebo místo skutečné vakcíny poškodit. Trvají na tom, že z očkování proti chřipce má každý prospěch každý, takže provedení vědeckého testu by bylo nemorální.

Pořád ještě necítíte závan šarlatánství? To je přesně ten druh pseudovědecké hatmatilky, kterou bychom mohli očekávat od potrhlého vědce prohlašujícího, že má „kouzelnou vodičku“, ale nemůžete ji otestovat, protože už pouhá přítomnost měřicích přístrojů ruší její kouzelné vlastnosti. Je to úplně stejné, jako když producenti vakcín tvrdí, že testování účinnosti jejich produktů by bylo neetické. Musíte jen „mít víru“ v to, že jejich vakcíny všeobecně jsou pro dobro nás všech.

Použil jsem slovo „víra“. To je v podstatě to, čeho se takzvané vědecké společenství ve věci vakcín dovolává: Všichni musíte VĚŘIT, že účinkují! Kdo pak ještě potřebuje nějaký vědecký důkaz, když máme VÍRU?

Zapomeňte na medicínu založenou na důkazech. Zapomeňte na všechny nákladné racionální analýzy. Zapomeňte na náš zisk ohrožující kalkulace míry rizika, které by měly být součástí každého racionálního rozhodovacího procesu o očkovacích látkách. Ne. Vakcináři (a jejich zastánci) už přece dobře vědí, že očkování je všeobecně prospěšné, a proto žádné pečlivé vědecké posouzení vůbec nepotřebuje!

Jinými slovy: skutečnost je taková, že na věci, které jsou předmětem víry, už se vědecké metody neaplikují. Víra může ve „vědeckém“ společenství snadno překonat rozum, stačí jen umět uvěřit! Začnou nám brzy tvrdit, že jejich séra účinkují, protože se o to stará jakési „božstvo očkování“? Pojďte se nechat očkovat. Nezapomeňte se ale modlit k očkovacímu božstvu, protože to je příčinou, že tyto věci fungují. Vakcínářské voodoo…

Je testování účinnosti neetické?

Celé to vysvětlování, jak by bylo „neetické“ testovat zda jsou H1N1 séra opravdu účinná, mne udivuje. Tato odchylka od pravidel je opravdu velice zvláštní, protože do věci vnáší následná implicitní sdělení. Použitím této výmluvy totiž ve skutečnosti chtějí říct: „Provádět studie kontrolované neaktivní substancí (placebem) na očkovacích látkách pro sezónní chřipku za účelem zjištění, zda skutečně účinkují, je neetické.“

Souběžně s tím je ale zřejmě zcela etické očkovat neprověřenými séry stovky miliónů lidí, přestože po ruce není žádný skutečný důkaz o jejich bezpečnosti či efektivitě.

Provádět libovolnou opravdovou vědu je tímto neetické, naproti tomu zcela etické je vstřikovat lidem do těla neprověřené substance, které mohou být naprosto neužitečné (nebo dokonce škodlivé). To je jen jedna malá ukázka deformované logiky a selhání veškeré etiky, typické pro moderní vakcinářský průmysl.

Zastánci očkování netvrdí nic menšího, než že séra proti H1N1 jsou tak účinná, že by jejich NEPODÁNÍ na úkor placeba „ohrozilo životy“ lidí v kontrolní skupině. (To znamená, že každý, kdo se vyvaruje očkování a vyléčí si chřipku čajem, je podle nich sebevrah! Pozn. překl.) To samo o sobě je podle nich dostatečný důvod vyvarovat se provádění libovolných postupů podle pravidel opravdové vědy na těchto vakcínách.

To jim nekoupím. Je to jen zastírací manévr – výmluva sloužící k tomu, aby se vyhnuli podrobení svých vakcín důslednému vědeckému zkoumání, protože příliš dobře vědí, že by rychle vyšlo najevo, že se jedná o lstivě propracovaný medicínský podvod.

Takže jsem začal šťourat okolo, jestli nenajdu nějaké jiné randomizované studie, které by skutečně mohly ohrožovat lidské životy. Najít je netrvalo dlouho. Například New England Journal of Medicine nedávno publikoval dvě studie týkající se ochlazení pacientů po infarktu ve snaze minimalizovat poškození mozku fyzickým snižováním jejich teploty, než se jim dostane intenzívní léčby v nemocnici.

Ve dvou studiích, výzkumníci, kteří už věděli, že „ochlazení“ skutečně zachraňovalo životy, přesto podrobili 350 pacientů s infarktem randomizované studii, podle jejíhož protokolu byli komatózní (ale již resuscitovaní) pacienti zařazeni buď do ošetření s „ochlazením“ nebo podrobeni běžnému postupu za normální teploty.

Podle jedné z těchto studií se polovina ochlazených pacientů zotavila s normální mozkovou funkcí, zatím co u pacientů vystavených normální teplotě to byla jen čtvrtina. Takže – ochlazení zachránilo mozky mnoha pacientům. A přesto závažnost poznatku, zda tato procedura opravdu funguje, byla očividně dostatečným důvodem po to, aby ospravedlnila odepření tohoto léčebného postupu více než stovce pacientů, z nichž většina v důsledku toho utrpěla trvalé poškození mozku.

