wz

Záhadné bubliny na fotografiích

Vždy se mi moc líbilo číst o tajemných fotografiích, na kterých později autor našel něco, co tam v okamžiku stisku spouště nebylo, respektive to svými smysly nepostřehl. Nyní sám nemám o podobné úkazy nouzi - posuďte sami.

Pokud je nám počasí nakloněno a máme chvíli času, jezdíme se skupinou přátel na lesní koupaliště u obce Lhota, známé mimo jiné svou nudistickou pláží . Z Brandýsa to máme asi 10 km lesem, cesta je příjemná a už ji celkem hravě zvládneme i potmě. Voda se v létě poměrně slušně ohřeje a na břehu je celá řada stánků, kde lze svlažit vyprahlá hrdla chlazeným pivem (letos jsme si oblíbili dvanáctku Eggenberg přibližně uprostřed pláže u parkoviště). Tam jezdíme cestou přes bývalý vojenský prostor, zpět jinak; po úzké písčité cestě mezi školkami, vyznačené (zřejmě opilým značkařem) modrými turistickými značkami těch nejbizarnějších tvarů.

Mezi jezerem a Starou Boleslaví přetínáme dvoukolejnou železniční trať vedoucí z Lysé nad Labem do Děčína. Těsně před tratí je asi 600 metrů široká mýtina, nyní již zarůstající mladými stromky. Ta mýtina má v sobě něco zvláštního. Jezdíme tu už několik let a pokaždé nás na ní upoutá zřetelný pokles teploty. Jako kdyby se člověk najednou z vyhřátého letního dne dostal do podzemní prostory.

Soumrak nad jezerem

Nad hladinu jezera se již snesl soumrak, ale je tu živo.

Vyšel měsíc...

Je posledního července, za čtyři dny bude úplněk.

Na cestě...

Před tajemnou mýtinou jsme již za úplné tmy. Je 21:48.

Vjíždíme na mýtinu. Již asi sto metrů před ní, ještě v lese, cítíme rostoucí chlad. Nad námi svítí měsíc a je větší a větší zima. Napadá mě, že bych mohl zkusit pořídit pár snímků za jízdy. Vytahuji z kapsy fotoaparát, jednou rukou se snažím držet řidítka a fotografuji. Není to jednoduché, na písčité cestě skoro potmě a s jednou rukou a jedním okem, koleduji si... Vyrovnávám pár smyků, jeden velice ošklivý, ale přesto zůstávám v sedle a pořizuji tři snímky.

Uprostřed mýtiny...

21:51:22 - Jsme přibližně uprostřed mýtiny.

Před koncem mýtiny...

21:51:31 - A asi o pouhých sto metrů dál.

Na konci mýtiny...

21:52:06 - Těsně před koncem mýtiny.

Ještě večer kontroluji, co jsem nafotografoval. Podivné... Ráno přehrávám snímky do počítače a prohlížím si je podrobněji; nevycházím z úžasu. S obdobnými úkazy jsem se již tu a tam setkal, ale v takovém množství... První snímek svádí k doměnce, že je rozostřený. Ale není, Petrovo koncové světlo přede mnou je zřetelné. A žádný oblak mušek tam v té chvíli nebyl...

Následující večer beru zase kolo, ale koupat se nejedu. Vyzbrojen přesným digitálním teploměrem a buzolou chci zjistit, co se zjistit dá.

Prvně jedu od trati směrem ke Lhotě. Na kraji mýtiny ukazuje teploměr 20,4; pak klesá a zhruba uprostřed se ustaluje na 17,1. Pak zase teplota roste. Podruhé to zkouším opačně, tak jak obvykle jezdíme. Měřím ve výši řidítek a ještě u země Ještě 50 m hluboko v lese je teplota 18,5 a u země 19,1. Na kraji lesa zjišťuji pokles - 17,3 (18,1). Zhruba ve dvou třetinách mýtiny dosahují teploty minima - 15,2 a 15,8, pak následuje vzestup. V obou směrech je tedy naměřený pokles teploty zhruba o tři stupně. Připadá mi to poměrně málo, protože fyzické pocity by ukazovaly na pokles mnohem silnější. Je snad pocit chladu způsobován něčím jiným? Ještě zkouším buzolu - a nevycházím z údivu. Při přechodu kolmo nad cestou se ručička odchyluje na obě strany, absolutní rozdíl výchylek je skoro 25 stupňů! Jako kdyby pod cestou vedl nějaký elektrický kabel nebo potrubí, ale na to to tu nevypadá.

Nekonečné koleje...

Mýtina začíná u železnični trati Lysá nad Labem - Děčín.

Tady to bylo...

Zhruba tady se mi včera podařil ten nejzáhadnější snímek.

Na mýtině...

Za denního světla to tu vypadá velmi nevinně.

Jak si podivné "bubliny" vysvětlit? Na to téma jsem se již setkal s nejširším spektrem názorů. Od těch racionálních (reflexy v objektivu způsobené bleskem) až po ty ezoterické (jde o jistou formu duchovní existence). Dokonce se s obdobnou tématikou lze čas od času setkat i v časopisech a na stránkách Internetu. Při četbě 7. čísla Fantastických fakt si uvědomuji, že se západem slunce 31.července začíná dnes již téměř zapomenutý, ale přesto velice slavný keltský svátek lugnasad. Snímky byly pořízeny právě 31. července skoro přesně hodinu po západu slunce... Má to nějakou souvislost?

"Bublinovité" útvary se objevují i na jiných snímcích. Já se s nimi setkávám zejména u záběrů pořízených ve více či méně podzemních prostorách hradů, které si nasvěcuji bleskem. Přikládám dvě ukázky.

Hrad Buben...

Podzemní prostora na hradě Buben, kus po proudu Mže pod přehradou Hracholusky.

Kavčiny u Valdštejna...

Z bývalého hrádku Kavčiny, který měl střežit přístup k Valdštejnu, toho příliš nezůstalo.

Podivné objekty nejsou doménou pouze mého fotoaparátu. Podobné útvary, které jsem považoval zprvu za kapky, jsou i na obrázcích v článku Záhadná studánka svatého Jana. Teprve dodatečně jsem si uvědomil, že v inkriminovaných místech žádné kapky nebyly.


zpět na Stránky s nádechem tajemna

Zpět k Mostu ?

JL