wz

Hodně šťastných kolometrů ...

Přišel mi mailem dopis od kamarádky Andulky, který končil takto:

... a začíná sezona, takže hodně úspěšných kolometrů.....tedy kilometrů - původně to byl překlep,ale vymyslela jsem nové české slovo....

Kolometr ... to přece nemá chybu ... Když jedete na kole - určitě mi dáte za pravdu, že některé kilometry vám připadají nekonečné a jiné doslova přeletíte. A tady je přece nádherné řešení - měřit trasu v kolometrech a ne v kilometrech !

Ale jako civilizovaní lidé začátku 3. tisíciletí si nemůžeme dovolit jen tak přijít a ohromit ostatní tvrzením - "Tak dneska jsem ujel 315 kolometrů...". To nejde, novou jednotku je zapotřebí nějak definovat a standardizovat. No a pokud nebude dáno jinak, co kdybychom se o to pokusili tady a teď?

Zkusme nejprve tu definici:

Kolometr ... ... cyklistická jednotka pro měření ujeté vzdálenosti. Jeden kolometr ujetý za ideálních podmínek odpovídá jednomu běžnému kilometru . Za reálných podmínek je však potřeba použít korelační koeficient, jímž násobíme ujeté kilometry, abychom získali reálně ujetou vzdálenost v kolometrech. Nazvěme ho koeficientem Koko.

Poznámka ... možná by se mohl rozlišovat také koeficient Kokot (turistický) a Kokos (speciální = po tzv. "polykače")

 

Montáž pokusného grafického Koko-integrátoru na bicykl.
V záběru není přívěsný vozík s elektrocentrálou, grafickou
derivačně-integrační jednotkou, laserovou tiskárnou a
spojovací jednotkou pro duplexní přenos dat - vše o
hmotnosti 560 kg (jde o prototyp).

 

Když máme novou veličinu, měla by mít také nějakou jednotku. Napadlo mě třeba kom nebo kmc (c jako cyklista) ... ale kdo by se páral s psaním indexů ... Tak co třeba zkusit jednotku Km - s velkým "K", podobně jako u počítačových jednotek kB a KB......

Nyní bychom se měli pokusit  standardizovat ty cyklisticky ideální podmínky. Co třeba takto:

Ideálními podmínkami cyklistickými rozumíme tento stav: Suchá asfaltová vozovka s hladkým povrchem a bez sklonu (vodorovná). Bezvětří. Normální podmínky - teplota 293,15 K a tlak 0,101325 MPa. Cyklista odpočatý, optimisticky naladěný a střízlivý. Oděv volný a neomezující v pohybu. Ložiska bicyklu v optimálním stavu a se správnou olejovou náplní; brzdy seřízené a neváznoucí. Konstantní gravitační zrychlení v celé trase pohyby cyklisty - kolometristy ... 9,81 m/s2.

Hmmmm ... dost utopie, ne? Takové podmínky prostě neexistují. Snad jen V Ráji cyklistů, ale odtamtud mi zatím nikdo nemailoval. A mezi námi, za takových podmínek tam musí být pěkná nuda, ne?

Mimochodem, všimněte si, že spolu se zvyšujícím se objemem alkoholu v krvi se výrazněji začínají projevovat gravitační anomálie. Pohyb rovnoměrný přímočarý se mění v pohyb chaotický (viz fenomén Brownova pohybu). Cyklista je mnohem více přitahován k zemi, kde usíná - zřejmě pod vlivem vyššího gravitačního zrychlení na krevní řečiště...).

 

 

Záběr ze základního kolometrického výzkumu ... Zde šlo o experimentální
ověření, zda vzdušnice kol plněné směsí vzduchu a cigaretového
kouře vykazují odlišný koeficient Koko než vzdušnice plněné
běžným vzduchem (smogem)

 

.

Před zahájením prací na výzkumném úkolu oboru aplikované kolometrie
"Vliv řezaného Krušovického piva na velikost koeficientu Koko v dolním Pojizeří"

 

Nyní se zaměřme na korelační koeficient Koko pro převod kilometrů (km) na kolometry (Km): Především je třeba si uvědomit, že je to relativní veličina nabývající různých hodnot, v závislosti na průběhu trasy a stavu cyklisty, obvykle větší než 1,00. Pro přepočet kilometrů na kolometry platí vztah:

s (Km) = s (km)  x  Koko

Koeficient Koko určuje cyklista (vedoucí skupiny cyklistů) samostatně podle profilu trasy. Pokud není bicykl vybaven tzv. Koko-integrátorem, který umožňuje plynulou korelaci ujeté trasy na základě dynamicky se měnícího koeficientu Koko, doporučuje se koeficient Koko měnit manuálně, po ujetí částí trasy za zhruba stejných podmínek.

Okamžitá numerická hodnota koeficientu Koko závisí především na profilu trasy - čím větší stoupání, tím větší koeficient. Při jízdě ze svahu, kdy cyklista využívá přítažlivost matičky Země, se velikost Koko blíží jedné. Koeficient se pak zvyšuje se zhoršující se kvalitou povrchu vozovky. Při jízdě bažinou se Koko může limintě blížit nekonečnu. Koko menší než 1,00 by přicházel v úvahu při tahu jiným vozidlem či použití přídavného motoru; to jsou však situace vymykající se rámci cyklistiky.

Koeficient Koko se dále zvyšuje s protivětrem, počtem vypitých piv a technickým stavem bicyklu ... a též bicyklisty. Váznoucí brzdové špalky, příliš utažená ložiska či nevycentrovaná kola mohou být příčinou individuálních rozdílů při odhadu stanovení Koko.

Poznámka - při extrémně silném protivětru by koeficient Koko mohl teoreticky nabývat záporných hodnot (cyklista couvá, přestože šlape s úmyslem realizovat dopředný pohyb).

Poznámka - přímá úměra růstu velikosti Koko s počtem vypitých piv přichází v úvahu jen u cyklistů, jimž po pivu tzv. těžknou nohy. Dlouhodobější jev, kdy po pivu údajně rostou prsa, si zaslouží další základní výzkum, protože není jasné, zda v tom případě dochází ke zlepšení aerodynamického profilu nebo k čemu vlastně.... (stimulaci dalších cyklistů ve skupině i okolí?). Jakmile získáme povolení experimentovat v aerodynamickém tunelu a seženeme vhodné figurantky, budeme pokračovat ve výzkumech z oblasti aplikované kolometrie a cyklistickou veřejnost neprodleně seznámíme s jejich výsledky.

 

 

Vědecko-výzkumný tým kolometristů se pohybuje terénem,
kde hodnota Koko vysoko převyšuje hodnotu 2,00

 

 

Před přechodem do odlišné konfigurace terénu je zapotřebí kolektivně
 posoudit uplynulý úsek a zanést do přístrojů aktuální hodnotu Koko

 

Výzkumy pokračují - ale my teď popřejme mnoho krásných a bezpečných kolometrů na zdravém vzduchu a v krásné přírodě!


JL

zpět na Úvahy a zamyšlení

 

Zpět k Mostu ?