Když tedy vědci opravdu chtějí znát odpověď na otázku, jako třeba: „Je ochlazování mozku účinné?“ nemají žádné výčitky svědomí vůči lidem, jimž v průběhu randomizovaného klinického pokusu hrozí takové věci, jako je permanentní poškození mozku. Znalosti vyzískané z takového experimentu pravděpodobně mají cenu ztráty mozků několika pacientů, protože, vyzbrojeny vědeckým důkazem, mohou být takové procedury dále rozvinuty tak, aby v následujících letech pomáhaly zachránit mozky potenciálně stovek tisíc pacientů.

Ale když přijde na testování vakcín, jako třeba poslední varianty proti H1N1, nikým nezpochybněné oficiální vysvětlení zní, že je příliš riskantní odepřít lidem v kontrolní skupině jakési sérum. Vlastně říkají, že není důležité statisticky potvrzovat účinek jejich očkovací látky – nestojí to prý za „riziko“ reprezentované neposkytnutím séra lidem zúčastněným na klinickém pokusu…

U mnohých očkovacích látek v průběhu let samozřejmě byly provedeny nějaké klinické pokusy, z nichž mnohé financoval průmysl, ale téměř nikdy nešlo o rigorózní zkoušky provedené u sezónních očkovacích látek proti chřipce předtím, než byly povoleny pro veřejnost. V důsledku toho představuje tato vakcína každým rokem zbrusu nový experiment, prováděný na spoustě pacientů, kteří v roli morčat bez námitek udělají cokoli, co jim namluví, bez ohledu na to, jestli to je ověřeno reálnou vědou.

Samozřejmě není! A nejsem sám, kdo tuto nepohodlnou skutečnost rozpoznal.

Cochrane Collaboration

Podle popisu na její vlastní webové stránce , je Cochrane Collaboration „... mezinárodní, nezávislá, nezisková organizace sdružující přes 28 000 spolupracovníků z více než 100 zemí, která se věnuje shromažďování a vyhodnocování nejnovějších přesných informací o účincích celosvětově běžně dostupné zdravotní péče."

„Jsme světovými vůdci na důkazech založené zdravotní péče,“ pokračuje text, následovaný citací z žurnálu Lancet : „Cochrane Collaboration je iniciativa která svými potenciálními implikacemi pro moderní medicínu soupeří s Human Genome Project.“

Dr. Tom Jefferson, epidemiolog pracující pro CochraneCollaboration, se rozhodl podívat se na vědecké důkazy v pozadí chřipkových vakcín (vakcíny proti sezónní chřipce) zblízka. Cíle studie: „Identifikovat, shromáždit a zhodnotit veškeré studie hodnotící účinky očkovacích látek proti chřipce u zdravých dospělých.“

Vyhledávací kritéria: „Prozkoumali jsme Cochrane Central Register of Controlled Trials, (CENTRAL) (Cochrane Library, 2010, 2. edice), MEDLINE (leden 1966 až červen 2010) a EMBASE (1990 až červen 2010).“

Kritéria výběru (pro zahrnutí do studie): „Randomizované kontrolované testy (RCT) nebo kvazi-RCT porovnávající chřipkové vakcíny s placebem či nezasahováním do přirozeného průběhu chřipky u zdravých jedinců ve věku 16 až 65 let. Zahrnuli jsme i srovnávací studie zhodnocující ojedinělá vážná poškození (újmy na zdraví připsané na konto vedlejších účinků vakcinace).“

Studie pokryla přes 70 000 lidí. A jak už víme, dostupné výsledky zřejmě silně podporují vakcinářský průmysl. Autoři na to také svým způsobem upozornili: „15 z 36 námi sledovaných testů financoval průmysl (u čtyř nebyl původ finančního krytí zveřejněn).“

Jinými slovy, téměř polovinu studií zahrnutých do této analýzy financoval průmysl vakcín, jenž, jak víme, konzistentně manipuluje data, podplácí výzkumníky nebo jinak aranžuje podvodnou vědu za účelem získat žádané výsledky.

Autoři jdou ještě dál a upozorňují, že průmyslem financované studie mají vždy větší šanci na zveřejnění. Konstatují: „... práce financované průmyslem byly publikovány ve větším počtu prestižních žurnálů a více citovány, než ostatní studie, bez ohledu na metodologickou kvalitu a objem.“

Výsledky rozboru ukázaly, že vakcíny proti chřipce jsou téměř bezcenné

A teď přichází zajímavá část: Třebaže téměř polovina studií byla financovaná samotným 7 / 13 Očkování? průmyslem vakcín, jejich výsledky ukazují, že očkovací látky proti chřipce jsou ve většině případů prakticky bezcenné:
„Korespondující počet [lidí vykazujících symptomy chřipky] byl při chabém přizpůsobení vakcíny 2% a 1% (RD 1, 95% CI 0% 3%),“ říkají autoři studie. „Chabým přizpůsobením vakcíny“ mínili, že kmen virů chřipky použitý ve vakcíně byl špatně přizpůsoben vůči jejím momentálně cirkulujícím kmenům. Tak to obvykle v reálném světě je, protože do vakcín lze včlenit jen virové kmeny z minulého roku a nelze předem určit, které kmeny se vyskytnou letos.

Museli byste naočkovat 100 lidí, abyste snížili počet těch, u nichž se projeví symptomy chřipkového onemocnění o jedinou osobu. Pro 99% očkovaných nepředstavuje vakcinace vůbec žádný rozdíl!

Při scénáři „nejlepšího možného průběhu“, tedy tehdy, když se virový kmen ve vakcíně takřka podobá aktuálnímu – což je situace, kterou i autoři studie považují za „mimořádnou“ – byly výsledky následující: „Symptomy chřipky se projevily u 4 % neočkovaných versus 1 % naočkovaných lidí (rizikový rozdíl RD) 3%, 95% interval spolehlivosti (CI) 2% až 5%).“

I tato přizpůsobená vakcína (což je v reálném světě neobvyklé) tedy redukovala infekci chřipky u 3 ze 100 lidí. Nebo jinak: 97% očkovaných tato vakcína nepřinesla žádný užitek (ani jiný průběh onemocnění).

V závěrech studie dále stojí:

Autorské shrnutí studie končí tímto neuvěřitelně otevřeným sdělením: „Naše výsledky mohou být příliš optimistické, protože společnostmi sponzorované testy očkovacích látek proti chřipce jeví sklon produkovat výsledky příznivé jejich produktům, část zkoumaného materiálu pochází z testů prováděných při ideální virové cirkulaci a přizpůsobených stavech, a proto, že evidenční základna poškození je omezená.“

Vezmeme-li tedy v potaz sklon nadržovat průmyslu, skutečností může být, že očkovací látky předejdou symptomům chřipky jen u 1 z 1000 lidí…

V celkové perspektivě

Dejme si to všechno do perspektivy racionálním, inteligentním způsobem. Rozsáhlá analýza testů očkovacích látek proti chřipce ukázala, že sezónní očkování za běžných podmínek nepřinese žádné výhody pro 99 ze 100 lidí.

Kromě toho je dokonce i tento zdrcující výsledek charakterizován jako „optimistický odhad“, jelikož téměř polovinu posuzovaných testů vakcín sponzoroval sám vakcinářský průmysl a jeví sklon „přinášet výsledky příznivé jeho produktům“.

Část výzkumů nadto byla uskutečněna v rámci velmi zřídkavého scénáře „ideálního“ spárování virů, k němuž v reálném světě téměř nedochází.

A konečně, z analýz byly jednoduše vypuštěny mnohé důkazy o poškození zdraví těmito vakcínami, což má za následek „poškození evidenční základny“, která je tímto velmi omezená a pravděpodobně neodhaluje celkový obraz.

Už to vidíte? I když průmyslem financované studie pravděpodobně vykazují výsledky zkomolené v jeho prospěch, jakmile věnujeme kritický pohled vědeckým důkazům ohledně účinnosti vakcín, rychle nám dojde, že séra proti chřipce u 99 ze 100 lidi neúčinkují. (A skutečná odpověď může být ještě horší.)

To je ohromný rozdíl vzhledem ke klamavé reklamě vakcinářů, která vyvolává dojem, že pokud se necháte očkovat, budete před chřipkou „v bezpečí“. Tvrdí, že nebudete muset na nemocenskou, zůstanete zdraví atd. Tímto sdělením nám rafinovaně podsouvají, že vakcíny pozitivně působí u 100% lidí.

Podle dostupných vědeckých důkazů, jsou to nestoudné lži. A ještě víc, protože bezuzdné přehánění domnělých výhod vakcinace daleko překračuje práh „klamavé reklamy“ a dostává se do oblasti „kriminálního marketingového podvodu“. Kde jsou FTC či FDA (a úřady jako SUKL), aby zasáhly proti tomuto mastičkářství?

Prodej vakcín je v podstatě vědecký podfuk. Tvrdit, že nás všechny ochrání, když ve skutečnosti mohou omezit symptomy jen u jednoho ze sta lidí, je vyslovený podvod. Je to čistokrevné šarlatánství.

Představte si, že by někdo inzeroval v televizi nějaký bylinný produkt s tím, že nabízí nějaké zdravotní výhody, ale ukázalo by se, že účinkoval jen u jednoho ze sta lidí, kteří ho koupili. Ihned by byl označen za „mastičkářský“ a prodávající firma obviněna z klamavé reklamy. Majitelé by klidně mohli být obviněni z podvodu.

Neúčinné vakcíny naproti tomu mají vždy volný průchod. Zatímco hypotetický bylinný (či jiný) produkt by se mohl stát předmětem šetření nebo konfiskace FDA, vakcíny účinkující jen u 1% lidí mají plnou podporu FDA, CDC, WHO, FTC, SUKL atd., včetně všech nemocnic a klinik. Skutečnost, že jde o ryzí mastičkářství, zřejmě pro žádný z odpovědných úřadů nehraje roli. Naopak. Jsou naplno prosazovány, bez ohledu na to, co k tomu říká věda.

Jakmile pochopíte, bude vám jasné, proč je na místě, když se říká: „FDA podporuje podvodnou medicínu.“ Stejně tak i CDC a WHO a jiné úřady.

Toto jsou vědecky precizní sdělení a jistě souhlasíte, že se na produkt, který je v prodeji s tím, že pomůže všem a účinkuje jen u jednoho ze sta, hodí definice podvodu. A většina racionálně smýšlejících lidí s touto definicí bude souhlasit.

Byl by to úplně jiný případ, kdyby míra účinnosti byla vyšší. Kdyby chřipkové vakcíny opravdu přinášely nějaké zdravotní výhody pro, řekněme, 25 ze 100 lidi, to už by stálo za úvahu. Ale k tomu se v žádném případě nepřiblíží.

FDA mimochodem často schvaluje léčiva, která při klinických pokusech prezentují nějaké výsledky u pouhých 5% zkoumaných osob. Svět moderní medicíny je ve skutečnosti plný léků, které u 95 % pacientů, kteří je berou, prostě neúčinkují.

Přečtěte si zprávu o shora popsaném průzkumu přímo u Cochrane. Má titul Vaccines for preventing influenza in healthy adults. Autoři: Tom Jefferson, Carlo Di Pietrantonj, Alessandro Rivetti, Ghada A Bawazeer, Lubna A Al- Ansary, Eliana Ferroni – http://onlinelibrary.wiley.com /o/cochrane/clsysrev/articles/CD001269/frame.html

Přidejte se k očkovaným zombie!

Jestliže jsou chřipkové vakcíny pro 99 % těch, kteří je obdrží, bezcenné, proč se lidé stavějí do fronty na injekci? Odpovědí je, že u nich selhává kritické myšlení ve věci vakcinace a vlastního zdraví. Nerozumí tomu, a tak souhlasí se vším a dělají to, co jim řeknou. Jsou odsouzeni stát se vakcinářskými „zombie“.

Lidé řadící se do fronty na očkování proti chřipce jsou jako kojenci, kteří se nechali balamutit dudlíkem podvodné vakcinářské propagandy. Následují „medicínskou módu“. Je přece mnohem snazší dělat jen to, co je vám řečeno, než namáhat mozek a kriticky uvažovat nad tím, co děláte. Život bezmozka není až tak špatný, protože to z něj snímá břemeno vlastního rozhodování a dovolí mu spoléhat se na to, co říkají nějací doktoři, hygienici a ministři zdravotnictví.

Část vědeckého společenství ztratila kontakt se skutečnou vědou Ale co kdyby všichni lhali? Nebo, co kdyby sami neměli ani potuchy o tom, že chřipkové vakcíny jsou pro 99% těch, kteří je přijmou, k ničemu? (Ukazuje se, že tuto prostou skutečnost si uvědomuje jen velmi málo lékařů a vědců.)

Nebo, co když ti, kteří vakcínu prosazují, sami úplně propadli klamu? Co když opravdu věří, že vakcíny jsou opravdu dobré pro všechny lidi, ale tato jejich víra je založena spíše na zbožném přání, než na důsledném vědeckém zhodnocení?

Protože to, přátelé, je přesně to, co se stalo. Existuje uzavřený segment části vědecké komunity, který byl vtažen do propagace očkovacích látek. Jsou přesvědčeni, že sezónní očkování proti chřipce skutečně funguje, a že bychom proto měli být očkováni prakticky všichni. Avšak jejich přesvědčení spočívá na iracionální víře, ne na vědeckém myšlení nebo rigorózních statistických důkazech.

Tito lidé, řečeno jinými slovy, provozují vakcinářské náboženství (nebo kult). Je to přinejmenším zvláštní, protože většina „prosazovačů“ očkování nevěří v Boha ani žádné organizované náboženství – s výjimkou náboženství okolo vakcín, které nepotřebuje žádný reálný vědecký důkaz.

Očkování? Všechno, co musíte udělat, je uvěřit v očkování – a můžete se k nim připojit.

Podle http://www.naturalnews.com/029641_vaccines_junk_science.html

Překlad byl převzat ze stránek Mojestarosti.


Válka o vakcíny

Tento článek byl převzat ze stránek WM magazínu

Roman Bystrianyk

Vakcíny se považují za jeden z velkých zázraků moderní medicíny. Chybějící data a nové výzkumy ukazují zcela něco jiného.

Válka o vakcíny: Zapomenutá historie

Diskuse okolo očkování se zaměřují převážně na znepokojení rodičů a aktivistů a prezentují různé zastánce očkování, kteří s blahosklonným chápavým úsměvem naznačují, že i když to rodiče a aktivisté asi myslí dobře, jsou tito hlupáčci přesto na omylu. Ve všech takových diskusích jsou ale velmi často opomíjena jistá nepříliš známá fakta.

Aktivisté prezentovali dlouhou řadu případů, kdy se u dosud zcela zdravých dětí projevily vážné neurologické reakce, někdy takřka bezprostředně po vakcinaci. Obhájci vakcinace bez ohledu na očividné důkazy tvrdošíjně mávají zabijáckou frází, že v těchto případech „neexistují žádné vědecké důkazy o poškození vakcínami“, které, podle nich (tentokrát bez jediného vědeckého důkazu, který by mohli předložit!) mají dlouhou historii svědčící o jejich nezávadnosti a účinnosti.

