wz

Pampeliška lékařská

Vymetá z duše chlad, otevírá brány andělům, kteří čistí tělo a hlavně krev. Rozněcuje lásku k Bohu.

Jaro bez pampelišek by bylo velice smutné. Po ponurých zimních dnes se snad i ortodoxní zahrádkář - nepřítel pampelišek zaraduje nad svěžími žlutými květy, které jako kdyby potvrzovaly návrat Slunce a s ním i celého toho složitého koloběhu života v přírodě. Ale pampeliška, jak jíž její přívlastek lékařská napovídá, je také významnou léčivou bylinkou.

Pampeliška okem botanikovým

Pampeliška lékařská (obecná) neboli smetanka lékařská (Taraxacum officinale) patří do čeledi hvězdnicovitých (složnokvětých) - Asteraceae. Proměnlivost druhu je značná, jen v Evropě bylo již popsáno více než jeden tisíc druhů.

Pampeliška je vytrvalá, v květu asi 50 cm vysoká bylina. Listy vyrůstají v přízemní, velmi variabilní růžici - jsou laločnaté, zubaté, peřenoklané. Květní lodyha je dutá, bez listů, lysá a ronící mléko, které po zaschnutí nechává na kůži hnědé skvrny. Úbory obsahují kolem dvou stovek žlutých jazýčkovitých květů, jejichž zákrovní listeny nazpět ohnuté. Kořen je kůlový, dlouhý a tlustý. Kvete od dubna do srpna.

Pampeliška je pozoruhodná svou obrovskou regenerační schopností. Nová rostlina vám klidně vyroste i z nepatrného kousku kořene, který jste v záhonu odlomili rýčem při marné snaze rostlinu zlikvidovat. A kromě toho - jediná rostlinka vytvoří za rok až 3000 semen dokonale vybavených pro přesun vzduchem i na velmi dlouhé vzdálenosti.

Pampelišku najdete téměř všude. Překrásný  pohled skýtají zejména horské louky v květnu, kdy za jasného dne poskytují nezapomenutelný pohled ve žluté, zelené a modré barvě. S pampeliškou se setkáte v celém mírném pásmu Eurasie.

Obsah látek léčivých i jiných

Kořen pampelišky obsahuje hořčiny: lactopicrin, taraxacin (nejvíce v červenci a září).a taraxasterin,dále  tříslovinu, inulin (na podzim až 40%, ale na jaře jen okolo 2%), triterpeny taraxasterol a taraxerol, cholin, třísloviny, inosit, karoteny, steroly, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk (až 25%) fytoncidy. Z vitamínů obsahuje vitamin A, B, C, D, z prvků pak draslík, sodík, mangan, železo, vápník, fosfor, síru a také měď, draslík a mangan.
Vv mladých listech je obsaženo navíc značné množství vitaminu C a kyselina křemičitá.
V květech jsou přítomny flavonoidy, karotenoidy, silice aj.

Některé druhy pampelišek obsahují v mléce veliké množství kaučuku - až 25%. Za II. světové války toho využívali na Kavkaze, kultivovali ji používali k výrobě pryže.

Co se sbírá a jak

Sbírá se kořen (Radix taraxaci), někdy list (Folium taraxaci) nebo kořeny spolu s nekvetoucí nati, tj. jen s nerozvitými poupaty (Radix taraxaci cum herba). Někdy se také sbírají  květní úbory - na přípravu pampeliškového "medu".

Kořen se sbírá na jaře, ještě před rozkvětem - v březenu a v dubenu. Vyryté kořeny omyjte a pak co nejrychleji sušte ve stínu nebo i na slunci. Pokud byste sušili umělým teplem, nepřekračujte teplotu 50 °C. Správné usušení je důležité, protože nedostatečně usušený kořen vám snadno zplesniví. A naopak - přesušené kořeny napadají červi nebo myši. Dobře usušený kořen se má po ohnutí lámat a na lomu být světle žlutý. Kořen i potom snadno vlhne - i proto je drogu zapotřebí skladovat v dobře uzavřených nádobách.

Co pampeliška léčí ...

