wz

Vzpomínka na zahrádky

Po delší době jsem se vydala na procházku do Stromovky k Malé říčce, kde kdysi bývala kolonie zahrádek, která byla při povodni v srpnu 2002 zatopena.

Větší část území zahrádkářské kolonie byla zabrána pro různá sportoviště, ale jedna zahrádka tu zůstala i se se stromy, které dokázaly vzdorovat velké vodě a svůj život uhájily. Jsou to většinou starší jabloně a hrušně. Zahrádka zůstala opuštěná, se strženým plotem, takže je možné vejít a pozorovat dění.

Někdo si řekne, co by se tu mohlo dít - pár stromů a kolem tráva a různé plevely, které se postupně uchytily na nánosu ztvrdlého bahna. Zdánlivě nic, co by stálo za pozornost. A přece...

 

 

Cestou jsem se zastavila ještě u břidlicové skály se zajímavou strukturou, kdy vrstvy kamene jsou ukloněné doprava. Skála tak trochu připomíná část kmene starého nahnutého stromu s vrásčitou borkou. I lupínky rozpadající se břidlice u paty skály připomínají oloupanou kůru stromu dokonce i barvou, z jedné strany jsou temně šedé a z druhé rezavé. Na skále teď kvete už jen vlaštovičník větší, akáty a šípkové keře ve vyšší partii skály již dávno odkvetly. U cesty začíná kvést lilek potměchuť.

 

Vlaštovičník větší

Lilek potměchuť

 

Zbývá jen pár kroků, cestička odbočuje vpravo podél říčky a jsem na místě, které je podle mých představ - žádný upravovaný trávník, ale botanicky zajímavý prostor. Někde je ještě vidět nános bahna, z něhož vyrůstá a po zemi se plazí rdesno ptačí - truskavec, kvetoucí nenápadnými drobnými kvítky, jinde se uchytil jitrocel kopinatý a jitrocel větší, oba kvetou.

 

Rdesno ptačí - truskavec

Jitrocel kopinatý

 

Kvete tu i vlčí mák a modrý kakost luční. Pěkně se vyjímají růžice listů dávno odkvetlých pampelišek, jen jedna opozdilá se ukázala v plné kráse. Na jiném místě rozkvetly pomněnky, po zemi se plazí svlačec rolní s narůžovělými květy. A je tu další rdesno s narůžovělým květem, trochu vyšší - rdesno blešník, Občas zahlédnu mravence.

Na obloze je plno velkých bachratých kumulů, mezi nimiž vysvitlo sluníčko, které pěkně hřeje. Kolem mě proletí dva bělásci a já si hned připomenu, že jsem tu vloni viděla více motýlů. Projdu tedy celou zahrádku a zejména místa, kde jsem se s motýly setkala.

K posezení mě zlákal větší kámen černé břidlice, pěkně prohřátý, vedle něhož bohatě kvete růžový jetel luční a poblíž jetel plazivý s bílými květy. Za zahrádkou je malý domeček, který snad patří k tenisovým kurtům. Od domečku se ozývá vrzavý ptačí křik - kolem jeho okapu poletují dva samečci rehků zahradních . Prozradí se nejen hlasem, ale i rezavými ocásky. Poletují sem tam a nakonec zmizí někde dál mezi topoly. Z koruny stromu poblíž trati za říčkou se zachechtá žluna. Občas se ozve i holub hřivnáč, jehož hlas trochu připomíná cukrování hrdličky, ale je v něm více tónů.

 

Kostival lékařský

Svlačec rolní

 

Vydám se na další průzkum zahrádky. Objevuji druh jetelu s drobnými žlutými kvítky - jetel pochybný. Moji pozornost upoutá černohlávek obecný s fialovými kvítky, v koutě zahrádky se souvislým porostem trávy mě zaujme kostival lékařský, který začíná kvést tmavě fialovými květy. Při chůzi tu a tam vyplaším nějakou světlu můru, kterou blíže neurčím. Dál kvete jestřábník a rmen - květy obou se zdají být pomačkaní, patrně potlučené prudkým deštěm.

Přicházím k rezavému plotu, který teď ohraničuje zahrádku od prostoru sportovišť. Plot před vodou patrně uchránily stromy - zejména hrušně, které už mají malé hruštičky, a další keře. Za plotem jsou ořezané suché větve bříz a místo je zarostlé kopřivami.

 

Batolec duhový

Modrásek tmavohnědý

 

A už je tu první drobnější motýl, který chvilku poletuje a usadí se na listu hrušně, kde roztáhne hedvábně lesklá hnědá křídla s bílým lemem. Je to sameček modráska tmavohnědého, pozoruji ho a po chvíli mám možnost vidět i jeho křídla z rubové strany, typicky "modráskově" zbarvená, jsou světlejší s hnědavými skvrnkami. Právě tohoto modráska jsem tu vloni pozorovala.

Kolem mě proletí další menší motýl, připomínající výrazně oranžovou barvou létající plamínek. Chvílí mu trvá, než si vybere ten správný list, na němž se usadí a vyhřívá. Je to babočka bílé C s krásně vykrajovanými křídly a tmavými skvrnkami. Proč má název bílé C? Důvodem jsou bílé skvrny ve tvaru C na tmavě zbarveném rubu křídel. Tato babočka je čilejší, neposedí dlouho. I ona byla vloni předmětem mého zájmu. Potvrdilo se mi to, co jsem pozorovala i ve Středohoří - motýli mají svoje teritoria, kde se pohybují, takže, když objevím nějakého motýla, je pravděpodobné, že bude-li příznivé počasí, mohu se s ním na tomto místě znovu setkat.

 

Babočka bílé C

Babočka bílé C

 

Ke svému překvapení objevuji dalšího, poněkud většího motýla, který poletuje nad vrcholem vysoké hrušně a posadí se na malé hruštičce. Bohužel je příliš vysoko, abych si ho mohla blíže prohlédnout , ale podle tvaru křídel a zbarvení jejich rubu si myslím, že je to babočka bodláková, ale jistá si nejsem.

Sluníčko se kloní k západu a na zahrádku začíná padat stín. Je čas na návrat. Cestou podél říčky se mihne větší tmavý motýl - batolec duhový, který se nezapře svým fialovým leskem křídel.

Vracím se domů s euforií a přáním, aby zahrádka - tento malý kousek země, který se zatím ještě nestal "zelenou pouští", ale je rájem motýlů uprostřed civilizovaného světa, zůstal zachován bez dalších zásahů. Vždyť je to "Vzpomínka na zahrádky"...

 

Rehek zahradní

Obrázky jsou z archívu autorky


zpět na Stránky bylinkové

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka