wz

Jezme potraviny - nikoliv otráviny ...

Také vám v poslední době chodí do elektronické pošty řada ostrých, takřka revolučních textů, jejichž autoři tepou perem ostrým - ve stylu Karla Havlíčka Borovského - současné nešvary ... ? Ty informace obsahují natolik "slova do pranice", že se autor většinou ani nepodepíše - co kdyby se Velký bratr díval. A samotný text se zhusta skrývá uprostřed změti adres bývalých přeposílatelů/přeposílaných, za devatero znaky "#" označující postoupený text a za sedmerými prefixy Fw: a Re: ...

Když jsem otevřel dnes ráno, tedy třiadvacátého března, stránky serveru Právě dnes, nikterak mě nepřekvapilo, že mezi desítkami titulků článků různých zpravodajských stránek není nic hezkého ani pozitivního. Obvyklá nechutná snůška blábolu o neméně nechutné politické scéně .. nuda, nuda - šeď, šeď. A to jsem jen letmo nakoukl na zprávy domácí a zahraniční. Co asi skrývá záložka Bulvár, to si raději nechci a ani nedovedu představit - ještě jsem ji nikdy neotevřel.

No tak když nic hezkého nepíšou, tak vám něco prozradím já. Včera jsem viděl první letošní fialky. V jedné ulici na té jižní stráni v Krči, co jde od Budějovické k Jižní spojce, již kvetly v několika zahrádkách ... jen tak, uprostřed trávníku, bez ohledu na sazbu DPH. Moc příjemný pohled ...

Ale zpátky k těm zprávám. Nakonec jsem v odkazech z Britských listů zahlédl článek nazvaný Co vlastně žereme - a bezprostřední tón toho titulku mě zaujal natolik, že jsem ho otevřel. Ano, kritizuje se tam to, co trápí každého z nás; pokud nepatří k "politickým elitám" této země - potraviny; jejich cena a kvalita. Mimochodem, tuhle jsem v metru viděl nalepené plakátky, na nichž je vypodobněn pán sedící na WC a do mobilu někomu říkající - Na všechno ser*, jedu na Kypr ... Bože, jak hluboko jsme klesli. Prý stojí odstraňování takových nálepek DP milión ročně (ale dělají to jednou do roka). Pro zajímavost - cena té pětivozové soupravy, co jezdí na trase C, je 200 milionů Kč.

Zpátky k tomu článku. Líbilo se mi v něm, že to celé není to jen ve stylu - špatně, špatně, špatně (co vlastně?) - ale jsou tu i konkrétní příklady, čísla, prostě informace. Samozřejmě to nutí k zamyšlení, proč vlastně jezdíme nakupovat do Německa a proč "žereme" takový hnus. Nojo, no ... oni by lidé do toho Německa nejezdili, kdyby neměli proč. Snad jsou opravdu potřeba nějaké změny, když už se dopustilo to, že je stát rozkradený a na pokraji zkázy. Ale proboha, ne všude najednou. I kdyby to ministři mysleli sebelépe - o čemž bohužel lze s úspěchem pochybovat - nejde lidi dojit ze všech stran naráz. Každý resort si řekne, že lidem to neublíží, když se jim trochu zdraží to či ono ... ale kolik těch resortů je dohromady ... a když každý trošku přitáhne, máme tu národ žebráků, a to už pěkně naštvaných žebráků.

Pokud se má naladit nějaký systém s celou řadou nastavitelných parametrů, bude se asi ladit jeden parametr po druhém a ne všechny najednou. Pak se vlastnosti systému v životě neustálí. To pochopí každý blbec, jen ne ti, co bohužel mají k tomu ladění moc.

Není se pak co divit, že se jezdí nakupovat do ciziny a firmy se přesouvají do tak zvaných "daňových rájů". A co z toho ale plyne? Že další spousty prostředků tečou jinam, než bychom všichni potřebovali. Dostali jsme se do stavu, kdy jsou potraviny předražené a přitom se tuzemské zemědělství likviduje tak, že se výkupní ceny stlačily tak, že tuzemští dodavatelé bankrotují. Přitom ti naši zákazníci svými nákupy i naši zemědělci svými daněmi by něco přece jen do státní kasy dodali - ale o to "tam nahoře" asi nestojí. A tak jsme se dostali do opravdu nehezké situace, kdy se jezdí na nákupy do Drážďan a jiných měst, kde se nám bývalí "soudruzi z NDR" pošklebují, kam jsme to dopracovali. Oni holt měli štěstí, že jejich vláda ani náhodou nevznikla výhradně z bývalých východoněmeckých soudruhů, kteří by se, opojeni náhlou mocí a svobodou, chovali jako utržení ze řetězu.

