wz

S kalendářem to vůbec není jednoduché ...

První týden v roce nemusí být vůbec chápán jako první ... ono by to snad člověka ani nenapadlo, kdyby nebylo některých záležitostí, pro které je číslo týdne (nebo jeho lichost či sudost) rozhodující.

Následující informace byla otištěna na stránkách Astro.

Z městského úřadu v Rokycanech jsem dostal dotaz, který možná řešilo více čtenářů: "Kdy v roce 2011 začíná první týden". Šlo o rozlousknutí problému, kdy se vlastně na rokycanské radnici bude oddávat, když svatby připadají na každou lichou sobotu.

V první chvíli mě potěšilo, že se příslušná úřednice obrátila na kompetentní organizaci "spravující" kalendář. Druhý pocit však byl horší - uvědomil jsem si, že vlastně vůbec neznám správnou odpověď. Na hvězdárně máme již nyní hned několik kalendářů na rok 2011. Jejich prolistování mě však uvedlo v ještě větší zmatek. V jednom byl týden, jehož součástí byla sobota 1. a neděle 2. ledna 2011, označen jako první týden roku 2011. Ve druhém se však uvádělo, že první týden roku 2011 začíná pondělím 3. ledna 2011. Jak je to tedy správně?

Z mého pohledu se zdálo být logické, aby za první týden v roce byl označen týden, který má alespoň jeden den, tedy i týden, kdy 1. leden připadá na neděli (dojde k tomu již roku 2012). Avšak jistota tohoto názoru se opírala pouze o "selský rozum". Ten ovšem, jak především astronomové dobře vědí, může být velice ošidný.

Nastalo proto, jak už to v posledních letech bývá pravidlem, hledání jakékoli opodstatněné, podložené argumentace na internetu. A jaké bylo mé překvapení, když jsem byl vyhledávačem odkázán na evropskou normu ISO 8601, potažmo odvozenou normu českou ČSN ISO 8601. A co že jsem se dozvěděl?

ISO 8601 je mezinárodní standard pro zápis data a času vydaný Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). V ČR je tento standard veden jako ČSN ISO 8601. Konkrétně tento standard definuje "Elementární prvky pro sestavení data, přenositelné formáty data a způsob reprezentace data a času". Podle standardu ISO 8601 jsou elementární prvky data řazeny od významnějších po méně významné. Prakticky to vypadá tak, že se nejprve uvádí rok a nakonec sekundy. Mimo jiné je však touto normou skutečně řešen i problém pořadového čísla týdne.

Pořadové číslo týdne respektuje jednoznačně dané pravidlo, které samozřejmě nemá, jak jsem správně tušil a obával se, se "selským rozumem" zhola nic společného. Norma uvádí:

Týdny v gregoriánském kalendářním roce mohou být číslovány pro každý rok. Tento způsob číslování je obvykle používán (např. v obchodu) v některých evropských a asijských zemích, ale jinde je vzácný. Norma ISO 8601 zahrnuje ISO datovací systém týdne, číselný systém pro týdny; každý týden je spojen s rokem, ve kterém se vyskytuje jeho čtvrtek (tak, aby samotný dlouhý víkend pátek-neděle se nestal týdnem jednoho roku). Tak například týden 1 roku 2004 začal v pondělí 29. prosince 2003 a končil nedělí 4 ledna 2004. Nejvyšší číslo týdne v roce může mít hodnotu 52 nebo 53.

Do roku 1994 včetně se za 1. týden v roce považoval týden obsahující datum 1. leden, byť byl tvořen jen jediným dnem. Od roku 1995 se situace právě dle normy ISO 8601 trochu zkomplikovala a za 1. týden v roce se považuje týden obsahující 1. ledna, pokud Nový rok padl nejpozději na čtvrtek (jen tehdy má první týden alespoň 1 pracovní den).

Takže první týden roku 2011 začíná skutečně až pondělím 3. ledna 2011 a je na místě začít se dohadovat, zde první dva dny roku jsou nultým týdnem, či spadají ještě do 52 týdne roku 2010.

