wz

Mystéria staré Číny

Od pravěku Čína patří mezi oblasti prvotního formování současného člověka a nejstarší centra světové civilizace. Za kolébku svébytné čínské civilizace je označován střední a dolní tok Žluté řeky s prvními státními útvary na čínském území. Z archeologických nálezů víme, že na rozsáhlém území současné Číny již před 500tisíci až jedním milionem let žili primitivní lidské bytosti - jako byl tzv. Juanmouský, Lantchianský a Pekingský člověk. Po dlouhém období primitivní existence byla ve 21. století před Kristem založena dynastie Sia, která ohlásila nástup otrokářské společnosti v Číně.

Otrokářská společnost se potom dál rozvíjela za vlády dynastií Šang a Západní Čou. Po nich následovalo období vlády dynastie Východní Čou (tzv. Období Jara a Podzimu a Období Válčících států), kdy docházelo k postupnému přechodu k feudální společnosti. V roce 221 před Kristem ukončil první císař Čchin Š'-chuang-ti spory nezávislých knížectví a sjednotil Čínu v první centralizovaný mnohonárodnostní stát. V Říši středu zavládl relativní mír a nastala doba, která přála rozvoji vědy a umění ve všech směrech lidské činnosti.

Nad znalostmi a dovednostmi obyvatel staré Číny zůstává i dnes rozum stát. Právě oni přišli s učením o universální vesmírné energii, jejíž protikladné složky určují dění v celém kosmu. Pomohla jim tato znalost v nebývalém technickém rozvoji, který ve své době zřejmě neměl na Zemi konkurenci?

Čínská kultura obohatila svět o mnoho vynálezů, které nám dodnes usnadňují a někdy i ztrpčují běžný život

Podivuhodná země dala světu mnoho dobrého. Čínský přínos do celosvětové pokladnice významných vynálezů je nezměrný - mechanické hodiny, železný pluh, fukar na oddělování plev od zrna, naviják k udici, jezdecký třmen a tisíce dalších drobností, které změnily svět. Výroba papíru, produkce porcelánu, rozšíření střelného prachu a používání kompasu – to vše postavilo Říši středu před tisícovkami let mezi nejvyspělejší starobylé civilizace.

Na vrcholu feudální společnosti - za dynastií Chan a Tchang - došlo k velkému rozvoji zemědělství, řemeslné a umělecké výroby, tkalcovství a stavby lodí. Musím se alespoň zmínit i o dalších významných objevech, jež o celá staletí předběhly vývoj v okolním světě. Tak například nejstarší nám známý katalog hvězd sestavil jistý Kan Š´ Sing Ťing okolo roku 350 před Kristem. Zhruba o 500 let později zkonstruoval Čang Cheng seizmograf a přístroj k určování relativní pozice nebeských těles. Badatelé mapující vývoj kosmické techniky zase určitě zdůrazňují jiné čínské prvenství. První rakety, tehdy plněné střelným prachem, použili již počátkem 13. století obránci Pekingu jako účinnou zbraň proti mongolským nájezdníkům.

Již za vlády Jižních a Severních dynastií učenec Cu Čchong-č' vypočítal, že hodnota Ludolfova čísla je mezi 3.1415926 až 3.1415927 - čímž jako první na světě přesně stanovil hodnotu Ludolfova čísla na sedm desetinných míst.

Kořeny tohoto prudkého vědecko-technického rozvoje lze vystopovat ve vědomostech alchymistů a starověkých filosofů. Kdyby nebylo experimentů zasvěcenců tajných nauk, jen těžko bychom dnes obdivovali nádherné porcelánové výrobky. Mimochodem – na tajemství složení drahocenné bílé hmoty - porcelánu - přišel v Evropě Johann Friedrich Böttger až na počátku 18. století, tedy celých tisíc let po Číňanech.

Je nemožné říci, který z vynálezů je nejdůležitější, jedno je ale jisté – staří Číňané byli mnohem moudřejší, než si někdy myslíme.

Ze starého filosofického a náboženského učení taoismu zas čerpali lékaři Říše středu

Podle zmíněné nauky je celý svět bez ustání v pohybu. Vše je však pomíjivé. Dění ve vesmíru nemá žádný účel. Věčné a neměnné je pouze tao, tedy původní prázdnota, z níž vzniká pralátka čchi. Tase skládá z protikladných složek jin a jang, projevujících se v celém kosmu a prosících soustavou kanálů i ve všech živých bytostech. Pokud mezi nimi nastane nerovnováha, může dojít třeba k přírodním katastrofám. U člověka se v takovém případě projeví nemoc.
Na povrchu lidského těla však čínští lékaři ještě dávno před narozením Krista objevili víc než 600 biologicky aktivních bodů, které jsou klíčem k uzdravení pacienta. Pokud totiž do nich odborník vpichuje podle přesně stanovených pravidel tenké jehly, podaří se mu tok energie usměrnit. Dotyčného tak mnohdy zbaví veškerých potíží. Tuto metodu známe všichni jako akupunkturu a uznává ji i západní medicína. Přesto však dosud nikdo nedokázal odpovědět na otázku, jak se již před tisíciletími podařilo lidem určit dráhy, kudy síly jin a jang proudí. Předala jim snad potřebné znalosti nějaká nám dosud neznámá inteligence?

