wz

Současný judaismus u nás

Po roce 1989 se i u nás rozvinula škála judaistických směrů, ačkoli vzhledem k malému počtu příslušníků židovského náboženství nedosahuje bohatosti, obvyklé v některých západních zemích. V centru všech judaistických skupin nepochybně zůstala Federace židovských obcí (sídlí v Praze 1, Maiselova 10), která sdružuje deset právně samostatných českých a moravských obcí. Předsedou Federace je Jan Munk (* 1946), zároveň ředitel Muzea ghetta v národním památníku Terezín. K obcím, sdruženým ve Federaci, se po roce 1989 hlásilo na tři tisíce členů. Při zachování přibližně stejného počtu probíhá v některých z nich rychlá generační výměna a jejich aktivity se rozrůstají. Předpokládá se ovšem, že u nás žije snad až pětinásobek Židů, kteří se společného náboženského a kulturního života neúčastní.

Asi polovinu z počtu členů Federace tvoří příslušníci pražské obce. Židovská obec v Praze vydává měsíčník Roš Chodeš – věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku (roku 2004 již 66. ročník). Dlouholetého předsedu této obce Jiřího Daníčka, nyní vedoucího redaktora časopisu Roš Chodeš a ředitele nakladatelství Sefer, vystřídal roku 2001 Tomáš Jelínek (* 1968). S pomocí Lauderovy nadace provozuje pražská obec mateřskou školu, základní školu Gur Arje a gymnázium Or Chadaš. Vzhledem k vysokému průměrnému věku svých členů má i několik sociálních programů (spolupracuje např. s domovem seniorů Charlese Jordana). Bohoslužby pražská obec koná ve Staronové a v Jubilejní (Jeruzalémské) synagoze. V rámci pražské židovské obce působí také Česká unie židovské mládeže, sportovní, kulturní i jiné organizace.

Kromě jednotlivých obcí patří pod střechu Federace i další organizace a spolky, např. sportovní klub Makkabi nebo sdružení bývalých vězňů koncentračních táborů Terezínská iniciativa, která pamatuje na uchování holocaustu v mysli i nastupujících generací. Federace židovských náboženských obcí založila Sefer a podílí se i na provozu Židovského muzea v Praze. To ve svém Vzdělávacím a kulturním centru pořádá řadu akcí, které mají souvislost s židovským národem a jeho náboženstvím a kulturou. Ředitelem muzea je Leo Pavlát (* 1950).

V čele náboženských aktivit Federace působí od roku 1992 pražský a zemský rabín Karol Efraim Sidon (* 1942). Reprezentuje ortodoxní judaismus, který ovšem nemá v naší zemi příliš velkou tradici. Kromě něj působí v ČR ještě dva ortodoxní rabíni. Ortodoxní křídlo judaismu u nás posiluje nezávislá, entuziastická, na misii mezi vlažnými Židy zaměřená skupina Chabad v čele s americkým rabínem Manisem Barashem. Vlastní synagogu a centrum má v Pařížské ulici v Praze. Stejně jako jinde ve světě je pro bohoslužby pražského Chabadu typická hudba a tanec. Konzervativním židům, z nichž převážně cizinci vytvořili vlastní společenství Bejt Praha, slouží po celé ČR jiný americký rabín Ronald Hoffberg. Bejt Praha využívá k bohoslužbám Španělskou synagogu.

Větší tradici než ortodoxie má u nás liberální judaismus. Společenství Bejt Simcha (Dům radosti) pod neformálním vedením Sylvie Wittmannové postupně objevuje hloubku židovských náboženských tradic a nabízí ji i tzv. nehalachickým židům, tj. těm, kteří se cítí být židy, aniž by měli židovskou matku. Kořeny společenství sahají k neformálním schůzkám v osmdesátých letech minulého století, oficiálně založeno bylo ale až po roce 1989. Bejt Simcha pravidelně působí pouze v Praze ve vlastních prostorách v Mánesově ulici číslo 8, ale má řadu příznivců i v jiných českých a moravských městech. V Praze také provozuje odpolední židovskou školu Bejt Elend. V roce 2001 se společenství Bejt Simcha podařilo získat pro stálou spolupráci izraelského rabína Moshe Yehudai-Rimmera, který žije ve Velké Británii, ale do ČR často dojíždí. Toto dynamické společenství vydává od roku 2002 časopis Maskil. Jeho jméno odkazuje k historii – tak se v 18. a 19. století nazývali stoupenci židovského osvícenství (haskaly) a výše zmíněného rabína Mendelssohna.

Se záměrem sdružovat reformní a liberální vzdělávací, kulturní a náboženské aktivity vznikla roku 2000 Židovská liberální unie. Jiným záměrem této organizace bylo poskytnout přístřeší židovským společenstvím, která stojí mimo federaci a která nemají dost prostředků na samostatnou existenci. Ke členství není nutná judaistická víra, ale ochota spolupracovat při obnově kulturního a společenského života židovstva. Unie přijímá za svého člena každého, kdo má alespoň jednoho židovského rodiče a cítí se být židem, anebo je připraven k judaismu konvertovat. V čele unie stojí František Fendrych. Od svého vzniku vydává unie časopis Hatikva (Naděje). – K liberalismu se hlásí i Židovský liberální klub, který se soustředí kolem osobnosti Fedora Gála (* 1945). 


Ukázka z knihy Encyklopedie náboženských směrů v České republice, kterou vydalo nakladatelství Portál

Veronika Vašková

Zpět k Mostu ?