wz

Podivné setkání před cukrárnou

Co byste tomu řekli, kdybyste si chtěli zajít do cukrárny - a potkali kostlivce ... ? Ne, ta cukrárna by samozřejmě nebyla na hřbitově, ale uprostřed náměstí jednoho poměrně rušného městečka v Polabí.

No tak dobře, malinko jsem si zapřeháněl - ale ne tak docela. Prostě jsme byli na výletě a na bicyklech se tak potulovali Polabím, až jsme se dostali na dohled k Lysé nad Labem. Abychom si zasloužili přízeň našich partnerek, slíbili jsme jim, že uděláme zastávku na kafíčko a na dortíček v tamní cukrárně. V Lysé mají dvě náměstí přiléhající těsně k sobě - Husovo náměstí, dalo by se říci klasického tvaru a náměstí Bedřicha Hrozného, tvarované spíše do trojúhelníku, situované ve svahu, s parkovou úpravou z krásných vzrostlých stromů.

Jen krátce se zastavme u osobnosti zdejšího slavného rodáka ...

Prof. PhDr. Bedřich Hrozný, který se v Lysé nad Labem narodil 6. května 1879, byl český jazykovědec, orientalista, který se v celosvětovém měřítku proslavil tím, že rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie.

V roce 1906 byl v Malé Asii německou expedicí objeven velký archív chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí, která vzdorovala mnoha badatelům. Bedřich Hrozný uprostřed první světové války (1915) předložil rozluštění tohoto problému současně s prvním stručným nárysem mluvnice tohoto jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho Hrozný zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky apod.

V roce 1925 se Hroznému podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit asi 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců. Je zajímavé, že jelikož chtěl kopat i v okolí kopce Kültepe, musel odkoupit přilehlou louku, jako majitele této louky nechal zapsat Československý stát.  (výše uvedená citace je z Wikipedie)

Cukrárna je v horní části náměstí pojmenovaného po slavném badateli. Vozovka zde byla rozkopaná; jak se zdá, s cílem výměny potrubí kanalizace. A při pohledu do výkopu - kostlivců všude plno. Žádného jsme nepotkali se zmrzlinou - alespoň ne teď, za bílého dne. Zato se nám přes cestu mihl ušatý mlsoun s velikou zmrzkou, kterého se mi ale podařilo zachytit na snímku nahoře ...

 

 

Ve výkopu probíhal archeologický výzkum i přes to, že byla neděle. Díky tomu byly odstraněné plachty běžně ostatky nebožtíků pietně zakrývající a místo se tak odkrylo očím spousty přihlížejících. Nevím, jaké pocity má takový kostlivec, když nad sebou vidí spousty čumilů lízajících zmrzlinu a sem tam mlsajících nějaký ten dortík. Pokud je ale pravdou, že se jedná o staré pohřebiště někdy z 12. století, tak v té době nejspíš zmrzlinu nepoznali ...

 

 

Když se tak podíváte na okraje chodníků, jistě vás napadne to, co i nás - že jsou ty kostry uloženy poměrně mělce. Staré potrubí je umístěno mnohem hlouběji a při jeho pokládání se určitě nějaké části koster musely objevit; je to dokonce vidět, jak v překopu jsou části ostatků nekompletní. Chudáci nebožtíci, takto mělce uložení - nějaké to "Spi sladce" by asi komentovali s úšklebkem; vždyť jim čilý městský ruch kolotal kousíček nad hlavou. Jistě přivítali s úlevou vynález pneumatiky, ale i tak - při tom dnešním provozu nebylo jistě o co stát.

 

 

Hledal jsem, zda něco o výkopech a archeologickém průzkumu objevím na netu, ale moc toho není.

Nymburský deník ze 7. dubna 2011 píše - to bylo zřejmě po objevu první kostry:

„Na tomto místě stál ve 12. století kostel s přilehlým hřbitovem, proto takový nález není zase až takovým překvapením. V tuto chvíli nelze ani odhadnout stáří nalezené kostry, ani její pohlaví. To určí až antropolog,“ konstatoval technik, který nález pečlivě za asistence kolegů dokumentoval.