Rtuťová přísada v očkovacích látkách

Probíral se Thimerosal, rtuťová přísada do očkovacích látek. Thimerosal používaný v mnoha vakcínách značně překračoval bezpečnostní limity pro rtuť, ustanovené EPA pro děti očkované podle standardního imunizačního plánu. Ačkoli byl oficiálně odstraněn z mnoha vakcín, v jistých vakcínách přesto zůstává, například ve vakcínách proti chřipce, a také v těch, které se používají mimo Spojené státy. Zastánci vakcín, kteří vždy všechny horlivě ujišťovali o nezávadnosti Thimerosalu, nicméně cudně opomíjeli početné studie prokazující, že je to velmi nebezpečný neurotoxin.

„I když je thimerosal etylová rtuť, má obdobné toxikologické vlastnosti jako metylová rtuť. Příjem fungicidů založených na metylové nebo etylové rtuti má dalekosáhlé a těžko podchytitelné neurologické následky (jako patologické stavy vyplývající z onemocnění, zranění nebo jiných traumat).“ (1977 - Archives of Disease in Childhood)

„V klinických případech, nebo při náhodném nebo záměrném použití vysokých koncentrací, byl thimerosal podáván v dávkách od 3 mg/kg až do několika několika set mg/kg. Tyto dávky měly za následek lokální nekrózu [odumření buněk nebo tkání] v místě aplikace a těžká poškození centrální nervové soustavy a ledvin.“ (2003 - Toxicological Sciences)

„Protože se thimerosal in vitro stejně tak jako in vivo [v živém organizmu] opakovaně prokázal jako genotoxin [sloučenina poškozující DNK], je značný důvod k znepokojení ohledně jeho běžného použití.“ (2003 - Archives of Toxicology)

„[Etylová rtuť] zvyšuje tvorbu reaktivních druhů kyslíku, které navodí další přírůstek [Ca2+]i. Je-li tomu tak, pak poškození navozená thimerosalem a metylovou rtutí nutně vedou k poškození nebo smrti buněk mozkových neuronů. … Lze uzavřít , že schopnost thimerosalu indukovat cytotoxiny [substance toxické pro buňky] působící na mozkové neurony získané od 2 týdenních krys za podmínek in vitro je podobná, jako u methyl rtuti.“ (2004 - Toxicology)

„Narušení systému GSH (tripeptidů) rtutí vede k vyčerpání GSH a destrukci buňky. In vitro studium T-buněk vystavených působení thimerosalu demonstrovalo umírání buněk v závislosti na koncentraci. Ukázalo se, že za degradaci tripeptidů thimerosalem nenese odpovědnost kyselina thiosalicylová, ale podíl rtuti [druhá část molekuly této sloučeniny]. S degradací GSH je spojováno několik neurodegenerativních poruch.“ (2009 - Behavioral and Brain Functions)

„Protože akvizice motorických reflexů je řízena z mozkového kmene, není vyloučeno, že velmi rané vystavení působení etylénové rtuti může nepříznivě ovlivnit jeho následnou činnost … tato studie poskytuje předběžný důkaz o abnormálních raných neuro- vývojových odezvách u samčích dětí makaků [opic] poté co po narození přijaly jedinou dávku HB vakcíny [proti hepatitis B] obsahující Thimerosal. Tato skutečnost zasluhuje další výzkum.“ (2009 - Neurotoxicology)

Toxický Thimerosal

Toxicitu Thimerosalu zmiňuje i Materiálový bezpečnostní list (MSDS) výrobce Elly Lilly.

Paragraf 3: Identifikace rizik - „… vystavení rtuti v uteru a u dětí může způsobit mírnou až těžkou mentální retardaci a mírná až těžká poškození koordinace motoriky.“

Paragraf 6: Accidental Release Measures – „Užívejte ochranné vybavení, včetně ochrany zraku a vyvarujte se expozici. Tento materiál je sloučenina rtuti patřící k nebezpečným látkám podle CERCL (Compensation, and Liability Act) a toxickýcm chemikáliím podle SARA 313.“

Je tady ale ještě jedna přísada do očkovacích látek, o níž se takřka nikdo nezmiňuje – hliník. Nedávná studie v Journal of Inorganic Biochemistry jej odhaluje jako další neurotoxin. „Naše souhrnné poznatky potvrzují předchozí práce, které zřetelně demonstrovaly, že hliník podávaný orálně nebo formou injekcí může být neurotoxický.“ Na dotaz: „Při tom, co dnes z vašeho výzkumu víte o hliníku, mohl byste osobně použít vakcínu, která jej obsahuje?“ vedoucí autor studie, profesor Shaw, rezolutně odpověděl: „Ne, a ani to nedělám.“

Další témata, jako například případ, kdy milióny lidí dostaly vakcíny kontaminované opičím virem Simian 40 (SV-40) či skutečností týkajících se výrobních postupů při přípravě vakcín za použití opičích ledvin nebo jiných prostředí k pěstování mikrobů; otázka dalších přísad do vakcín, jako například formaldehydu; neslučitelné provázanosti farmaceutického průmyslu se státními agenturami jako FDA a CDC, a mnoho jiných otázek, bývá nanejvýš naťuknuto nebo se vůbec nedostanou na program diskuse.

