POPENEC

Popenec ... bylinka pro dobré manželky a hospodyně

Pokud vás zarazil titulek tohoto článku, pak jde o myšlenku převzatou z květomluvy, kde popenec praví: Byla bys mi dobrou manželkou a hospodyní.

Popenec má spoustu dalších lidových názvů: kadeřník, kundrábek, kundrásek, kundrátek, kundrotek kočičí tlapa, kondelík, pupenec, zemní břečťan, zemský břečťan

Popenec okem botanika

Popenec obecný (břečťanovitý, břečťanolistý) - Glechoma hederacea patří do čeledi hluchavkovitých (pyskatých) - Lamiaceae. Jeho rod Glechoma zahrnuje asi 12 druhů, které rostou v Eurasii, jeden druh druhotně v Severní Americe.

Popenec je vytrvalá bylina. Na často kosených nebo sešlapávaných stanovištích (nebo záhonech) je poléhavá až plazivá - její výška je pak jen několik centimetrů nad zemí. Na neudržovaných plochách, kde jí v rozvoji nic nebrání, však může narůst výšky až 40 cm. Pokud se popenec plazí při zemi, ochotně zapouští další kořeny. Listy jsou řapíkaté s ledvinovitou až srdčitou čepelí. Pyskaté květy vyrůstají z paždí středních a horních listů; jsou většinou modrofialový s fialovou kresbou. Zřídka mohou být i růžové nebo bílé, Květy jsou oboupohlavní. Rostlina kvete od března do června. Plody jsou hladké tvrdky.

Kde popenec najdete?

Já to za sebe řeknu jednoduše - leckde na vlastní zahradě. Jinak jej můžete vidět porůznu v parcích u okrajů cest, má rád vlhké lesy, pole, louky, paseky; prostě preferuje půdy vlhké až mokré, se zemí hlinitou, hlinitojílovitou nebo hlinitopísčitou, dostatečně humózní s dostatkem dusíku, reakce zásadité až slabě kyselé. Z toho plyne, že se s popencem můžete setkat leckde a velice často.

Z geografického pohledu popenec najdete od nížin až do podhorských oblastí, ale výše, v horských oblastech, spíše jen zřídka - vyhovují mu nadmořské výšky zhruba do 700 m. Takto jej najdete v celém mírném pásmu Eurasie, na severu ve střední Skandinávii, na jihu v severních částech Pyrenejského poloostrova a Itálie a na východě až po Bajkal. Setkáte se s ním i v Severní Americe, kam byl však zavlečen.

Popenec v léčitelství

Jak je typické pro většinu rostlin z čeledi hluchavkovitých, patří i popenec mezi léčivky. Sbírá se olistěná nať (Herba hederae terrestris), a to v době květu, nejlépe v dubnu až květnu, ale lze ji sbírat až do července. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Nať je třeba sušit velmi opatrně, protože silice v ní obsažená je prchavá. Také z toho důvodu drogu uchovávejte v dobře uzavřené nádobě a chraňte ji před světlem.

Droga obsahuje hořčinu glechomin, silice (asi 0,06%), třísloviny (asi 6,7%), pryskyřice, cholin, saponiny, organické kyseliny, vitamín C a minerální látky (zejména draselné).

Droga rozpouští hleny, lze ji tedy užívat při lehkých onemocněních dýchacích cest pro podpůrnou léčbu. Působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a močopudně. Dále tlumí průjmy, zlepšuje trávení, podporuje látkovou výměnu, podporuje činnost žlučníku, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže. Pomáhá zlepšovat látkovou výměnu a doporučuje se jím kořenit pro snížení žaludeční kyselosti. Zevně jej lze aplikovat ve formě obkladů a koupelí na špatně se hojící se rány nebo ekzémy.

Pro vnitřní použití se připravuje odvar z jedné čajové lžičky drogy na sklenku vody, zřídka se užívá i čerstvá vymačkaná šťáva (30 až 50 g denně) při chorobách cest dýchacích, kašli, zahlenění nebo při zánětu dolních cest močových, jako kloktadlo se doporučuje při zánětu dutiny ústní (25 g drogy se vloží do ½ l studené vody, nechá se přejít varem a 20 minut se luhuje).
Pro zevní použití se připravuje odvar koncentrovanější nežli při užití vnitřním. Na křečové žíly se osvědčila popencová mast, na bronchitidu zase popencový sirup (40 g drogy se dá do 1 l studené vody, přivede se k varu, nechá se 15 minut luhovat, scedí se, smíchá se se stejným množství medu a opět se vaří dokud směs nedosáhne konzistence sirupu).

Popenec je například součástí bylinného čaje Salmonelin od dr.Popova; ten se používá při salmonelóze a infekčním průjmu, protože byliny v něm obsažené (popenec, lichořeřišnice, sporýš, ořešák, tymián) ničí bakterie a dezinfikují střeva.

Popenec může být i chutným doplňkem stravy

Popenec se používal v lidové kuchyni od starověku. Má aromatickou vůni a mírně nahořklou kořennou chuť. Má jednu velkou výhod - lze jej najít těměř všude. Mladé popencové listy se v některých krajích přidávají do salátů nebo polévek.

Dejte pozor na záměnu s popencem Glechoma hederacea L. supsp. hirsuta; ten je mohutnější a chlupatý s modravými květy a má nepříjemný pach.

Čerstvý popenec se používá především jako "zelené koření" všude tam, kde se dává třeba petrželka - do polévek (bramborové, zeleninové), na míchaná vajíčka, do nádivek, do bylinkového másla, tvarohu, do omelet ... atd.

Sušený popenec lze přidat do směsí bylinkového koření. Jako kuriozitu si povězme, že v Anglii se ještě v 16. století popenec přidával jako přísada při přípravě piva.

Pokud byste si popenec chtěli pěstovat, tak jednoduchým a účinným způsobem množení je dělení rostlin.

Bramborák s popencem a vejcem
(zdroj viz např.)

Suroviny : 4 středně velké brambory, 4 lžíce čerstvého popence, 3 lžíce polohrubé mouky, 4 vejce, 50g šunky, 50g plátkového sýra, sůl, pepř, kmín, paprika.

Brambory nahrubo nastrouhejte, osolte, opepřete a přimíchejte mouku a popenec. Na rozpáleném tuku na pánvi vytvarujte čtyři bramboráčky. Opečete je z obou stran, pak udělejte shora do bramboráku díru, do níž vklepněte vajíčko. Osolte je, mírně opepříete, posypte kmínem a paprikou, přeložte plátkem šunky a proužky sýra, přiklopte poklicí a dopečte. Hotový bramborák posypejte trochou sekaného popence.

Selská omeleta s popencem
(zdroj viz ...)

Suroviny: 4 vařené brambory, 100 g anglické slaniny, 1 cibule, hrst usekaného popence, špetka soli (a pepře), 4 vejce

Na pánvi rozškvařte slaninu a na ní po obou stranách opečte oloupané, na kolečka nakrájené brambory a cibuli. Vejce rozšlehejte s očištěným, usekaným popencem, osolte je, (opepřete) a nalijte na brambory s cibulí a slaninou. Omeletu opečte po jedné straně a překlopte na talíř.