wz

Dvaatřicet let od poslední mise Apolla

Ráno 7.prosince 1972 odstartovala z Kennedyho kosmického střediska na Floridě kosmická loď Apollo 17. Po bezproblémovém letu o čtyři a půl dne později na Měsíci přistáli tři američtí kosmonauti – Cernan, Schmitt a Evans - kteří vytvořili hned dva rekordy:

Kromě jiného bylo úkolem výzkumné expedice pátrání po měsíční vodě a bylo úspěšné! Do té doby byl jediným důkazem o možné přítomnosti vody na Měsíci objev minerálu (jež obsahoval hydratovaný kysličník železitý) v jednom vzorku horniny dopraveném na Zemi.

Eugene Cernan při druhé procházce objevil u kráteru Shorty zvláštní oranžově-rezavé plochy. Přítomný geolog dr.Schmitt i specialisté v Houstonu vyslovili domněnku, že v kráteru Shorty mohlo dojít k vulkanické činnosti při níž se na povrch dostala voda a okysličovala šedavou vrchní půdu.

Tato výprava je považovaná za vědecky nejúspěšnější expedici na Měsíc.

Záhadný Měsíc

Měsíc pro lidi odjakživa představoval něco tajemného, mystického. Situace byla ovšem taková, že případnému „badateli“  hrozila smrt jako rouhači, čaroději. Před staletími každý, kdo se zabýval zkoumáním nebeských těles, riskoval svůj život. Sokratův učitel Anaxagoras Klazomenský byl v Aténách odsouzen k smrti za to, že řekl: „Měsíc je ze stejného materiálu jako naše Země.“ Tycho de Brahe, Johannes Kepler i Galileo Galilei na tom nebyli o moc lépe. I jim hrozily církevní soudy a upálení na hranici pro výstrahu všem, kdo by jakkoliv zpochybňovali božské uspořádání nebeské klenby.

Nic však pozorování a výzkum Měsíce nemohlo zastavit, lidstvo bylo příliš zvědavé… 

Původ odvěkého souseda naší Země neznáme ještě ani dnes. Jediné, čím si můžeme být jisti je to, že Měsíc obíhá kolem naší planety nejméně čtyři miliardy let. Co ale bylo předtím?  Existují pouze dohady jako například, že se od Země kdysi utrhl velký kus, odletěl do prostoru a náhodou se zachytil zemskou gravitací. Ale převládá spíše názor, že Měsíc a Země vznikly společně, ale nezávisle na sobě. Možné je i to, že Měsíc byl Zemí zachycen. Ani tento názor nelze doložit stejně jako domněnku, že před miliardami let kolem Země kroužilo několik malých měsíců a spousta nejrůznějších balvanů a kamení.

Kolik toho dnes víme? Určitě mnohem víc než se podařilo bezpilotním průzkumným sondám a mnohonásobně víc, než zjistili za dlouhá desetiletí astronomové pozorováním se Země.

Průlomem do tajemství Měsíce se staly lidské návštěvy na jeho povrchu.

Zatím posledním člověkem, který se procházel po Měsíci, byl Eugene Cernan - velitel letu APOLLA 17.

Pilotem velitelské sekce byl námořní poručík Ronald E. Evans a funkci pilota Měsíční sekce zastával dr. Harrison H. Schmitt, který jako vůbec první vědec – geolog - stanul na povrchu Měsíce.

Eugene Andrew CERNAN

Narodil se 14. března 1934 v Chicagu, stát Illinois v USA. Jeho prarodiče z otcovy strany, Štefan a Anna Černanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou, jeho prarodiče z matčiny strany, František a Rozálie Cihlářovi byli z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně.

Eugene Cernan vystudoval elektrotechniku na Purdue University, poté absolvoval US Navy Postgraduate School a sloužil jako pilot vojenského námořnictva.

Členem III. skupiny kosmonautů NASA se stal v roce 1963. Na oběžnou dráhu poprvé vzlétl jako pilot Gemini 9A a stal se třetím člověkem, který vystoupil ve skafandru do volného prostoru. V Apollu 10 se zúčastnil letu k Měsíci, při němž pilotoval měsíční modul Snoopy až do výšky 16 km nad povrchem a provedl generální zkoušku na první přistání. Byl velitelem výpravy Apolla 17 a spolu s geologem Schmittem uskutečnil šesté přistání člověka na Měsíci.

Eugene Cernan z oddílu NASA i z armády odešel v roce 1976 a věnuje se soukromému podnikání. Do roku 1992 byl prezidentem a ředitelem společnosti Cernan Corp., a poté se stal prezidentem a ředitelem společnosti Johnson Engineering Corp.

Patří mezi nejproslulejší kosmické veterány, je jedním ze tří mužů, kteří dostali příležitost vydat se k Měsíci dvakrát. Na povrchu Měsíce stanul jako 11. člověk a byl prozatím posledním pozemšťanem, který Měsíc opustil.

Do vlasti svých předků v Evropě se podíval již nejméně čtyřikrát, naposledy v říjnu 2001 a v březnu 2002.

Byla po něm pojmenována planetka objevená hvězdárnou na Kleti  - č.12790 – Cernan.

Co dál?

Návratem Apolla 17 na Zemi americký program letů na Měsíc skončil. Náš nejbližší kosmický soused na dlouhou dobu osiří. Dívat se na něj budou jen zvědavé přístroje nepilotovaných sond, řízených předem vloženým programem anebo povely z pozemního střediska.

Vědci dnes říkají: Čím více Měsíc studujeme, tím větší množství otázek čeká na svou odpověď.


VEZA

Zpět na Úkazy na nebi a ve vesmíru

 

Zpět k Mostu ?