Mnozí vakcíny považují za jeden z velkých zázraků moderní medicíny. „Vakcíny nám prodloužily život o 30 let,“ horoval MUDr. Paul Offit. Očkování je přičítána zásluha na vymýcení infekčních onemocnění, která lidstvo sužovala po staletí. Podobná prohlášení dělají rozliční funkcionáři, ale opravdu nám stačí jako důkaz, že je to pravda?

Kdyby někdo skutečně chtěl prokázat, účinnost takových zásahů na populaci, bylo by racionální shromažďovat dlouhodobé statistiky, následně určit položky k bližšímu testování a shromáždit další, detailnější statistické informace. Souhrn těchto informací by pak potvrdil nebo vyvrátil úvodní teorii. V případě vakcín, je jedním z klíčových požadovaných efektů předcházení úmrtí. Racionální způsob, jak potvrdit prospěšnost vakcín pro prevenci úmrtí následkem nemoci, by tedy spočíval v prozkoumání velmi dobře zdokumentovaných statistik úmrtnosti před a po uvedení té které vakcinace.

Chybějící data, zůstává jen tvrzení

Jakmile však začnete hledat příslušné informace, rychle zjistíte něco podivného, totiž že přesně tato data úplně chybí jak na webových stránkách CDC, tak v článcích o vědeckých výzkumech. Najdeme sice spoustu jakýchsi tvrzení, že před uvedením nějaké vakcíny bylo více úmrtí a onemocnění, než poté. Prezentován je nanejvýš skrovný soubor některých z kontextu vytržených údajů, které jsou nejen pro pochopení trendů onemocnění, ale i jako důkaz, že klíčem k poklesu úmrtnosti na infekční onemocnění byla právě tato vakcína, naprosto bezcenné.

V knize Infectious Diseases: A Modern Treatise of Infection Processes je zveřejněn graf průběhu dětské úmrtnosti na spalničky v letech 1912 až 1975. Autoři použili tento diagram jako doklad tvrzení, že „… pokles frekvence onemocnění ukazuje vysokou efektivitu vakcín s oslabenými živými viry.“ Křivka sleduje rovnoměrný pokles úmrtí při periodických epidemiích spalniček až do doby, kdy byla k dispozici očkovací látka. Jenže poté úmrtnost už jen sleduje předchozí trend a nadále plynule klesá. Pokles po uvedení spalničkové vakcína byl tak malý, že autoři museli znázornit údaje logaritmicky, aby změna byla vůbec znatelná.

 

 

Autoři rozboru na svém vlastním grafu kupodivu přehlédli velice důležitý aspekt: data sledují velký, 98,6% pokles úmrtí na spalničky od roku 1912 do roku 1963, kdy byla poprvé použita spalničková vakcína. Další bádání tuto informaci potvrdila, jak ukazuje následující diagram.

 

 

Je udivující, že úžasný pokles úmrtnosti na osypky zůstal prakticky bez povšimnutí.

V Anglii a Walesu začali se záznamy pro statistiku úmrtnosti mnohem dříve, než ve Spojených státech, které se záznamy začaly teprve v roce 1838. A i zde opět máme stejný model udivujícího poklesu úmrtnosti na spalničky počínaje koncem osmnáctého století. Pozorujeme působivý 99,8% propad úmrtnosti od 70,49 úmrtí na 100 000 v roce 1839, až k 0,11 úmrtím na 100 000 v roce 1968, přičemž v Anglii spustili vakcinaci spalniček až poté.

Podobný obraz ukazuje i další rozbor, tentokrát anglických a velšských statistik pro pertussis („černý kašel“). Od 61,9 úmrtí na 100 000 v roce 1861 na 0,2 v roce 1955, kdy se proti černému kašli začalo očkovat. I zde je patrný masivní 99,6% pokles úmrtnosti už dávno před uvedením vakcíny. Skutečností je, že naprosto stejné schéma platí i pro všechna infekční onemocnění - spalničky, černý kašel, spálu a záškrt - přičemž všechny poklesy začínají téměř ve stejnou dobu.

 

 

Dokonce i pravé neštovice (které, a to je také zajímavé, byly ve zjevné synchronicitě se spálou, největším zabijákem ze všech), začaly ustupovat až koncem osmdesátých let devatenáctého století, tedy více, než 70 let poté, co otec moderní vakcinace Eduard Jenner zveřejnil své výzkumy (1798). Navzdory přísným zákonům o vakcinaci řádily epidemie pravých neštovic v Anglii i nadále a vyvrcholily velkou epidemií v roce 1872. Ústup všech infekčních onemocnění začal ve stejnou dobu, a to značně dříve, než byly vyvinuty vakcíny. Výjimkou byla jen vakcína na pravé neštovice, která prokazatelně neměla na průběh epidemie vůbec žádný vliv. V případě spály nebyla nikdy použita žádná vakcína a toto smrtící onemocnění se časem vytratilo samo.

Co skutečně zahubilo infekce?

Zde se pochopitelně otevírá velká otázka: co doopravdy způsobilo vymýcení všech obávaných infekčních onemocnění, jestliže je nezahnala vakcinace?

Západní svět prodělal na přelomu 19 a 20 století série ohromných změn. Zlepšená potravinářská situace, veřejná i osobní hygiena, zdokonalené bydlení a pracovní podmínky a vyšší vzdělanost, to všechno v transformaci společnosti sehrálo svou roli.

