wz

Paměť jedné lípy

v nedávné době běžel v televizi velmi zajímavý seriál Paměť stromů. Je hezké, že se “pán tvorstva” sklonil ze svých výšin a začal dávat prostor i ostatním dlouho podceňovaným součástem svého prostředí, ve kterém žije – zvířatům, stromům i kamenům. Vždyť je to všechno tak propojeno – bez kamenů by postupně nevznikla půda, ve které rostou stromy aby dávaly zase kyslík nám.

Strom, který vám chci představit, jste měli v seriálu Paměť stromů možnost vidět ve14. díle a osmém obraze. V létě 2002 jsem se u něj krátce zastavil a rád bych se s vámi podělil alespoň o dva obrázky.

Lípa na kraji Mokrosuk Kaplička

Strom je historická lípa velkolistá a roste na kraji obce Mokrosuky na Šumavě. Prý je šest set let (!!!) stará, vysoká 23 m a obvod jejího kmene má úctyhodných 837cm. 

Lípu najdete snadno, pokud pojedete po silnici z Hor Matky Boží (k těm se vrátím někdy příště) na Mokrosuky – roste přímo na křižovatce u vjezdu do obce. Na obrázku to ani tak nevypadá, ale když stojíte u kmene, tak máte pocit, že v prostoru hlavní rozsochy mohutných větví by se mohl nějaký poustevník skrývat celé měsíce aniž by ho někdo vůbec uviděl. Zajímavá je malá kaplička vytvořená přímo v kmeni. Snad je v dutině po odříznuté větvi, snad byla vytvořena uměle, obdélníkový zával kolem napovídá spíše druhou možnost. Je zřejmě velice stará, ale stále ji někdo udržuje.

Šest set let života, to není málo. Z té své výšky nad dvacet metrů strom leccos vidí ve svém okolí (no…má asi štěstí, že roste na Šumavě a ne někde u Prahy). A co nevidí přímo, to mu prozradí kapky deště, praménky podzemních vod a obláčky na nebi. Co by nám asi takový strom řekl, nebo co asi říká těm, kdo rozumí jeho řeči? Snad – “Lidičky, přestaňte už konečně blbnout…!” Ta vaše nafta mi otravuje kořeny, vy se její pomocí po tisících zabíjíte v autech a ještě se teď kvůli těm pár posledním barelům chcete vyhladit?”


JL

Zpět k Mostu ?