wz

Planety Sluneční soustavy - Jupiter

V dnešní části o Sluneční soustavě si povíme o planetě Jupiter. Jelikož o planetě a jejich měsících by bylo dlouhé povídání, rozdělil jsem to na dvě části. V té první části si řekneme o planetě samé. Příští týden se budeme zabývat měsíci Jupiteru. Také si řekneme o jeho posledních dvou měsících, které byly objeveny teprve nedávno.

Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy. V pořadí je pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém, skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, jsou označovány jako plynní obři, či planety jupiterského typu. Jupiter má hmotnost přibližně jedné tisíciny Slunce, což je okolo dva a půl krát více, než všechny ostatní planety naší soustavy dohromady. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi – v 1. pádě Jupiter. Planeta byla pozorován již od pradávna, při pohledu ze Země má magnitudu -2,8, což z ní činí třetí nejjasnější objekt na na noční obloze, po Měsíci a Venuši.

 

Jupiter ze sondy Voyager 2 a Jupiter ve srovnání se Zemí

Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Současně ji obklopuje silné radiační pole. Při pohledu z okolního vesmíru, jsou viditelné horní vrstvy atmosféry, které jsou rozčleněny v závislosti na planetární šířce, do různě barevných pruhů a skvrn, jsou to atmosférické bouře.

Nejznámější takovou bouří je Velká rudá skvrna, GRS – Great Red Spot. Je pozorována minimálně tři sta roků, jako obrovská bouře. Objevil ji ital Giovani Domenoco Cassini, spolu s Robertem Hookem. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin. Je možné, že planeta má tvrdé kamenné jádro tvořené těžšími prvky.

 

Rudá skvrna na Jupiteru a polární záře na severní části planety

Jupiter byl zkoumán několika automatickými sondami. Nejdříve to byl program Pioneer a následně Voyager. Tyto sondy kolem planety pouze proletěly. Později k Jupiteru zamířila sonda Galileo, která kolem něho, po necelých osm roků obíhala. Nejnovější data pocházejí ze sondy New Horizons, která v únoru 2007, použila planetu pro zvýšení rychlosti na své cestě k Plutu.

 

Jupiter a jeho měsíce a zákryt Ganymeda Jupiterem

V současnosti se plánují další mise do soustavy Jupiteru, které by měly za cíl prozkoumat převážně hypotetické oceány pod ledovou kůrou jeho měsíce Europy. Jupiter má v současné době 65 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei. Jde o čtyři velké měsíce Io, Europu, Ganymed a Calisto. Říká se jim také Galileovy měsíce, u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet.

Texty jsou vybrány a upraveny autorem, snímky jsou ze zdroje www.nasa/gov


Aries

Zpět na Úkazy na nebi a ve vesmíru

 

Zpět k Mostu ?