Nejvíce utrpení v lidské historii pravděpodobně způsobilo onemocnění související s výživou – kurděje. Většinou jsou spojovány s delšími oceánskými plavbami, které započaly v 15. století. Ze zprávy o výpravě George Ansona, který v letech 1740- 1744 podnikl plavbu kolem světa, vyplývá, že cestu přežilo jen 145 členů. V důsledku nepřátelské akce přitom zemřeli jen 4 muži, zbylých 1300 lidí zemřelo na onemocnění, především kurděje (skorbut). Ve skutečnosti se většina případů skorbutu v průběhu staletí vyskytla na souši. Kurděje byly obecně rozšířenou chorobou například v období po prudkém ochlazení na konci středověku v severní Evropě. Také pozdější historie zaznamenala nejvíce případů v dobách, kdy se potrava stala vzácnou, například během velkého „bramborového hladomoru“ v letech 1845- 1848 (Irsko), za americké občanské, krymské a první světové války. Odhadem asi 10 000 lidí zemřelo na kurděje v období kalifornské zlaté horečky, kde nebylo k dispozici dostatečné množství ovoce a zeleniny. Se zlepšenou situací ve stravování křivka počtu úmrtí na kurděje klesá, provázená křivkami infekčních onemocnění, jako jsou spalničky.

 

 

Před nástupem dvacátého století byly životní podmínky většiny lidí děsivé. Nebyla tekoucí voda a kanalizace a lidé, včetně dětí, pracovali nepřiměřeně dlouho v nevhodných podmínkách.

1843 - Podle Komise pro zaměstnávání dětí „… udržování provozu krejčovských dílen umožňuje jen neustálý přísun svěžích rukou z venkova.“ Aby bylo možné zhotovit dostatek sezónního oblečení pro zámožné pracovalo se v manufakturách obvykle několik měsíců v roce osmnáct až dvacet hodin denně a nezřídka i přes noc. Většina dělníků v této oblasti nevydržela pracovat déle, než tři až čtyři roky.

1844 - Friedrich Engels zveřejňuje své dílo Condition of the Working Classes in England, v němž, mimo jiné, poznamenává: „Potkávám jako tyčky vyzáblé duchy se zúženými hrudníky a horečnýma očima, živořící v ubytovnách připomínajících spíš psí boudy určené jen spánku a umírání.“ … „Mnohé děti pracující ve sklárnách jsou bledé a vyhublé se zarudlýma očima, nezřídka na několik týdnů dočasně oslepnou, trpí silnou nevolností, zvracením, kašlem, nachlazením a revmatismem … Foukači skla obvykle umírají mladí z vyčerpání nebo na plicní infekce.“

1850 - New York City - 8 141 sklepů je útočištěm 18 456 lidí. V Bostonu žije v asi 20% obyvatelstva ve vlhkých, temných a špatně větraných podzemních místnostech zamořených hmyzem.

1860 - New York City - Bloky Great slums patří mužům, kteří vzdorují všem pokusům „hygieniků“ městského úřadu o zlepšení situace.

1861- 1865 - Americká občanská válka - Armáda Unie pozbyla v důsledku onemocnění 186 216 mužů, to je dvakrát více, než zahynulo v bojích; téměř polovina těchto úmrtí byla přičtena tyfu a úplavici.

1883 - Andrew Mearns se v knize Bitter Cry of Outcast London táže čtenářů: „…máte vůbec nějakou představu o tom, jak to vypadá v morových doupatech chudiny, kde jsou desetitisíce stěsnány dohromady uprostřed hrůz připomínajících to, co jsme slyšeli o podpalubích otrokářských lodí?“

Pozvolnému zlepšení životních podmínek prostých lidí v průběhu devatenáctého století napomohli hrdinové, jako John Snow a mnoho ostatních.

1858 - John Snow prezentuje zvláštnímu výboru Dolní sněmovny zprávu, v níž uvádí, že cholera se šíří vodou. Obhajuje výrazná zlepšení odvodnění a kanalizace.

1863 - New York City - Většina ohledání případů úmrtí ukázala, že značné části úmrtí na epidemii bylo možné předejít lepším bydlením a hrstkou prostých hygienických opatření. Ukázalo se, že v začazených slumech ve Fourth Ward zemřel každý dvacátý pátý obyvatel, zatímco v otevřeném, dobře stavěném Fifteenth Ward jen jeden ze šedesáti.

1868 - New York City - Městská zdravotní komise si vynutila přemístění všech jatek z městského centra, kterých tam v půlce čtvrti bylo 23…, až za Čtyřicátou ulici. Ve stejnou dobu byla zřízen první odvoz odpadů, který zbavila nashromážděným smetím zaneřáděný přístav, a další rychle následovaly.

1875 - Anglie - Byl dokončen hlavní londýnský kanalizační sběrač. Hygienická infrastruktura je triumfem stavebního inženýrství. Zákon veřejného zdraví vyžaduje jmenování lékaře zodpovědného za hygienu v každém zdravotnickém obvodu v Anglii a Walesu.

1890 - 1915 - Revoluce v osobní hygieně - osobní hygiena se stává základním rysem „civilizovaného chování“ ve Spojených státech a Evropě.

