wz

PARHELIUM znamená VEDLEJŠÍ SLUNCE

Kdysi někdo moudrý řekl, že ty nejkrásnější věci na světě si koupit nelze.Já bych dodala, že ani ty nejzajímavější...Pravda, máte li dost financí, můžete kupříkladu vycestovat do té správné zeměpisné šířky a spatřit úplné zatmění slunce, ale nikdo vám nezaručí, že nebude zataženo a spousta ostatních podobných jevů prostě naplánovat nejde...Pokud tedy patříte ke šťastlivcům, které potěší neobvyklá rostlina, málo vídaný pták či vzácný jev v atmosféře, s financemi se netrapte... zajímavý zážitek vás může potkat kdykoliv, stačí mít oči otevřené.

Abych konečně přešla ke konkrétní události, podařilo se mi zahlédnout poměrně vzácný halový jev i v naší poklidné polabské nížině, konkrétně na okraji Brandýsa nad Labem u silničky vedoucí k Mratínu, ačkoliv se říká, že daleko častěji se daří zahlédnout podobné úkazy ve vysokých horách...

Možná, že někdo znáte krásnou Ryvolovu písničku o trojici sluncí, která září nad krajinou a zvou vás do magického světa trampů a tuláků. Jde ale o popis zcela konkrétního, fyzikálního úkazu.

Parhelium, vedlejší Slunce neboli paslunce je druh halového jevu. Je to jasná skvrna nacházející se na obloze vedle Slunce, obvykle se vyskytující ve dvojici s podobnou skvrnou na opačné straně. Z vnějšku přiléhá k malému halu. Parhelium vzniká lomem paprsků světla procházejícího bočními stěnami ledových krystalků ve tvaru destiček.Vedlejší slunce se objevují jako dvě světlé skvrny na stranách vedle Slunce, s nímž mají totožnou výšku nad horizontem. Tolik tedy stručná definice.

 

 

Pokud bych to převedla do řeči trochu srozumitelnější, musí dojít náhodně ke zcela speciální situaci.Mraky obsahující destičkovité ploché ledové krystalky musí být uspořádány tak, že do nich světlo ze slunce vchází vodorovně.Představte si to tak, že slunce svítí do stovek maličkých zrcadel nastavěných ve stejné výšce jedno za druhým.Světlo se v nich nejen láme( někdy můžete zahlédnout malý oblouk duhových barev), ale hlavně vytvoří jakési druhotné ohnisko jasného světla, které imituje sluneční kotouč.

Pro zajímavost můžu dodat, že stejně orientované ledové destičky mohou dát vzniknout také halovému sloupu - to pokud se světlo odráží od jejich podstav. Jev pak vypadá jako ohnivý sloup, který se táhne od slunce směrem nahoru.

Nu a na závěr se s vámi podělím o údaje zcela konkrétní.V sobotu 12. února 2011 , zhruba kolem druhé odpoledne si to za mrazivého ( asi dva pod nulou) , ale pěkného počasí kráčím po silničce v Brandýse nad Labem, konkrétně směrem ke studánce Světici.Slunce poklidně svítí, ačkoliv je na obloze několik načechraných mraků typu beránků a řas.A jak tak civím po ptactvu ( v novinách psali, že už přiletěli špačkové) zdá se mi ten výhled nějak divný.Na obloze totiž září dvě slunce, totožně velká i jasná, přičemž to levé po chviličce zmizí v mraku, který se táhne od něj směrem vlevo..

 

 

.

Z toho důvodu zřejmě byl vidět pouze jediný odraz - paslunce vpravo, ve stejné výši nad obzorem jako slunce pravé.Během několika vteřin se záře skutečného slunce rozplizává v mracích, zatím co slunce nepravé se zmenšilo, zato intenzita jeho jasu je téměř oslepující...Bohužel teprve v této fázi mne napadlo popadnout mobil a pokusit se udělat několik, byť nekvalitních záběrů...Tudíž bohužel se můj zážitek mění z povahy mystické spíše na zuřivě reportérský.

Mezitím však nepravé slunce téměř pohaslo, ale na jeho boční straně se objevil malý oblouk duhových barev a pak se dokonce ukázalo celé halo ( tedy ohromný diskovitý kruh kolem slunce).Vše mizí ve chvíli, kdy je mrak na skutečném slunci hutnější...

Nicméně poštěstilo se mi ještě jednou, po zhruba dvou minutách se jev zopakoval, vedlejší slunce už ale nedosáhlo takové velikosti a jasu jako slunce skutečné.( a tudíž nejzajímavější součást tohoto úkazu vyfocenou nemám).

Na závěr se ještě musím s vámi podělit o jednu legendu.V Tatrách se mezi horolezci vypráví, že pokud někdo zahlédne více sluncí jednou za život, nic to neznamená, měl jen štěstí. Pokud ho potká podobný zážitek podruhé, je to událost neblahá a věští údajně nebezpečí. Dotyčný by si měl dávat obzvláště pozor .Pokud se ale nejde šťastlivec, který se dožije i třetího setkání s parheliem, údajně už mu v horách žádné neštěstí nehrozí, bude žít dlouho a šťastně...Tolik tedy legenda, která má ale konkrétní základ.

Parhelium je jev natolik vzácný, že obyčejný smrtelník ho zahlédne málokdy.Pokud na něj někdo natrefí podruhé, znamená to, že je v horách již skutečně dost často.Ale právě takový člověk občas podlehne dojmu, že je příliš velký machr. Má pocit, že už všechno zná a umí, může podcenit nebezpečí velehor a někde spadnout, omrznout či ho smete lavina.

Nu a pokud někdo zahlédne takový jev třikrát? To už musí být kovaný horal, který zbytečně neriskuje a k přírodě chová pokoru...Ví, že je mocnější než člověk, ačkoliv to dá najevo jen zřídkakdy.

 

 

Legenda ohledně více sluncí v Polabí žádná neexistuje, leč posuďte sami.Ačkoliv se evidentně jednalo o setkání první, jev se přece jen po chvíli zopakoval, tudíž by se vyplatila ostražitost....Nu a co byste neřekli, druhý den mne polapila silniční kontrola, a to kvůli pitomým 4 kilometrům přesahujícím povolenou rychlost jízdy.

Těžko říci, zda jsem tedy zaplatila tisícovku jen díky své vlastní blbosti, či to byly jevy mystické:).No, to víte, nějak si to člověk vysvětlit musí.


Amanita Citrónová z Harwiche

Zpět na Úkazy na nebi a ve vesmíru

 

Zpět k Mostu ?