Archeologové mohou být zatím s výsledky výzkumu v centru města relativně spokojeni.

„Nalezli jsem už také pec nebo různé části keramiky. Kolegové v těchto chvílích ještě odkrývají další hroby na místě bývalého hřbitova,“ doplnil technik výzkumu.

Pokud si trochu zaspekulujeme a kostra by skutečně pocházela z 12. století, jednalo by se o našeho předka staršího o zhruba 45 generací. Tedy asi tolikrát by bylo nutné použít pro jeho oslovení předponu pra...

Nález archeologů okamžitě přitáhl pozornost místních zvědavců, kteří si objeveného „Pepu“, jak byl některými ihned pojmenován, fotili a natáčeli na video.

 

Chudák Pepa ... Další zajímavé informace jsou uvedeny v článku Dívku ve středověku pohřbili ve svatebním:

„Objevili jsme kostru patnácti až dvacetileté dívky. Lze předpokládat, že byla pohřbena ve svatebních šatech, na hlavě měla bronzovou čelenku, konkrétně kytičky z bronzového drátku. Můžeme usuzovat na možné vypravení těla do rakve jako na svatbu,“ popsala nález antropoložka Petra Beran Cimbůrková. Podle ní byl tehdy pro každého člověka důležitý křest, svatba a pohřeb. „Pokud tato dívka umřela před svatbou, vypravili ji na onen svět jako nevěstu,“ vysvětlila antropoložka.  ...

Zájemci si mohou nálezy prohlédnout při Dnu otevřených dveří, který plánují archeologové na 13. června. „Rádi návštěvníkům vysvětlíme, co se tady našlo,“ řekl vedoucí výzkumu Lukáš Baloun. ...

„V Lysé bádáme na místě, kde se pohřbívalo pět set let. Bylo zde nalezeno hodně osob ve věku nad šedesát let a naopak zastoupení dětí neodpovídá jejich tehdejší vysoké úmrtnosti,“ uvedla antropoložka. ...

Archeologové našli i základy kostela sv. Jana Křtitele. „Jsou z roku 1291, panují však názory, že kostel by zde mohl stát i dříve,“ řekl Baloun.

 

 

Nechme se tedy překvapit, jaké poznatky archeologický průzkum přinese. A ještě tu je diskusní příspěvek z Diskusního fóra Lysé nad Labem:

Na náměstí ve východní části byly odkryty zdi kostela. Rozhodně doporučuji vaší pozornosti. Je to fascinujícím způsobem živá historie. Teď jde o to, abychom z tohoto odkrytí vytěžili co nejvíce a projekt se co nejlépe upravil / udělal na tuto část ve světle skutečností co nejlepší nový. Podle mého přesvědčení by se optimálním řešením a využitím této "živé historie" mohlo náměstí a celý střed města neskutečně vyšvihnout a přibyla by nám tady naprostá atraktivita. Viděl jste někdo inspirativní řešení prostoru s historickými zdmi, ze kterého bychom si mohli vzít příklad? Slyšel jsem o Libici. Myslím si, že není prostor na experimenty, ale opravdu profesionální řešení.

Je tam i odkaz na album s obrázky, kde jsou základy kostelíka zachyceny. Tak vám v Lysé ze srdce přeji, abyste tu nádhernou památku zviditelnili a uchránili a nedopadlo to s ní tak, jako s tím torzem kamenného mostu u nás ve Staré Boleslavi.

Na sousedním Husově náměstí archeologický průzkum již proběhl - můžete si o něm přečíst v místním periodiku LISTY v článku Husovo náměstí poodkrývá svou staletou minulost.


Vlk Samotář (JL )

zpět na Stránky s nádechem tajemna

Zpět k Mostu ?