wz

Děkovný vzkaz shůry

Tento článeček chodí jen tak po Internetu a tu a tam se objevuje také na webových stránkách. Je to pravda, nic než pravda a svatá pravda ... i když to vlastně neříká nic nového. Snad jen to, že bychom si měli ty skutečnosti tak trochu víc uvědomovat a nepovažovat je za průměrné pokračování některého z podprůměrných blbobednových seriálů, telenovel či reality show nebo jak se tomu smetí říká.


Vedle tezí, podle nichž je nynější finanční krize v USA ve skutečnosti jen dokonale vymyšlený rafinovaný podvod s cílem přečerpat ze státního rozpočtu do soukromých rukou další stovky miliard, se na amerických webových stránkách objevil text, který by asi bylo chybou přehlédnout.

Ruku na srdce: v loterii nikdy nevyhrajete. Na druhou stranu ale máte hezky velkou jistotu, že po zbytek svého života budete otročit v nějaké ubohé práci. Je tomu tak proto, že jste se patrně narodili do špatné sociální třídy. Přiznejte si to - jste příslušníky kasty pracujících. Je mi líto.

Proto také nemáte to správné vzdělání, výchovu, konexe, způsoby, vzhled a dobrý vkus, abyste k nám vůbec kdy mohli patřit. Na výčet všech nefér výhod, které oproti vám máme, byste ve skutečnosti potřebovali knihu velkou jako Zlaté stránky. Proto se nám pokaždé hodně uleví, když zjistíme, že nadále věříte všem těm hloupým pohádkám o "spravedlnosti" a "rovných příležitostech pro všechny".

Jistě, v našem hierarchickém sociálním systému nebylo nahoře nikdy místo pro mnoho lidí. A kromě toho, všechna už jsme si rozebrali - a líbí se nám tam natolik, že chceme, aby všechno zůstalo jak je. Naštěstí se v zbylé sociální hierarchii vždy najde někdo na žebříčku pod vámi, někdo nad nímž se můžete cítit v převaze a do nějž si čas od času můžete kopnout. I zoufalý umývač nádobí si lehce může najít ubohého uslintance, nad nímž se může vytahovat a po němž může plivat. Takže buďte za všechny ty zahraniční dělníky, prostitutky a houmlesáky vděční.

Pochopte, že kdybyste se všichni z ničeho nic dostali do bezpečné ekonomické situace privilegované vrstvy, nebyl by tu nikdo kdo by pak pro nás vykonával všechny ty nudné, nebezpečné a mizerně placené práce. Nikdo by za nás nebojoval ve válkách, ani slepě nedodržoval totalitní příkazy korporačních institucí. A nebyl by tu ani nikdo, kdo by pokorně odcházel do hrobu, aniž by prožil plný a tvůrčí život. Takže, prosím, makejte dál.

Možná vám ale také schází naše míra chamtivosti a nezřízená touha po majetku, moci a prestiži. Možná si upřímně přejete změnit způsob života, ale zároveň se obáváte takové změny, a to vás a vám podobné udržuje v nervózní prázdnotě. Mechanicky procházíte životem a hrajete předem danou sociální roli, protože máte strach, co by si o vás pomysleli ostatní, kdybyste se, nedej Bůh, odvážili vystoupit z řady.

Kdykoli se to hodí, snažíme se vás samozřejmě poštvat jednoho proti druhému: dělníky s vysokými proti těm s nízkými platy, odboráře proti neorganizovaným, černé proti bílým, muže proti ženám, americké dělníky proti japonským, mexickým, proti. Neustále snižujeme mzdy kvůli "mezinárodní konkurence schopnosti", "zákonu poptávky a nabídky", "národní bezpečnosti" nebo "nafouklému státnímu deficitu". Když vystoupíte z řady nebo začnete ohrožovat naše zisky, skončíte na skládce nezaměstnaných. A abyste v tom každodenním monotónním ekonomickém vydírání měli alespoň nějaké povyražení, umožníme vám zúčastnit se hry se skořápkami, jíž vy tam dole říkáte "volby". Naštěstí nemáte ani páru o tom, co se ve skutečnosti děje - ze všech problémů obviňujete "nepřátele", "stromy objímající ekology", "negry", "Židy " a bezpočet dalších.

Opravdu hodně nás těší, kolik z vás stále ještě vyznává "pracovní etiku", i když většina toho, co plodí naše ekonomika devastuje životní prostředí, podlamuje vaše fyzické a duševní zdraví, a vysává z vás i právo na život. My toho o práci sice moc nevíme, ale jsme upřímně rádi, že ji vždy zručně a odevzdaně zastanete.

Jistě, život by mohl běžet i jinak. Společnost by mohla být organizována inteligentně tak, aby uspokojovala skutečné potřeby všech lidí. Vy a vám podobní byste mohli začít bojovat o vymanění z naší nadvlády. Jenže to vy nevíte. Ve skutečnosti si vůbec neumíte představit, že by mohl existovat nějaký jiný život. A to je nejspíš tím největším výdobytkem našeho systému - připravili jsme vás o představivost, tvůrčí schopnosti, o schopnost samostatně myslet a jednat.

No. Nemáme bezcitná srdce a je nám vás někdy i líto. Proto bychom vám dnes chtěli co nejsrdečněji poděkovat. Vaše loajální oběť nám umožňuje žít ve zkorumpovaném přepychu; náš systém funguje díky vaší práci. Děkujeme vám, že "znáte své místo" - i když o tom ani nevíte!

 


- anonym -

zpět na Úvahy a zamyšlení

 

Zpět k Mostu ?