wz

Úvaha předvánoční

Včera večer jsem tak procházel knížky a časopisy a hledal, co by mohlo čtenáře Mostu do Říše snů zajímat. Vzal jsem do ruky také knížku Vlčí nářek a bezmyšlenkovitě ji otevřel někde uprostřed. Začal jsem číst také jen tak, uprostřed kapitoly. A v tu chvíli jsem věděl, že právě tohle jsem hledal. To je přesně to, co by si měl člověk přečíst, než vypluje do svátečních dnů Vánoc. Kdy se na pár dní třeba leccos změní, obalí pozlátkem a oblékne do záře svíček - ale aby se pak za několik desítek hodin vrátil do toho syrového světa balancujícího nad řadou různých ekologických a společenských propastí.

Lidé o Vánocích oslavují narození Krista. Ale mnozí snad již ani nevědí, proč jeho, kdo to byl a proč jsou jeho skutky i myšlenky pro lidstvo tak významné. Dárky již opět přestává nosit Ježíšek, ale Santa (dříve Ďéduška Maróz) a to, čemu se říkává "kouzlo Vánoc" se mění v samoobslužný proces, kdy lidé přicházejí pod ozdobená stromek, pod kterým je hromada krabic (jejíž velikost je úměrná velikosti spojených kont všech členů rodiny) s jejich jmény. Duchovní rozměr se poněkud vytratil. Ale přece by právě v těchto dnech, kdy dlouhé noci jsou předurčené k rozjímání, lidé měli popřemýšlet také o jiných věcech než jak dopadnou televizní seriály a reality show.

Z knihy Vlčí nářek jsem vám proto vybral část kapitoly nazvané Pomsta. Pravda, ten název nezní moc vánočně - ale pokud si těch pár odstavců přečtete, nebude to pro vás, alespoň myslím, ztracený čas.


Znám mnoho lidí, kteří žijí svou nenávistí a mstí se za všechno všem. "Radují" se ze svých zlomyslností, intrikují, pomlouvají, píší anonymy. Jsou to lidé uvnitř plní bolesti a strachu, nepoznali lásku třeba proto, že jim ji jejich rodiče nedokázali dát. Nesoudím je a ani je nelituji, neboť si ubližují sami a dělají to z vlastní svobodné vůle. Takovým lidem se každý raději vyhne. Jejich život není záviděníhodný, a pokud z něho odejdou, všem okolo se uleví. Je na každém, jak se rozhodne se svým životem naložit.

Pomsta souvisí s naším smyslem pro spravedlnost a je to jako se vším, jde o pochopení a výklad tohoto slova. Už dříve jsem se trápila tím, že mezi lidmi není spravedlnost. Bojovala jsem s tím v rodině, v práci, v politice. Hledala jsem spravedlnost a objevila jsem zákon karmy. Od té doby jsem klidná a nesoudím, nepotřebuji zasahovat a bojovat. Podle zákona karmy se každému dostane podle toho, co vyšle. Jen čas je relativní. Lidé chápou spravedlnost jako trestání viníků, na které si ukážou. Podle mého názoru vina existuje jen v mysli lidí, aby mohli obhájit svou pomstychtivost a oblékli ji do líbivějšího šatu "spravedlnosti". Zákon karmy nadělí každému jedinci reakci za jednu akci. Co jednou vyšleš, jednou se vrátí. Vina trestá jeden čin mnohonásobně, často přináší utrpení na celý život za něco, co už je minulostí a za co jsme již dávno "zaplatili". Proto je velmi osvobozující a léčivé odpustit si všechny viny a odpustit i svým viníkům.

Lidé žijí v iluzích a falešných představách. Pokud jedinec zavraždí jiného, je vinen a odsouzen, pokud je dopaden. Ale co vyřeší trest a pomsta?Každý viník má rodiče, kteří mu dali programy, které v sobě má. Zločinci většinou v dětství chybí láska a byl týrán. Takže je vinen jen on? Rodiče zločince měli rodiče, kteří je nenaučili lásce - jsou také vinni? A všichni žijí ve společnosti, která takové jednání umožňuje, zavírá oči, manipuluje s lidmi, krmí je strachem. Je tedy vina společnost? Pak jsme ale vinni všichni ...

