wz

Láska, svoboda a tvoření

Na co myslel Leonardo, když maloval Monu Lisu? Co měl v srdci Michelangelo, když sochal Davida? Co běží hlavou matce, když rodí své dítě? Co zamýšlel Pán, když tvořil svět? 

Zajímavé otázky s jednoduchou odpovědí. Ta odpověď je láska. Láska ve formě pozitivní energie, protože jenom taková má schopnost tvořit. Zkoušeli jste někdy něco namalovat, uvařit nebo třeba postavit, když jste byli naštvaní, někdo vám ublížil a měli jste špatnou náladu? Nepovedlo se to, viďte… Negativní energie a pocity nemohou nic vytvořit, jen pokřiví to, co je již stvořeno. Ten zlý v nás, kapka temnoty v duši nás láká ke snadným cestám, odbyté práci. K sobectví a malosti, k pohodlnosti a nesvobodě. Touží po našem světle a jasu, po naší schopnosti spoluúčastnit se na stvoření. Hladoví po plameni, ale sám ho hasí, jako zhasne pochodeň v dole plném dusivých plynů. Proto není nikdy nasycen a stále kolem nás roztahuje své sítě.

Je to tak snadné, podřídit se. Rodičům, partnerovi, zákonům…. Ale dejte si pozor, komu a čemu se podřizujete, čí schémata přejímáte. Pokud dobrovolně a s láskou přijmete určitá omezení, je vše v pořádku. Ale co když po čase zjistíte, že vám něco chybí a zdá se, že vše není tak úplně, jak byste chtěli? Podřídili jste se společenským klišé, pavlači a tomu, co je zrovna IN? Zajímá vás, co si myslí sousedka? Co se nosí v televizi a kam jede celebrita na dovolenou? A co váš vlastní názor? Vaše sebeúcta? Za trochu líbivých řečí a snadný pocit, že plynete s proudem byste prodali svou svobodu? Svou schopnost tvořit? Svou lásku?

Začíná to zcela nenápadně. Jednoho dne si řeknete, že nemá cenu se v práci tak snažit, když stejně nedostanete víc peněz než kolega, který se jen fláká. Pak si manželka pomyslí, že není potřeba vařit večeři, najíst se dá přece i v restauraci. Syn přijde na geniální věc, a to tu, že hraní počítačových her je zábavnější než učení. Dcera si nechá ostříhat krásné dlouhé vlasy, protože jí kamarádka řekla, že je nemoderní. Druhá se rozvede se svým manželem, protože se jí nechce štupovat ponožky a známá se taky rozvádí, tak co. Pak si manželé pořídí novou sedací soupravu, aby sousedi zírali a plazmovou obrazovku s tou největší úhlopříčkou. Zdá se vám, že přeháním? Opravdu můžete s klidným svědomím říct, že jste si nikdy nepomysleli – proč mám něco dělat, když to nikdo jiný nedělá? Proč nejedu na dovolenou na Kanáry, když tam byli už všichni z baráku?

Já vám to povím. Protože jste to vy. Je to váš život, a ne sousedů, rodičů a televizních hvězd. Vy máte právo mít jiné názory, nosit jiný účes a jiné oblečení, číst jiné knihy a dívat se na jiné filmy. Vy máte právo mít jiné zaměstnání, smát se jiným vtipům a jíst jinou zmrzlinu. Jediné důležité je (samozřejmě spolu s dodržováním zákonů), aby to vyhovovalo vám, vaší rodině. A potom, pokud se budete cítit v pohodě a celiství, potom můžete svobodně tvořit a rozdávat lásku plnými hrstmi.

Zkuste se postavit před zrcadlo. Sundejte si sako úspěšného byznysmena, zástěrku domácí puťky, vyndejte z pusy cigaretu ostrého hocha a zahoďte konečně tu manažerskou aktovku a zujte se z lodiček. Teď se na sebe podívejte. Kdo vlastně je ta osoba? Co chce v životě dokázat? Má vůbec nějaké cíle? Reálné cíle? Nebo jenom hlavu v oblacích? Nezáleží na tom, jestli jste muž či žena, stařec nebo mladíček. Cíle si člověk stanovuje celý život.

Vyhlédněte z okna. Před vámi je svět. Svět falše a podvodů, bohapustého žvanění, svět drahých aut, brýlí od Versaceho a nejrůznějších mítinků. A také svět vzduchu, vody, země a ohně, svět svobody, lásky a tvoření. V jakém světě chcete žít vy? Volte a nelitujte. O svobodu, osobní lidskou svobodu, důstojnost a právo, je třeba neustále bojovat. Otevřete dveře a vyjděte ven. Jděte a bojujte, jděte a tvořte, jděte a milujte.

Svět na vás čeká.

Věnováno P. Františkovi Masaříkovi


Falka

zpět na Úvahy a zamyšlení

 

Zpět k Mostu ?