1900 - Holt, svého času asi nejznámější vlivný pediatr ve Spojených státech a autor velmi čteného díla The Care and Feeding of Children, považuje výživu za nejdůležitější obor pediatrie. Prohlásil: „Největší část enormní úmrtnosti v prvním roce [života] je vystopovatelná přímo k nedostatečné výživě.“

1924 - William Cramer v žurnálu Lancet vyjadřuje přesvědčení, že subklinický nedostatek vitamínu A by ve skutečnosti mohl být běžný stav, jemuž říkal, „hranice mezi zdravím a nemocí“. Poznamenal: „Tyto efekty [kvůli nedostatku vitamínů] jsou tak málo nápadné, že byly doposud přehlíženy.“ Cramer se domýšlel, že děti v tomto hraničním stavu se jeví jako zdravé , ale jejich zdravotní stav se rychle zhroutí pod tlakem infekce kvůli deficitu z nedostatečného přísunu vitamínů.

Když se kanalizace a hygiena staly běžnými, zlepšila se výživa, zkrátila pracovní doba a byly zavedeny pracovní předpisy a došlo ke spoustě dalších změn, od okenních skel po chlazení, daly se choroby do těch dob devastující obyvatelstvo na významný trvalý ústup. Tato opatření pro zdraví veřejnosti znamenala jednu z nejrevolučnějších změn, která přinesla svět relativně prostý infekčních onemocnění, z nějž se v západním světě těšíme dodnes.

Zdroje

Frontline: The Vaccine War, http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/vaccines/?utm_campaign=homepage&utm_medium=feeds&utm_source=feeds

Fagan DG, Pritchard JS, Clarkson TW, Greenwood MR., Organ mercury levels in infants with omphaloceles treated with organic mercurial antiseptic. Archives of Disease in Childhood. 1977 Dec;52(12):962-4.

David S. Bakin, Hop Ngo, and Vladimir V. Didenko, Thimerosal Induced DNA Breaks, Caspase-3 Activation, Membrane Damage, and Cell Death in Cultured Human Neurons and Fibroblasts, Toxicological Sciences, Aug 2003, pp. 361-8.

WESTPHAL Götz A.; ASGARI Soha; SCHULZ Thomas G.; BÜNGER Jürgen; MÜLLER Michael; HALLIER Ernst; Thimerosal induces micronuclei in the cytochalasin B block micronucleus test with human lymphocytes, Archives of Toxicology, 2003, vol. 77, no1, pp. 50-55

Toshiko Ueha-Ishibashi, Yasuo Oyama, Hiromi Nakao, Chisato Umebayashi, Yasutaka Nishizaki, Tomoko Tatsuishi, Kyoko Iwase, Koji Murao and Hakaru Seo, Effect of thimerosal, a preservative in vaccines, on intracellular Ca2+ concentration of rat cerebellar neurons, Toxicology, Volume 195, Issue 1, 15 January 2004, Pages 77-84

Renee Dufault, Roseanne Schnoll, Walter J Lukiw, Blaise LeBlanc, Charles Cornett, Lyn Patrick, David Wallinga, Steven G Gilbert and Raquel Crider, Mercury exposure, nutritional deficiencies and metabolic disruptions may affect learning in children, Behavioral and Brain Functions, 2009, 5:44

Laura Hewitson, Lisa A. Housera, Carol Stottc, Gene Sackett, Jaime L. Tomko, David Atwood, Lisa Blue, E. Railey Whited and Andrew J. Wakefield, Delayed acquisition of neonatal reflexes in newborn primates receiving a thimerosal-containing Hepatitis B vaccine: Influence of gestational age and birth weight, NeuroToxicology, October 2009

Thimerosal Material Safety Data Sheet - Elli Lilly and Company, 22-Dec-1999
Aluminum hydroxide injections lead to motor deficits and motor neuron degeneration, Christopher A. Shaw, et al, Journal of Inorganic Biochemistry, 2009 Aug 20. [Epub ahead of print]
Infectious Diseases: A Modern Treatise of Infection Processes, Chapter 82: Measles, 1977, pp. 691-700

Perkin, Joan, "Sewing Machines: Liberation or Drudgery for Women?" History Today, December 2002, Vol. 52, pp. 35-41

Porter, Roy, The Greatest Benefit to Mankind, Harper Collins Publishers, 1997, pp. 397-427

Arthur Charles Cole, A History of American Life Volume VII - The Irrepressible Conflict 1850-1865, The Macmillan Company, 1934, pp. 179-204

Allan Nevins, A History of American Life Volume VIII - The Emergence of Modern America 1865-1878, The Macmillan Company, 1927, pp.318-331

Greene, Velvl W., "Personal hygiene and life expectancy improvements since 1850: Historic and epidemiologic associations", American Journal of Infection

Control (AJIC), August 2001, pp. 203-206

Richard D. Semba, "Vitamin A as 'Anti-Infective' Therapy, 1920-1940", Journal of Nutrition, 1999, Vol. 129, pp. 783-791


Vlk Samotář (JL) - převzato z internetových zdrojů

Zpět na stránky Zdraví, výživa, ekologie a co s tím souvisí

Zpět k Mostu ?