A jak je to se státníky, kteří rozhodují o vojenských akcích, při kterých zahynou stovky "nevinných obětí"? Ti jsou ctěni, zváni na návštěvy jiných zemí, oslavováni a jsou "morálním vzorem", mají vzornou rodinu, chodí do kostela, věnují se dobročinnosti, charitě, hlásají, že zachraňují demokracii. Pak si postavte vedle sebe onoho odsouzeného jedince, který někoho zabil v afektu, pro peníze, z pomsty, žárlivosti, potlačovaného sexuálního pudu, kterého zavřeme do vězení a který je vlastně sám obětí sebe a své bolesti. A představte si státníka, který s úsměvem vysvětlí, proč bylo v zájmu demokracie a zachování míru nutné bombardovat to či ono město nebo zemi, přičemž zahynulo pár stovek vojáků a civilistů, včetně žen, starců a dětí, někdo byl raněn, něco bylo zničeno. Každý, komu se ublížilo v sobě živí touhu po pomstě, kterou zase druhá strana využije k odvetě.

Vybavuje se mi jeden citát: "Člověk je nebezpečně šílený a velmi nemocný živočišný druh." (E.Toole) Jak jinak by se dalo vysvětlit, že ničí přírodu, ničí sebe, vynakládá energii, peníze a úsilí na to, aby mohl druhé i sám sebe zabíjet, a na druhé straně se snaží zachraňovat nezachranitelné.

Lidstvo se nemůže změnit a přetvořit se jako celek. Každý má svobodnou vůli, a proto si může vybrat, zda půjde cestou tohoto "šílenství" pod vlivem strachu, nebo změní svůj názor, své myšlení a uzdraví se cestou lásky a odpuštění.

A co spravedlnost? Každému se dostane podle zásluh. Zákon karmy každému přidělí prožitek za prožitek. Proto se starejte o to, co sami vysíláte, jak myslíte, jak mluvíte. Ostatní se zase mohou starat jen o sebe. Změníte je pouze svým příkladem, můžete to učit své děti. Nečekejte, že najdete spravedlnost mimo sebe. Hledali jste ji ve škole, v zaměstnání, u soudu, v parlamentu? Nenašli jste ji? Nedivte se, není tam, tam je jen něco, čemu se tak říká, ale co funguje podle lidských pravidel a zákonů, které někomu přejí, někoho trestají, ale neměří všem stejně. Hledejte ji v sobě a najdete ji. Ovlivnit můžete jen své myšlení a chování. Okolní svět a společnost je třeba přijmout a naučit se v ní žít šťastně a spokojeně. Buďte zodpovědní za své myšlenky, slova a činy, a budete tak zodpovědní za to, co se vám na základě vyslaného vrátí. To je spravedlnost, kterou hledáte.


Četli jste ukázku z knihy Vlčí nářek (s podtitulem Emoční energetická terapie), kterou napsala a vydala Ing. Jiřina Slámová, PYRAMIDA, centrum harmonie v Chrudimi roku 2005.

Ing. Jiřina Slámová je původní profesí zemědělský inženýr. V době kdy řešila vlastní dlouholeté zdravotní problémy pochopila, že se může uzdravit pouze vlastním přičiněním a začala se zabývat metodou Reiki a psychickými souvislostmi nejrůznějších problémů.

V této knize autorka zúročila vlastní prožitky a zkušenosti z terapeutické praxe. Nosným příběhem je dramatický osud vlčí rodiny, do něhož krutě zasáhl člověk. Zcela originálním způsobem je tak přiblíženo záhadné, lákavé i mnohými odmítané téma minulých životů, které je zde ozvláštněno tím, že lidské duše se ocitly v tělech vlků a v příběhu z minulosti se promítly současně prožitky tří lidí, kteří se setkali zároveň i v současnosti. Všichni si přenesli následky prožitků z minulosti do tohoto života a na konkrétních příkladech je tak objasněn karmický zákon příčiny a následku, důsledky pomsty a zázračná síla odpuštění. Značná pozornost je věnována vysvětlení vlivu strachu a emocí na náš život a zdraví a přibližuje možnost řešení příčin problémů pomocí emoční energetické terapie. Poselstvím knihy je výzva ke změně přístupu k sobě samým, ke zvířatům a k přírodě, která je obětována honbě za penězi a mocí. Jen tak máme naději zastavit rostoucí destrukční činnost člověka, který si ve své honbě za ziskem ničí svou planetu a tím i sám sebe.


JL

zpět na Úvahy a zamyšlení

 

Zpět k Mostu ?