Některé kalendáře a programy bohužel výše popsané pravidlo nerespektují, a tak se může stát, že někdy uvádějí číslo týdne špatně (o jedna menší). Buďte si však jisti, že pokud se budete chtít oženit či vdát na radnici v Rokycanech, podaří se vám to pouze v oficiálních lichých sobotách dle normy ČSN ISO 8601 a to jen a pouze díky Hvězdárně v Rokycanech.

Jak je to vlastně s těmi kalendáři

V současnosti se pro sledování dnů a měsíců používá tzv. Gregoriánský kalendář. Ten se jmenuje podle papeže Řehoře XIII, který jej zavedl roku 1582. Následně jej postupně přijala většina katolických zemí; některé však až v minulém století.

Předchůdcem  gregoriánského kalendáře byl po celá staletí kalendář, kterému dnes říkáme juliánský. Juliánský kalendář zavedl (a po něm se také jmenuje) roku  45 př. n. l. Gaius Julius Caesar. Vznikl reformou starořímského kalendáře a byl navržen tak, aby respektoval zdánlivý pohyb Slunce během roku. Kalendář by mohl fungovat dodnes, nebýt jedné "maličkosti" - počítal s délkou roku 365 a čtvrt dne. Skutečná délka roku, zvaného tropický, je však o 11 minut kratší. Kalendář se tak postupně opožďoval vůči důležitým "slunečním" okamžikům, jako je rovnodennost a slunovrat. Chyba se stále načítala, až v době pontifikátu papeže Řehoře XIII. roku 1582 dosáhla 9,809 dne.

Pro církev byl samozřejmě neúnosný stav, kdy svátky určované pohybem Země a fázemi Měsíce najednou přestávaly být tam, kde být měly - týkalo se to například a zejména Velikonoc.

Reforma kalendáře se ukázala neodvratnou. Papežská komise zkoumala různé návrhy reformy několik let. Nakonec zvítězil návrh nazvaný Compendium novae rationis restituendi kalendarium, který předložil roku 1575 lékař a astronom Luigi Giglio (l1510–1576) z kalabrijského Cirò.  Dne 24. února roku 1582 vydal papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, ve které byla tato reforma kalendáře vyhlášena.

Základem reformy byla nutnost odstranit nahromaděnou disproporci v čase - a to tím, že se přebytečných 10 dnů prostě přeskočí. K provedení tohoto kroku bylo  vybráno období, kdy je podle liturgického kalendáře nejmenší počet svátků. Vybráno bylo období bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícího na čtvrtek 4. října. Následující den byl již pak považován za pátek 15. října.

V současnosti se již oba kalendáře rozcházejí o třináct dnů. Proto se například Vánoce slaví v Rusku, Srbsku a jiných zemích, řídících se dle juliánského kalendáře, až oněch třináct dnů po římskokatolických Vánocích.

Aby se gregoriánský kalendář shodoval s pohybem Země okolo Slunce a přitom roky měly celistvý počet dnů, zavedl se pojem přestupný rok. Ten má o den více, než rok nepřestupný - tedy 366 dnů. Pravidla, který rok má být rokem přestupným, vypadají na první pohled poněkud komicky - ale kromě toho prvního je asi málokdo zná.

  1. Rok je přestupný, pokud je letopočet dělitelný číslem 4 (2008, 2012).
  2. Výjimka č. 1 - rok není přestupný, pokud je letopočet dělitelný číslem 100 (1900, 2100)
  3. Výjimka č. 2 z výjimky č. 1 - rok, na který se vztahuje výjimka č. 1, bude přesto považován za přestupný, pokud je letopočet dělitelný číslem 400 (2000, 2400).
  4. O dalších pravidlech či výjimkách se rozhodne podle potřeby...

A jedna perlička na závěr:

V roce 1929 Sovětský svaz zavedl revoluční kalendář, v kterém každý měsíc měl 30 dní a zbývajících 5 nebo 6 dní byly svátky bez příslušnosti k určitému měsíci. V letech 1930 a 1931 proto měli v SSSR 30. únor. Od roku 1932 se však vrátili i v zemi, kde zítra znamená včera. ke kalendáři původnímu.


Vlk Samotář (JL)

Zpět na Úkazy na nebi a ve vesmíru

 

Zpět k Mostu ?