wz

Buddhismus Diamantové cesty

Pravděpodobně největší společenství buddhistů u nás je přesvědčeno, že vadžrajána (diamantová cesta) obsahuje nejrychlejší a nejúčinnější duchovní metody, které Buddha předal jen svým nejbystřejším posluchačům. Toto pokročilé Buddhovo učení má být zachováno v tradici tibetské školy kagjüpa, kterou na Západ svým žákům přinesl lama Ole Nydahl.

Historie

Světové společenství Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na základě misijního působení dánského lamy Oleho Nydahla (* 1942). On a jeho manželka Hannah se roku 1969 stali prvními evropskými žáky XVI. karmapy Rangdžunga Rigpä dordžeho (1924–1981) a strávili tři roky v Himálaji studiem a praxí školy kagjüpa tibetského buddhismu. XVI. karmapa Nydahla roku 1972 pověřil zakládáním center linie kagjüpa nejprve v Evropě, od roku 1980 i v USA a pak i v dalších částech světa. Po smrti XVI. karmapy Nydahl pracuje pod vedením a s požehnáním XVII. karmapy Thaje dordžeho.

Učení

Buddhismus Diamantové cesty odvozuje své učení od samého Buddhy, který údajně předal théravádová učení egoistům s nejmenším duchovním potenciálem, mahájánová učení moudrým a soucitným altruistům a vadžrajánová učení svým výjimečným, nejpokročilejším posluchačům, kteří pochopili, že Buddha je pouhým zrcadlem jejich mysli. Právě ti mají být schopni dosáhnout cíle – buddhovské mysli – velmi rychle. Pomoci jim v tom má mahámudra (čhagchen), nauka Velké pečeti, která je klasickou naukou ve škole kagjüpa.

Buddhismus Diamantové cesty pracuje se třemi cestami k osvícení. Všechny začínají přijetím základních buddhistických zásad a přípravnou praxí mahámudry, zvanou ngöndro. Hlavní částí souboru cvičení ngöndro je recitace manter, opakovaných až jedenácttisíckrát. První cestou po vykonané praxi ngöndro je cesta metod, která obsahuje meditace na vizualizované jidamy, božské postavy, které symbolizují různé kvality mysli. S těmito kvalitami, chápanými jako energie, pracuje i metoda phowa, velmi oblíbený kurz vědomého umírání, který Nydahl provádí od roku 1986. Jeho účelem je naučit se přejít v okamžiku smrti do nadčasového stavu nejvyšší radosti, odkud již není nutné se vrátit do dalšího zrození. Tento prožitek má změnit žákův vztah ke smrti už nyní. Přípravou na praxi phowa je – kromě jiného – stotisící opakování mantry „Óm ami déva šrí“ a současná vizualizace rudě zářícího buddhy öpagmeho (Amitábhy) v podobě muže v lotosovém sedu.

Druhá cesta je nazvána jako cesta vhledu a obsahuje meditace klidu (pro tuto meditaci je používán tibetský výraz šinä), při nichž se někdy také používají vizualizace buddhů. Zklidnělá mysl pak způsobí hluboký vnitřní vhled (sanskrtsky vipassaná), který jsme zmínili již v kapitole o théravádovém buddhismu. Třetí a současně hlavní cestou ve společenství Oleho Nydahla je cesta identifikace s lamou, která obsahuje i metody obou výše popsaných cest. Identifikace předpokládá oddanost lamovi Nydahlovi a důvěru k němu, zároveň je ovšem zdůrazňována i samostatnost, nadhled a odpor k bezduchému napodobování. Identifikací s buddhovským stavem, v němž se lama nachází, se oddaný sám stává buddhou.

