wz

Vize Antoina Court de Gébelina

Jméno Antoine Court de Gébelina, který žil v 18. století, upadlo takřka v zapomnění. Jen milovníci tarotu si jeho jméno připomínají, ale málokdo dnes už ví, že tento Francouz - člen zednářské lóže - byl geniální vizionář a okultista, který se věnoval spiritismu a zpopularizoval ho pro všechny vrstvy obyvatelstva do takové míry, že celá Francii byla spiritismem uchvácena.

Pro své pravdivé předpovědi se stal jedním z nejúspěšnějších proroků všech dob. Oproti jiným věštcům, kteří své vize stavěli na základě nejrůznějších vidění, pracoval Court de Gébelin doslova vědecky. Své bádání soustředil na práci s tarotovými kartami. Byl přesvědčen, že jednotlivé tarotové listy představují symbolicky svět, který je jakýmsi neviditelným předivem pevně spojen s realitou.

 

 

V roce 1750 Court de Gébelin podnikl "studijní" cestu do Asie a do Egypta a navázal přátelské vztahy s mnoha zdejšími okultisty. Egyptští zasvěcenci mu potvrdili, že jeho zkoumání karetních symbolů jde správným směrem a údajně mu poskytli řadu přísně tajných ezoterních informací. A tehdy Gébelinův letitý výzkum tarotu dostal jiné dimenze. Povzbuzen novými poznatky začal pracovat (1773 až 1783) na svém stěžejním díle - velké magické knize "Le Monde primitif, analysé et comparé avec le monde moderne" - "Primitivní svět, jeho výzkum a srovnání se světem moderním". Spis o devíti svazcích obsahuje, kromě jiného i mnohá proroctví, která se později nebývale přesně vyplnila.

Jeho vize budoucnosti se týkaly jak Francie, tak celé Evropy

Francii, která v té době byla pod stabilní vládou krále, předpověděl děsivou občanskou válku, ve které král přijde o hlavu a krev poteče proudem po ulicích. Po skončení bojů se novým pánem Francie stane mladý muž z Korsiky, který záhy ovládne téměř celou Evropu, avšak nakonec bude poražen. Vývoj francouzské revoluce i pozdější nástup Napoleona daly této prognóze za pravdu.

Podobně přesné byly rovněž Gébelinovy předpovědi týkající se první a druhé světové války, které prý rozpoutá "agresivní germánský živel".
I tyto vize se vyplnily, včetně datování, které francouzský okultista předpověděl na patnáct let po přelomu století a na čtyřicátá léta století dvacátého.
Po utichnutí výstřelů druhého válečného konfliktu prý bude Evropa po delší dobu žít v míru. Podle Gébelina to však bude pouze ticho před bouří. Kulturní národy Evropy prý nejpozději do roku 2020 budou vyhlazeny.

Podobných předpovědí se Evropa dočkala i od jiných věštců a vizionářů, ti také prorokovali nesmírnou přírodní katastrofu, avšak Gébelin měl zcela jinou, ale rovněž bezútěšnou prognózu. Zkáza Starého kontinentu započne v Rusku, po pádu carské vlády. Lidé tam na mohutných tocích řek vybudují obrovské hráze, čímž vzniknou umělá moře. V jejich blízkosti bude postavena veliká budova, ve která budou lidé vyrábět strašlivou sílu, která se ukrývá uvnitř nějaké hmoty. Dlouhou dobu bude toto zařízení pracovat bezchybně. Pak ale přijde hrozné neštěstí. Hráz jednoho umělého moře se protrhne a vzniklá vlna rozdrtí i ostatní hráze vystavěné pod ní v kaskádě. Na obyvatelstvo ve velkých městech udeří přívaly vod jako za biblické potopy světa.

Gébelin předpověděl i obrovské ztráty na životech. Vodní živel totiž poškodí i onu výrobnu tajemné síly. Vše exploduje a do vzduchu se uvolní strašlivý jedovatý mrak. Země bude otrávená, stejně tak i prameny a studny. Lidé kteří přežijí, budou šílení hladem a žízní. Když pak dojdou i poslední zásoby, dají se prý zoufalé a strádající masy na pochod. Jejich cílem bude bohatá Evropa. Zdivočelé hordy začnou vraždit, pálit, loupit. Jejich krutost a bestialita prý daleko překoná hrůzy předchozích válek i řádění Mongolů. Starý kontinent bude vyvražděn, celé národy zmizí z povrchu Země a kvetoucí civilizace bude navždy zničena.

Možná se předpovědi francouzského vizionáře zdají přehnané, ale jsou přehradní kaskády na řekách Dněpru a Donu v bezvadném stavu? Pokud by došlo k protržení jen jediné, mohla by se Gébelinova prognóza vyplnit.

Pro úplnost uvádím, že na Dněpru jsou v kaskádě tyto přehrady (rok spuštění): Kyjevská (1966), Kanivská (1972), Kremenčucká (1961), Dněprodzeržinská (1965), Dněprovská (1932 a 1950), Kachovská (1958).

