wz

Proč ten modřín neopadá?

Mamíííí, co je to za strom? No přece modřín! A proč teda neopadá, když je zima?

Takový a podobné dialogy se mi podařilo zaslechnout již několikrát.

V zahrádce stojí krásný strom, asi modřín, venku mrzne, je třeba leden - a on si klidně ne a ne opadat ... Jen to jehličí má drobátko jaksi promodralé .... zimou zřejmě.

Tak v čem to je ... že by špatné školní osnovy? Ale houbičky s octem. Ten modřín neopadá z toho prostého důvodu, že to není modřín, ale cedr. I když to jehličí a jeho uspořádání na větvičkách si jsou trochu podobné.

 

Vlevo cedr, vpravo modřín

Cedr (Cedrus) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých (Pinaceae). Je příbuzný s jedlí, což se projevuje například stavbou šišky. Jeho prapůvodní domovinou jsou hornaté oblasti Středomořía dokonce i Himaláje.

V povědomí spousty lidí zřejmě bude spojení cedru se státem Libanon.... Cedr libanonský (Cedrus Libani), strom známý již z Bible a později z dobrodružných knih Karla Maye a našeho Aloise Musila. Ten strom měl smůlu, že se lidem zalíbilo jeho dřevo. Řecké slovo kedros obecně znamená pryskyřičnaté dřevo. Cedry poskytovaly kvalitní hnědé nebo hnědočervené vonné dřevo, trvanlivé a odolné vůči hnilobě. Proto se ho spousta spotřebovalo na stavební dříví, používalo se v truhlářství a řezbářství a pryskyřice se využívala k balzamování. Z cedrového dřeva byl prý vystavěn i dávný Šalamounův chrám v Jeruzalémě. A tak cedry mizely a tam, kde kdysi stávaly celé lesy je dnes vyprahlá pouštní krajina. Existuje jen pár zbytků původního porostu, ale ty stojí za to; lze se setkat se stromy, které mají v obvodu až 12 metrů a jsou prý staré tak, že by mohly pamatovat malého Ježíška v plínkách. Cedru se dostalo alespoň té cti, že se dostal do státního znaku Libanonu.

 

Šiška cedru (vlevo) je mnohem větší než modřínová (vpravo). Má také nezaměnitelný tvar a vzhled

V Evropě se lidé mohli seznámit s cedry až ve druhé polovině druhého tisíciletí. První cedr byl prý dovezen do Anglie, a to pravděpodobně v roce 1638. U nás se s libanonským cedrem mohli přírodovědci poprvé setkat v roce 1812. Poblíž Příbrami je obec Hluboš se zámkem obklopeným botanickou zahradou. Ta je nejstarší botanickou zahradou na území Čech a jednou z nejstarších ve střední Evropě. Přes ni se k nám dostávaly vůbec poprvé některé stromy například z Ameriky a z Číny i odjinud. Jednalo se právě o cedr libanonský, ale i o dnes již poměrně u nás běžné stromy, jako gingko biloba, jalovec virginský, jedlovec kanadský, ale i thuje, tisy a další.

 

Jehličí cedru (vlevo) a modřínu (vpravo) ... jistá podoba tu je

Cedry obecně jsou jehličnaté neopadavé stromy. Jejich jehlice jsou 15 až 30 mm dlouhé, špičaté a vyrůstají ve svazečcích po 30 až 40. Jsou tuhé a mají tmavozelenou až modrozelenou (cedr atlantský) barvu. Borka mladých stromů je našedlá a poměrně hladká; u starších stromů je brázditá, šedohnědá. V období podzimu se objevují jednotlivě rostoucí, válcovité, 3–6 cm dlouhé, žlutavé nebo narůžovělé samčí šištice. Pylová zrna v nich obsažená mají dva vzdušné vaky. Samičí květy rostou v malých, do 1 cm dlouhých šišticích, jsou světle zelené nebo načervenalé.Mezi opylením a oplozením uplyne delší doba. Šišky charakteristické stavby dozrávají až druhým i třetím rokem. Semena jsou trojhranná a mají jedno 25 mm dlouhé blanité křídlo.

 

Samčí šištičky začátkem října a borka na kmeni dospělého stromu

Cedr je strom poměrně odolný a  v našich evropských podmínkách snáší běžné mrazy.

Dalo by se říci, že cedr patří mezi léčivé rostliny. Cedrová silice se používá při inhalacích -  zlepšuje odkašlávání, a proto se inhaluje při katarech dýchacích cest. Nemusíte kvůli tomu ale likvidovat stromy a destilovat z nich silice - olejíček z cedru bývá k dostání v těch malých lahvičkách co v nich jsou olejíčky do aromalamp.

Cedry u nás ve volné přírodě nenajdete, můžete se s nimi setkat v parcích a čím dál častěji i v zahrádkách, pokud jsou trochu větší. Sazeničky najdete běžně  v nabídce většiny zahradnických závodů ...

Cedr v keltském stromokruhu

Podle keltského stromového kruhu je cedr stromem vznešenosti. Je patronem lidí, kteří se narodili od 9. do 18. února a také od 14. do 23. srpna.

Cedr je pevný, urostlý, vzácně krásný strom. Lidé v jeho znamení narozený se těší většinou dobrému zdraví, sebejistotě a rozhodnosti.

Lidé narozeni ve znamení cedru ...  hledají a touží po harmonii, kterou by rádi předali dál. Bděle a rozvážlivě míří ke svému osudu. Přebírají vůdčí úlohu ne pro svůj prospěch, či v misionářském stylu, ale ve svém poslání, které pokud je čisté a v souznění s Vůlí Nejvyššího, může pomáhat měnit špatnosti tohoto světa.  Dodává jim to sílu a důvěru s jakousi aurou vznešenosti.

Je pro ně důležité, aby do věci, které slouží, vložili cele své srdce, svou duši a svůj cit, jedině tak budou schopni rozeznat pravý směr své cesty. V dobách úspěchu i neúspěchu dokážou zachovat svou vyrovnanost a jasný přístup.

Jejich snaha o souznění mezi myšlením a jednáním, mezi rozumem a citem, mezi osobní svobodou a vřazením se do zákonitostí stvoření může být naplněna pomocí pravé služby jedinému „Tvůrci“ tohoto světa, právě ve svých darech a schopnostech, včetně svých snů a představ o zaslíbené zemi o Království nebeském!

Cedroví lidé nemají rádi, pokud jsou házeni do jednoho pytle s ostatními i když máme všichni jediného Stvořitele, v hloubi duše cítí, že každý z nás tu má svůj úkol a každý své poslání, které je třeba naplnit k dobru a kráse celé země, kde žijeme, ale i pro harmonii celého stvoření.

Výklad keltského stromového horoskopu se vyskytuje na mnoha zdrojích - další verzi najdete třeba na stránkách Boiohemum ...


JL

 

Zpět na stránky Zelených přátel ...

Zpět k Mostu ?