Jo ... v článku se dále rozebírá kvalita a složení potravin - opět se uvádějí příklady, co si koupíme na druhé straně hranice a co u nás. Nemohu se zbavit dojmu, že si za to ale bohužel můžeme do značné míry sami. Tvor zvaný "spotřebitel" se řítí za různými akcemi a opájí se slevami a výhodnými nákupy za "skvělé" ceny, že by koupil v krabičce s potiskem "Kaviár" snad i vyjetý olej z dieselu ... a tak se těmi "markety" ozývá svist kol nákupních vozíků, to jak si celé rodiny vyrážejí  "zašopovat" - co kdyby Něco měli výhodně ... "Máňo, honem sem, tady mají buřty o dvacetník levnější, vezmeme jich celou přepravku".

Snad ani moc nepřeháním. Takovou tu českou mentalitu mohu doložit na zážitku ze San Marina, kam jsem se dostal někdy kolem roku 1995 ... Stoupali jsme k vrcholu toho kopce, když dorazil autobus se značkou CZ a vyhrnul se houf lidí ve slušivých teplákách oděných a igelitkami v rukou vybavených (co kdyby tam Něco měli) a jali se stoupat tamtéž. Náhle se jedna z turistek zastavila a s nataženou dlaní cosi žádala po svém spoluturistovi. Jeho hlahol nebylo možné přeslechnout - "Máňo, běž se vychc*t támhle za strom, přece nebudeš platit 2000 lir za hajz*, za to máš zmrzlinu!" ... tož tak to u nás chodí.

My se dovedeme znalecky ohánět informacemi o škodlivosti přísad v potravinách a různými těmi "éčky" lidé žonglují s virtuozitou chemických laborantů. Ale co je důležité - stále se to kupuje. Pořád se kupují věci nezdravé, téměř jedovaté a nechutné, téměř nepoživatelné - neb jsou levnější. S rozpaky se teď pozastavím nad jednou věcí - dokážu si představit pomyslnou zákaznici, jak se s vyčítavým výrazem ke mně obrací a říká - "Vám se to mluví, také bych kupovala raději kvalitní věci - ale copak na ně mám? Víte, co dneska stojí škola, oblečení, léky, doprava ...". Zahanbeně mlčím. Je to totiž mnohdy smutná pravda.

No, ale pokud jen trochu na tom nejsme tak zle, tak bychom opravdu neměli kupovat ty šmejdy, co se mnohde nabízejí. Kdyby jim to tam leželo a pomalu se to zkazilo, nikdo by to nechtěl ... Tak by si i ti manažeři z "řetězců" dali příště větší pozor a začali by v lidech, co k nim přijdou, vidět Zákazníky a ne jen stádo, co se jde nažrat toho, co mu je předhozeno.

Tak, a teď ten slíbený článek.

Vlk Samotář


Co to vlastně žereme?

Jakub Rolčík

Absurdistán. Podobně jako bývalé socialistické Československo, ani dnešní „demokratická“ Česká republika si nezaslouží jiné než toto trpce sarkastické označení. Pravicová „vláda rozpočtové zodpovědnosti“ každoročně nadhodnocuje státní rozpočet, aby pak jeho překvapivý propad řešila škrty, které vedou k dalšímu propadu, po němž se plánují další škrty. Desítky miliard zanechává tato nekompetentní vláda diletantů v Bruselu; smlsne si ovšem na občanech, zvláště těch nejpotřebnějších, kterým zvyšuje sníženou sazbu DPH. Zdražují tak potraviny; a v České republice se nelze divit, že více, než odpovídá onomu zvýšení DPH.

Nejsou to ovšem jen potraviny, co je u nás drahé; dokonce dražší, než v zemích s výrazně vyšší kupní silou, jako jsou sousední Rakousko či Německo. Tak např. server AC24 upozornil začátkem března, že u rakouského mobilního operátora Drei lze za 7 € (cca 180 Kč) na měsíc získat:

Vraťme se ale k potravinám: Každý, kdo zajede např. do německých Drážďan, může potvrdit, že s výjimkou pečiva, které je výrazně dražší (ovšem také kvalitnější), se skoro všechny potraviny zdají být levnější než v České republice; současné ceny vajec jsou jen jednou, byť nejkřiklavější, ukázkou. Přitom příliš nezáleží na tom, zda nakoupíte v prodejně REWE u Hlavního nádraží nebo zajdete na Prager Strasse do luxusnějšího obchodního domu Karstadt v centru města, který reagoval na současnou bizarní situaci na českém trhu tím, že na webových stránkách zřídil odkaz Pro naše ceské zákazníky.

 

 

Že nižší ceny potravin v Německu nejsou jen zdáním, to dokládá článek MF Dnes, jejíž redakce pořídila koš týchž potravin v přepočtu za 940 Kč v Německu a za 1 129 Kč – tedy o 20% dráž – v České republice.

Jakkoli je láce německých potravin ve srovnání s českými absurdní, dala by se snad skousnout, kdyby ovšem nebyla provázena dalším kontrastem – tentokrát v kvalitě; opět v neprospěch českých spotřebitelů. Vezměme takovou šunku: Obsah masa v české se často pohybuje na úrovni 70 či 80 procent masa, v německé šunce to bývá procent 90 nebo dokonce 95.