Podle dávných záznamů si čínští lékaři někdy od 10. století dokázali poradit i se smrtonosnými neštovicemi. Jakou tajnou zbraň používali proti této obávané metle? Od nemocných jedinců odebírali malinké kousky tělesné tkáně a na drobných chomáčcích bavlny je vkládali do nosních dírek všem lidem, kteří tomuto postupu důvěřovali. Toto jednoduché očkování se prý plně osvědčilo. Západní publicisté uvádějí, že hlavní zásluhu na tomto objevu má dnes již bezejmenný alchymista z provincie S-čchuan.

Ze 16.století pochází proslulé dílo věnované farmakologii Pen-cchao kang-mu od Li Š'-čena, které obsahuje přes 1 800 druhů bylinných léků a přes 10 000 předpisů.
 

 

Čínská Velká zeď z kamene a cihel je stavební výtvor lidí, který svým rozsahem nemá na světě obdoby

Ukazuje nám projektové a stavební umění dávných generací. I v dnešní době ji klidně můžeme zařadit mezi největší divy světa. Tento jedinečný komplex zdí, plošin a věží na obrovské rozloze je prý jediným lidským dílem viditelným z vesmíru. V přímé linii dosahovala zeď délky okolo 2645 kilometrů, její skutečná délka - včetně smyček v průsmycích a odboček - je však úctyhodných 6500 kilometrů. Nedílnou součástí zdi je i 20 tisíc hradebních a 10 tisíc strážních věží.
Zeď se táhne od východního pobřeží Číny až do pouště Gobi, do oblasti takzvané Hedvábné stezky a její stavba začala dvě století před Kristem.

 

 

 

Velká zeď nebyla vystavěna najednou, ale jejím základem byly krátké obranné zdi, které vznikali postupně na různých místech jednotlivých na sobě nezávislých a přitom mezi sebou válčících čínských států. První zmínky o stavbě těchto menších zdí pocházejí ze 7. století před naším letopočtem, o čtyři století později již můžeme hovořit o Velké zdi, která ohraničila severní území rozsáhlé říše. Po sjednocení Číny roku 221 př.n.l. (prvním čínským císařem Š' Chuang- ti z dynastie Čchin, 259 až 210 př.n.l.) bylo nařízeno propojovat řady starších zdí všech 170 feudálních státečků novými dostavbami v souvislou bariéru, s cílem zamezit nájezdům barbarů ze severu a severovýchodu.

V období mezi 7. a 14. stoletím byla Čína jednou z nejvyspělejších civilizací na světě s rozvinutou kulturou i technologií.

Největší a nejpevnější části zdi byly vybudovány za dynastie Ming (1368 až 1644). V roce 1368  se dostal k moci rolník Ču J'uan-čang a založil novou čínskou dynastii Ming, jejíž první císař Zhu Yuanzhang vydal prohlášení pro časy budoucí, jež obsahovalo kromě jiného i rady týkající se sousedních zemí za severní hranicí Říše a poukazoval na stálou hrozbu z jejich strany. Kromě obranného účelu před nájezdníky, měla nyní zeď také vymezovat hranice čínské civilizace.

Mingové zavedli nové pracovní postupy s cihlovým obložením, přičemž cihlárny byly postaveny přímo podél stavby zdi a byla přísně kontrolována jejich kvalita, jak dokládají zachovalé záznamy. Obložení místy dosahovalo sedmi i osmi vrstev cihel. Zeď táhnoucí se po horských hřbetech je u základů místy široká až osm metrů a vysoká deset až patnáct metrů. Z jejích dvouposchoďových strážních věží, které jsou od sebe vzdáleny 300 až 500 metrů, je vidět daleko do kraje. Zeď byla rozdělena na devět samostatných vojenských okruhů, kterým velel stejný počet generálů.

Kdo tuto velkou stavbu vybudoval? Na stavbě se podílelo kolem sta tisíc trestanců, otroků, vojáků, rolníků a příslušníků obcí. Traduje se, že mnozí z nich nepřežili drsné podmínky a jejich pozůstatky jsou součástí této monumentální stavby - proto bývá často nazývána Zdí slz.

Zeď dokázala zabránit vpádu loupeživých nomádských kmenů, ale ve 13. století navzdory všem opatřením pronikli přes obranou zeď Mongolové a zaplavili celou Říši.  Jejich vůdce Čingischán při této příležitosti údajně pravil: " Síla zdi závisí na odvaze těch, kteří ji brání."
Ale moc Mongolů slábla a nakonec se zase podařilo Číňanům tyto vetřelce ze země zcela vypudit.

