wz

Velké tajemství mystéria mandaly oltářní svátosti

Vytvořil Amairgil

Na první pohled to vypadá velmi nepřitažlivě. Monstrance stojící na oltáři a okolo ní několik postarších dam v kostelních lavicích, které jí konzervativním způsobem vzdávají úctu v obřadu bez tvůrčí invence. Při pohledu na tento viditelný děj zbožné úcty se patrně nevyhnete myšlence na slovo „modloslužba“. V naší době, ve které máme pohled na nebe zastřený světly ramp, televizí a světelných reklam na straně jedné a kněžskou alergií okolo panteizmu na straně druhé, je to nepřitažlivé a nevděčné téma.

Je tomu ale skutečně tak? Na to je třeba hlubšího pohledu z poněkud netradičního úhlu. Neukrývá vystavená oltářní svátost a způsob jejího umístění hluboké a nevyslovené sdělení, které jsme zapomněli časem vnímat?

Ukrývá děj. Hluboké svědectví přenesení velké kosmické události do prostoru chrámu a na oltář. Naše postmoderní vidění světa, coby skládajícího se z věcí, velmi znesnadňuje vnímání stvoření nikoli jako hmoty, ale jako souboru posvátných dějů různého stupně viditelnosti.

 

Mandala sv. Hildegardy. Za povšimnutí stojí žlutá kresba na jejím vrcholu

Onen děj, který se při výstavu svátosti na oltáři odehrává je živý, zatímco je vidět neživá monstrance. Tím křesťanům uniká podstata sdělení, pointa. Co se tedy při výstavu děje?

Probíhá skrytý děj znamení, vyznačující se hlubokou mystikou. Je to znamení kosmické konjunkce, znamení živé triadity Boha. Viděno z perspektivy lavice, tedy ze země, je hostie, měsíc, skryta v monstranci, ve slunci. Země, Měsíc a Slunce se proťaly v ose časoprostoru a vyzařují hluboké mystické sdělení živého Božího těla a průběh jeho oběti. V chrámu tak není symbol, nebo předmět názorné výuky pro kostelního diváka, ale brána do kosmického vědomí Boha. Podstatou není hmota historické relikvie, ale děj, který probíhá interakcí mezi lidmi, Božím tělem, oltářem a kosmickou božskou intuicí. Vnímavější jedinci potvrdí, že je podtržen zvýšenou přítomností andělů. Tento děj je živý, je němým důkazem, že Bůh je živý a pohybuje se s námi časoprostorem, který je zároveň v něm. Je důkazem relativity času, neboť v Bohu probíhá minulost, přítomnost i budoucnost zároveň. V prostoru chrámu tak vzniká mikrokosmos, v kterém probíhá významná událost – konjunkce. Lze říci, že v kostele se při výstavu svátosti oltářní vytváří paralelní realita? Na to je třeba, abyste svou účastí hledali odpověď vy. Jděte do chrámu a vychutnejte si mimořádnou kosmickou událost.

 

Monstrance se svátostí oltářní


www.amairgil.cz

zpět na Stránky s nádechem tajemna

Zpět k Mostu ?