 

Mamutí hráz Dněprovské přehrady

Obrovská vodní nádrž Kachovské moře

 

Ohromná přívalová vlna by zahubila ve městech miliony lidí. Ještě horší situace by ale nastala, kdyby došlo k poškození záporožské atomové elektrárny Energodar - největšího zařízení svého druhu v Evropě. Katastrofa by zřejmě předčila i explozi v Černobylu. Co by následovalo potom?
Je skoro pravděpodobné, že by se masy zoufalých a ke všemu odhodlaných lidí opravdu daly do pohybu západním směrem. Je otázkou, který z evropských států by je i s nasazením armády dokázal zastavit. Dovede si vůbec někdo něco takového představit ve skutečnosti? Snad jako námět katastrofického filmu, ale radši ani to ne - proč přivolávat takové neštěstí!  Doufejme, že tato Gébelinova vize zůstane jen vizí...

Tak to mě pan de Gébelin ale vůbec nepotěšil! A už vůbec si nedovedu vysvětlit, jak mohl vyslovit předpovědi, které se stanou za plus minus 300 let skutečností? To mi hlava nebere...

 

 

Pro milovníky historických dat

Byl synem Antoine Courta (27.3.1696 Villeneuve-de-Berg, Francie - 13.6.1760 Lausanne, Švýcarsko), významného francouzského protestantského pastora, který je považován za otce-reformátora francouzské protestantské církve.
Gébelinův dědeček se jmenoval Jean Court a babička za svobodna Marie Gébelin, oba byli francouzští katoličtí baptisté. Právě po babičce vnuk později převzal své druhé jméno. Důvodem bylo nejspíše odlišení se od jména svého slavného otce.
Ovdovělá Marie Court - Gébelin dala svého sedmiletého synka do malé katolické školy, kde se během let seznámil s právě probíhající církevní reformou. Vystudoval pak v semináři v Lausanne. V roce 1713 mu je 18 let a zapojuje se do dění okolo reformace, spolu s přáteli prochází kraje a v roce 1715 sepisují restruktulizaci protestantismu a organizují církevní sněm v Montézes. (V letech 1718 až 1729 pak působí jako organizátor dalších církevních sněmů - synodů.)
V roce 1718 je vysvěcen Pierrem Corteizem na pastora a působí v Zurichu. Od roku 1720 pobýval ve Ženevě, odkud se po dvou letech vrátil do Francie, kde v roce1722 uzavírá sňatek s Etinnette (Elizabeth) Pages. Narodí se jim dvě děti: syn Antoine Court de Gébelin (1725 Nimes) a dcera Marguerite (Pauline) Court (1724 nebo 26 v Nimes, zemřela okolo roku 1760).
Antoine Court byl ministrem a protestantským reformátorem ve Francii. Když se však reforma církve stala chaosem, emigroval v roce 1730 s rodinou do Ženevy.

 

 

Syn Antoine v Lausanne vystudovat v semináři teologii a v roce 1753 se ve svých 18 letech stal protestantským pastorem.
Od dětství trpěl silnou záduchou, při níž byl často stižen záchvatem vedoucím k zadušení. Byl pacientem rakouského doktora (v emigraci) Franze Antona Mesmera (1734 - 1815), který ho léčil hypnotickým magnetismem. Po úspěšné léčbě se prý Gébelin stal jeho žákem Mesmerismu, což bylo "učení o duševním magnetismu a utajených psychických vlastností přírodního člověka". Tehdy začal věřit ve vše tajemné a nevysvětlitelné.

Po smrti svého otce (1760) odchází do Paříže. Zde se v letech 1762 až 1763 věnuje studiu jazyků, historie, filosofie, literatury, morálky, antických mýtů a náboženství. Publikuje zde své dílo "Les Toulousaines ou lettres historiques et apologétiques en faveur de la religion réformé".
A v Paříži už zůstává natrvalo; stává se členem Francouzské akademie, bádá v alchymii a kabale.
V roce 1771 je přijat do zednářské lóže Les Amis Reunis a stává se také v té době otcem ezoterického tarotu a zakladatelem spiritismu.
Ve svém bádání označil trumfy tarotu za převratné symbolické obrazy světa, přičemž tento převod do zdánlivě nevýznamných obrazů obyčejné karetní hry provedli, podle jeho názoru, již před staletími strážci egyptských chrámů, aby je nenápadně ochránili před agresivitou rodícího se křesťanství, které důsledně ničilo a pronásledovalo předešlé ideologie a pohanské kulty.
V roce 1793 v amsterodamské zednářské lóži dokonce celebroval podle římské pohanské mytologie rozpustilé Saturnálie na První svátek vánoční.

Roku 1773 se stal sekretářem lóže Les Neuf Soers (což byla odnož zednářské lóže Grand Orient de France), která se díky Benjaminu Franklinovi (1706 - 1790), americkému ambasadoru ve Francii a též členu zednářské lóže, stala velmi rozšířenou a populární zejména na americkém kontinentu.

De Gébelin se opět se vydává na cesty, tentokrát v letech 1773 až 1778 navštěvuje přátele ve Švýcarsku a v Německu.
V roce 1781 se stává královským cenzorem a sepisuje historii a systém tarotu.
Zjara roku 1783 těžce onemocněl a 10. (či 12.) května 1784 v Paříži umírá.

 

 

 


zpět na Stránky s nádechem tajemna

Zpět k Mostu ?

VEZA