wz

Pavlovnie - strom s nádhernými květy

Lidé často chodí po světě a shrbeni pod tíhou všednosti vidí jen šedý povrch chodníku, který je nese od jedněch starostí ke starostech jiným. Jejich oči tak bývají ochuzeny o spoustu pohledů na svět, který je všude kolem, ale pro ně jako kdyby nebyl. Pak stačí jeden náhodný pohled směrem "jinam" a člověk užasne - vidí to, co ještě neviděl a žasne nad tím, jak mohl tak dlouho chodit a nevnímat.

Průměrný člověk pozná většinou dub, buk, kaštan, smrk a borovici - všechno ostatní je strom, když je to velký a kytka, když je to malý. A pak najednou takový člověk jde, vzhlédne a užasne - vidí strom (no je to přece velký a má to kmen) a přitom to kvete jako kytka. Kouká na to, není to smrk ani dub - tak co to vlastně je? Možná, že právě potkal strom se zvláštním názvem - Pavlovnie plstanatá.

Pavlovnie plstnatá (Paulownia Tomentosa) patří do čeledi krtičníkovitých. Pochází z jihovýchodní Asie, přesněji z Číny. Nějaký čas již je vysazována i v teplejších oblastech Evropy jako dekorativní parkový strom. Můžete se s ní setkat v zámeckých parcích, v arboretech, ale jen tak "na ulici" ji často nepotkáte. Přesto i taková věc se stane - skupina vzrostlých pavlovnií roste například v Praze - Krči, kousek od stanice metra Budějovická, v místě kde odbočuje z Budějovické ulice Hornokrčská.

Pavlovnie je středně velký listnatý strom se širokou korunou, dorůstající výšky 15 - 20 metrů. Borka je hladká nebo podélně brázditá. Nejnápadnější na Pavlovnii  jsou právě květy. Kvete ještě dříve, než se olistí - v dubnu a květnu., ale bohužel relativně krátce. Na květ strom nasazuje již rok předem a koncem léta vytváří charakteristická kulovitá poupata hnědé barvy s povrchem, který je jakoby potažen plstí. Květenství by pak botanik označil za přímé a latnaté; oboupohlavné květy jsou velké 5-6 cm, s korunní trubkou zvonkovitého tvaru. Silně vonící květy mají barvu fialovou nebo nafialovělou, uvnitř mají žluté proužkování.

Při odkvětu vyrážejí listy; ty jsou nápadné svou velikostí - řapík je dlouhý kolem 20 cm a listová čepel dosahuje dálky 15 až 35 cm. Listy rostou vstřícně, jsou celokrajné a mají široce vejčitý tvar; velké starší listy mívají i několik zubů a chupy z obou stran.

Plody dozrávají v srpnu až v říjnu; vytvářejí hnědé, vejčité a kožovité tobolky, velké 2-4 cm. Uvnitř jsou četná drobná a křídlatá semena. Tobolky zůstávají na stromě dlouho neopadané, často až do příštího květu.

Stromy jsou často k vidění v jižní Evropě. V našem podnebném pásu se jim daří ve vinorodých oblastech. Mladé stromky jsou citlivé na mráz, zatímco starší stromy jsou relativně mrazuvzdorné.


Následující zpráva pochází z Chile (úryvek je převzat z internetového vydání časopisu Lesnická práce). Velká pozornost je v současné době věnována dřevině pocházející z Číny pavlovnii plstnaté (Paulownia tomentosa), která je i u nás pro svoji všeobecnou estetickou hodnotu často pěstována v parcích. V jižních oblastech Chile jsou všechny předpoklady pro její pěstování ve velkém. Jako dřevina rychlerostoucí již v šesti letech za optimálních podmínek může dosáhnout průměr 30-40 cm a hmotu 0,5 m3. Pro kaštanově hnědé zbarvení dřeva je vyhledávaná na obklady, dýhy, nábytek a hudební nástroje. Lehké dřevo se využívá k výrobě větroňů, obalů atd. Buničina ze dřeva pavlovnie je vysoce kvalitní a používá se na výrobu speciálních druhů papíru.


JL

Zpět na stránky Zelených přátel ...

Zpět k Mostu ?