V českých masných výrobcích se to hemží nejrůznějšími „éčky“, z nichž nejčastější a nejoblíbenějších je E621 – glutamát sodný, který u potravin z náhražkových surovin vytváří dojem masné chuti a povzbuzuje chuť k (nadměrnému) jídlu. V německých masných výrobcích tato sloučenina zhusta chybí, zato je šunka často vyuzená např. v jedlovém kouři.

Pozoruhodný je německý přístup k potravinářským aditivům v restauracích, kde jídla, jež je obsahují (a nebývá jich mnoho), jsou v jídelním lístku uvedena s číslem v horním indexu. Na konci jídelního lístku lze pak najít seznam použitých čísel s vysvětlivkami, o jaká aditiva se jedná. Tak pro glutamát sodný je uvedeno Geschmacksverstärker (zesilovač chuti). Komu přítomnost dané chemikálie v pokrmu vadí, objedná si jiné jídlo.

Rozdíl ve složení potravin dokumentovala v již zmíněném článku MF Dnes: Vídeňské párky koupené v českém Kauflandu obsahovaly přes 60 procent masa, zatímco ty pořízené v Kauflandu německém obsahovaly masa 91 procento.

Kam až lze zajít v sestavování tzv. potravin, jež je český konzument pořád ještě ochoten vložit do úst, si budeme demonstrovat na potravinářském zboží zakoupeném dne 16. března 2012 v Bille. Jde o výrobek, který byl v akci za 14,90 Kč a jeho producent HAMÉ s.r.o. jej dodává pod názvem

Provensálská paštika

Balena je v plastové krabičce, na jejímž víčku je zobrazeno logo VESELÁ PASTÝŘKA. Pod názvem výrobku je pak napsáno: Samé dobré věci od Hamé… Na spodní straně, na dně, je samolepka s popisem složení. Podstatná část tohoto popisu nyní následuje; pro přehlednost je vyvedena tučně, zatímco komentář je v hranatých závorkách a v kurzívě. S výjimkou posledních tří položek, jejichž pořadí bylo změněno, jsou všechny uvedeny ve stejném sledu jako na oné samolepce. Tak tedy:

Masný výrobek tepelně opracovaný. Složení:

Voda [českého zákazníka a spotřebitele samozřejmě nemůže překvapit, že u masného výrobku je voda jmenována jako jeho první - zřejmě dominantní (?) – složka]

Vepřové sádlo [snad druhá nejpodstatnější složka?]

Vepřová játra [konečně něco od masa… nebo ne?]

Tapiokový škrob [od teď už nic „masného“ – jsou to škrob, sója, brambory, pšeničné proteiny, želatina apod., co formuje potraviny, které prý ač levné, přesto jsou kvalitní… nebo nejsou?]

Solící směs [správně „solicí“, ale kdo by se dnes zabýval takovýmito malichernými pravopisnými hrubkami, byť zásadně mění význam?]: sůl [nejspíš chlorid sodný, kuchyňská sůl], konzervant E250 [jedná se o dusitan sodný, který může způsobit rakovinu, toto jeho negativum ovšem překonává skutečnost, že v potravinách zabraňuje růstu bakterií Clostridium botulinum schopných produkovat neurotoxický botulotoxin, proto se používá i v oněch výše diskutovaných německých uzeninách]

Kořenící přípravky [opět: správně „kořenicí“; viz výše]: koření a extrakty koření, stabilizátor E262 [octan sodný, neškodná látka používaná jako regulátor kyselosti], zvýrazňovače chuti E621 [osvědčený glutamát sodný, o němž jsme již hovořili], E635 [disodné ribonukleotidy, používány s oblibou ke zvýraznění chuti a vůně např. smažených brambůrků, alergen], dextróza [glukosa, hroznový cukr, neškodná látka], antioxidant E316 [erythorban sodný, používaný místo kyseliny askorbové, tedy vitaminu C, bez nežádoucích účinků], aroma, kvasničné extrakty, cukr [zřejmě ten v lokálních podmínkách nejsnáze dostupný – sacharosa, tedy řepný cukr], aroma, glukózový sirup, sušený česnek, sůl

Emulgátor E472c [estery kyseliny citronové, napomáhají homogenitě výrobku, který obsahuje značné množství tuku – viz níže]

Bramborový škrob [tak na něj nakonec došlo…]

Sušená cibule.

Hmotnost obsahu: 150 g

Obsah tuku max. 40% hm. [hmotnostních; toto balení výrobku tedy obsahuje maximálně 60 g tuku]

Obsah masa 0% hm. [sic!]

V tomto okamžiku laskavý čtenář jistě pochopí, proč je úvodní otázka položena způsobem poněkud expresivním.

Ovšem, pokud někomu slovo „žereme“ připadá přese všechno nepatřičné, pak mu nelze než popřát: Dobrou chuť!


Vlk Samotář, s využitím článku z Britských listů

zpět na Úvahy a zamyšlení

 

Zpět k Mostu ?