Společenství

Vstup do společenství Buddhismu Diamantové cesty je potvrzen symbolickým přenosem mahámudry od lamy na žáka. Tato iniciace obsahuje očištění, provedené prosbami v tibetštině, dotyk hlavy žáka vázou, která připomíná buddhovství, recitaci manter apod. Žák pak i nadále rozvíjí svou mysl zpravidla v jednom z asi tří set center, která na světě k tomuto společenství patří. V ČR vzniklo první centrum Společnosti Diamantové cesty v Praze roku 1994 pod názvem Karma Dubgji Ling. V současné době sídlí ve Školské ulici 12, Praha 1. Buddhistické centrum Karma Wangčub Ling v Brně, Trtílkova 18, je organizačně velmi schopné a kromě jiného pečuje i o nakladatelství Bílý deštník, které vydává časopis Buddhismus dnes a spisy Oleho Nydahla. Další centra nalezneme v Hradci Králové, Plzni a Českých Budějovicích. Posledně jmenované se pod hlavičkou občanského sdružení Buddhistická kulturní společnost pokouší vybudovat centrum buddhismu Diamantové cesty ve Vyhlídkách (pošta Jívno) u Českých Budějovic. Kromě těchto pěti center působí v ČR více než deset meditačních skupin. Celkově je do tohoto společenství zapojeno několik set českých buddhistů. Iniciativou, která přesahuje Českou republiku, je nově vznikající Evropské buddhistické centrum v Těnovicích na Rokycansku s názvem Karma öser Ling (Paprsek nejvyššího požehnání). Na podporu tohoto rozsáhlého projektu vznikl Nadační fond Nydahl.

Pro rozsáhlé působení Buddhismu Diamantové cesty ve světě vyškolil lama Ole Nydahl na třicet svých nejbližších žáků. Jedním z nich je i Polák Karol Sleczek, který je častým hostem v ČR. Z českých buddhistů Diamantové cesty často přednáší pro veřejnost Roman Virt a Jakub Kadlec.

Diskuse

Hédonický životní styl lamy Oleho Nydahla, vyjádřený jeho zkratkou „hezké slečny a rychlá auta“, se mnohokrát ocitl v centru pozornosti západních bulvárních médií i kritiků. Jinou obvyklou výtkou je pak jeho přímočaré, až konzumní pojetí buddhismu. To je však velmi těžké posuzovat; je však jisté, že přinejmenším někteří z Nydahlových následovníků jsou vážnými a odpovědnými hledači náboženské pravdy.

Vážnější otázkou je pocit výlučnosti, který je – zdá se – v Nydahlově skupině cílevědomě budován. Bohužel ho provází i příkré odsuzování jiných směrů buddhismu a zvláště jiných náboženství; pověstnými se již staly např. Nydahlovy výpady proti islámu. Nelze se také vyhnout dojmu, že se Nydahlovi zcela nepodařilo vyvarovat se role nekriticky obdivovaného gurua a že do stejné suverénní pozice dorůstají i někteří jeho žáci.

Ukázka

Z knihy Oleho Nydahla, Hovory s lamou, Karma dubkji ling & Ogme, Praha 1996, str. 36.

Na třetí úrovni, Diamantové cestě, jde o plné ztotožnění se s osvícením. Zde se každý pocit, každý postoj a každá energie stávají krokem na cestě, nástrojem, který používáme, abychom spěli k cíli. Ve vadžrajáně transformujeme věci tím způsobem, že se stanou účinným prostředkem. Touto cestou, jak už jsem dříve řekl, nemůžeme jít bez silných pocitů. Funguje to tak, že právě odtud, odkud teď vyvěrá největší problém, bude pak pramenit největší síla. Zkrátka proměníme onu zmatenou energii a všechny ty rušivé emoce v moudrost. … jde o meditace, jež jsou někdy vedeny v našem jazyce a jindy zpívány tibetsky. Během nich před sebou nejdříve vytváříme pole energie, formu z energie a světla, invokující vlastnosti, které si přejeme uskutečnit. Je to například neohroženost, radost, láska, síla, nebo také moudrost prostoru. Objevují se v podobě bytostí se dvěma nebo větším počtem rukou, majících různou barvu a pozici, a díky kterým můžeme vejít do kontaktu s různými konkrétními energiemi osvícení.