Jednotlivé části zdi byli stavěny podle vlastností terénu, většinou na vysoké hoře nebo důležitých místech na rovině, čímž splňovali svůj obranný účel. Nejzápadnější konec Velké zdi byl dostaven za panování dynastie Ming až k městu Jiayuguan. Dodnes zde stojí pevnost ze 14. století, která střežila západní hranice Říše a bylo v ní prý ubytováno až 30 tisíc vojáků. Služba strážců Velké zdi byla v době klidu uspořádána tak, že 70 procent vojáků se věnovalo hospodářským pracím a zbytek vojáků strážil svůj úsek zdi. Tak byli soběstační ve všech směrech.

Po vybudování Velké zdi  zde došlo k mnoha velkým bitvám. Vojáci  z pevné a vysoké zdi odráželi nepřítele, avšak když bylo množství nepřátel v tom kterém místě příliš velké, zapálili oheň a tak žádali okolní stráže a vojáky o pomoc.

Práce na spojení v jednu Velkou zeď urychlily v posledních 80ti letech vlády dynastie Ming neustálé vojenské nájezdy Mongolů a tento stav trval až do konce jejich vlády v roce 1644. Ale už od poloviny údobí jejich vlády se Mingové správou říše skoro nezabývali a jejich svrchovaná moc se dostala do rukou všemocných úředníků, někdy i do rukou eunuchů. Vše bylo komplikováno navíc stálými spory mezi nimi a císařovými ministry a tak to s Říší středu nedopadlo dobře. V roce 1645 Mandžuové (vedeni novým vůdcem Esen Taiji) ze severu napadli oslabenou zemi. Císař Zhengtong (1427 - 1464) s armádou vyjel proti hordě, ale utrpěl krutou porážku - čínská armáda byla zničena a císař zajat. V Číně se ujala moci mandžuská dynastie Čching a vládla zde až do 20. století.
Velká zeď postupem času a s rozvojem vojenské techniky ztratila svoje původní poslání.

 

 

V současné době zeď z kamenů a cihel měří 6350 kilometrů a její části vystavené za dávných dynastií jsou již značně poškozené, až zničené. Avšak části vybudovány za dynastie Ming před více než sedmi sty lety jsou dobře zachovány. Číňané považují právem Velkou zeď za pýchu svého národa, neboť tato stavba je jedním z největších projektů v lidské historii. Patří k světovému kulturnímu dědictví i díky svérázné přírodní scenérii. Dnes už Velká zeď nemá úlohu vojenského zařízení ani nevymezuje hranice, ale stala se velice známým a obdivovaným historickým objektem. Její velikost a strmost každý rok láká mnoho domácích a zahraničních turistů. Na horské vrcholky, kudy zeď prochází, už dnes vedou lanovky a dole stojí stánky obchodníčků se vším možným, inu civilizace...

Zpráva z tisku:
Tři vesničané byli v Číně zatčeni za poškozování národní  kulturní chlouby Velké zdi. Všichni zadržení údajně z památky odebírali  materiál, který chtěli použít jako zavážku pro blízkou továrnu. K tomuto účelu použili bagrů. Hájili se tím, že zeď je stejně jen hromadou hlíny. Peking se nyní chystá za vandalství zavést tvrdší postihy.

Stále ještě neznáme všechna tajemství, která Velká zeď uchovává. Například loni čínští archeologové objevili v jednom úseku Velké zdi šachovnici starou sedm set let, která zde byla vyryta do kamene.

 

 

Pokud chcete vidět čínskou Velkou zeď zvolte za výchozí bod Peking

Mezi všemi částmi Velké zdi je ta u Pekingu největší a nejpevnější, neboť tato její část měla důležitou obrannou úlohu pro hlavní město. Části Velké zdi v současném Ba Dalingu, Mu Tianyu a Si Matai se staly nejvíce navštěvovanými místy. Mezi těmito pekingskými částmi je nejznámější úsek zdi v Ba Dalingu na severní straně Pekingu. Velká zeď je zde velmi pevná a byla také velmi dobře uchována. Je zbudována převážně z obrovských granitů a její průměrná výška v těchto místech je osm metrů. Navíc přibližně každých dvě stě metrů je věž - pozorovatelna.
Na recepcích hotelů se doptáte na jednodenní výlet v ceně cca 50 Y do Si Matai. Prohlédnout si Velkou zeď z blízka a projít se po ní zrovna tak jako kdysi její obránci patří jistě k nezapomenutelným zážitkům a je snem mnoha turistů.

 

 


zpět na Stránky s nádechem tajemna

Zpět k Mostu ?

VEZA