Literatura

Ukázka z knihy Encyklopedie náboženských směrů v České republice, kterou vydalo nakladatelství Portál

Veronika Vašková


 

Doplněno 29.4. 2004 - z došlé pošty

 

Ahoj Veroniko,

náhodou jsem padnul na tvůj článek o Buddhismu Diamantové cesty: http://druidova.mysteria.cz/UVAHY_A_ZAMYSLENI/BUDDHISMUS_DIAMANTOVE_CESTY.htm#BUDDHISMUS_DIAMANTOVE_CESTY
a jako praktikující buddhista bych ti chtěl říct svůj názor. 

Trochu mě mrzí, že ve tvém článku je od začátku do konce zřejmá naše údajná intolerance k jiným směrům. Lama Ole nikdy nemluvil a nemluví špatně o jiných buddhistických školách. To, že říká, že Diamantová cesta se nejlépe hodí pro lidi ze západu neznamená, že by napadal jiný školy buddhismu, ale prostě říká, že není potřeba odhodit naše diplomy, rodiny a naší práci a jít do kláštera, což je velmi považováno v tzv. jižním, théravádovém, buddhismu, ale namísto toho si vybrat ty nauky z Buddhova učení, které nám umožnují praktikovat buddhismus, aniž bychom museli cokoli měnit na té vnější úrovni - jako je tomu ve vadžrajáně, Diamantové cestě. 

Zkus si představit, že bys chtěla přinést buddhismus na západ v takové podobě, aby zůstal živý a lidé ho měli praktikovat. Co bys řekla svým kamarádům: "běžte do kláštera a zbavte se všeho, co jste kdy nashromáždili" nebo "když budete používat tyto metody, objevíte, že vaše mysl je nezničitelná a plná dokonalých kvalit jako je radost, láska a neohroženost"? Pokud chce člověk zakořenit buddhovo učení na západě, musí prostě počítat s mentalitou západních lidí a vybrat pro to i odpovídající učení. To není New Age, ale možnost, kterou buddhovo učení skutečně nabízí. Koneckonců, pokaždé, když se buddhismus etabloval v nové zemi, vždy na sebe vzal konkrétní podobu podle toho, jací lidé ho praktikovali, viz rozdíl mezi tibetským buddhismem, cejlonským théravádovým buddhismem či japonským zenem. To je možné zkrátka proto, že Buddha učil 45 let a předal 84 tis. učení. Takže je tu pro každého dost...

Většina lidí, který chodí do našeho pražského centra, jsou lidé, který věnují svůj volný čas a energii do pořádání různých výstav, přednášek a jiných neziskových akcí. Určitě se nemasírujeme tím, že máme lepší učení než jiné buddhistické školy, ani bychom na to neměli čas :-). Samozřejmě, nemůžu mluvit za všechny a pokud jsi zaslechla opak, tak to je prostě škoda... Naopak jsme rádi, že v Čechách existují jiné směry buddhismu, protože to znamená, že i jiné typy lidí můžou pracovat se svou myslí. 

To, že Ole mluví otevřeně proti islámu, jistě nikoho v dnešní době neurazí, kromě lidí, kteří nečtou noviny a neví co se děje ve světě a pseudointelektuálů :-)

Cílem tohodle mailu není změnit tvůj názor, ale poskytnutí další informace z jiného úhlu. Doufám, že se někdy stavíš u nás v centru, aby jsi se přesvědčila na vlastní oči, jak to tedy s těmi "kagjupi" je. Přestěhovali jsme se ze Školské 12 do Hradešínské ul., č.p. 52, Praha 10, u metra A - Flóra, viz naše nové stránky www.bdc.cz

S přáním všeho dobrého

Jára Pešta


 

Zpět k Mostu ?