Pampeliška léčila již odedávna - v Antice byla šťáva z pampelišek užívána jako prostředek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži. Jejím mlékem se léčily záněty očí. Také Mathioli o pampelišce píše: ... mízka její poškvrny shání a mátohy odnímá. Slavný arabský lékař Ibn Sína, známý v "našem světě" pod jménem Avicena (žil v letech 980 -1036) popsal léčení překrvení jater a vodnatelnost čerstvou šťávou z pampelišky.

Dnes je droga považována za posilňující s příznivým účinkem na metabolismus. Povzbuzuje trávící orgány; obsah hořčin příznivě ovlivňuje funkci jater, žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Napomáhá tvorbě žluči a usnadňuje její průchod do dvanáctníku. Má vynikající účinky na čištění krve - tím odstraňuje z těla škodlivé látky

Její působení je mírně močopudné; lze ji používat při léčbě močových kamenů i při zánětu močových cest. Ve 13. a 14. století se díky močopudným účinkům pampelišce říkalo latinsky Herba urinaria a německy Bettseicher, což lze přeložit jako "počůránek".

Dále pomáhá při chronické únavě, při opuchlých lymfatických žlázách, při zvětšení sleziny, působí proti degeneraci kostí a chrupavek, pomáhá vyvolat menstruaci. Pampeliška má repertoár použití opravdu bohatý - doporučuje se i při žloutence, horečnatém střevním zánětu a při zácpě nebo také při zánětu žaludeční sliznice.

Protože snižuje hladinu krevního cukru, napomáhá při cukrovce. Možná by vás mohlo zajímat, že při začínající cukrovce byste měli v době vegetace pampelišek sníst několik jejich čerstvých stvolů denně. Není to zrovna příliš chutné, ale trocha hořkosti vám neuškodí - a hlavně: hladina cukru se upraví.

... a jak ji užívat

Užívá se obvykle ve formě odvaru, který se připravuje v poměru jedné čajové lžičky kořenové drogy na jeden decilitr vody. Asi jednu minutu se nechá přejít varem, pak se nechá ustát a pije dvakrát až čtyřikrát po jednom hrnku za den. Zevně lze odvar použít proti nežidům či na hemeroidy.

Čaj z pampelišky - použijte kořen, eventuálně s mladým listem. Do čtvrtlitru vody dejte dvě čajové lžičky drogy, nechte přejít varem a pak 15 minut ustát. Pijte dva šálky denně.

Jarní bylinkové směsi na čištění krve - smíchejte kořen i list pampelišky 25g, kopřivu, břízu a maliník po 20g, bezinkový květ 15g, s květem měsíčku zahradního 5g.
Jiný předpis: smíchejte Stejné díly kořene čekanky, pampelišky, oddenků pýru a jahodníku. Dvě lžičky této sušené směsi spařte čtvrtlitrem vody a nechte čtvrthodinku ustát. Pijte dva až tři šálky denně.

Pampeliška v kuchyni

Mladé listy, které ještě neobsahují mléko, lze použít jako jarní salát se značným množstvím vitamínu C, který je vhodný zejména pro diabetiky (obsah inulínu). Pražené kořeny lze použít jako náhražku kávy stejně jako kořeny čekanky. Z rozkvetlých úborů se může připravovat pampeliškové víno nebo pampeliškový med.

Pampeliškový salát můžete dělat různým způsobem - se sladkokyselou zálivkou, olejem nebo vyškvařenou slaninou, s jogurtem nebo se zakysanou smetanou. Lístky si můžete předem upravit bělením, a to tak, že rostoucí pampelišky přikryjete třeba nějakou bedničkou nepropouštějící světlo. Listy pak budou bílé a bez hořčin kazících chuť.

Na pampeliškový "med" budete potřebovat 200 kusů pampeliškových květů. Ty vyperte, vložte do jednoho litru pitné vody, přidejte na kolečka nakrájený citrón povařte asi tak čtvrthodinku. Pak vše nechte jeden den odstát, aby se květy mohly vyluhovat. Druhý den květy oddělte a do tekutiny přidejte jeden kilogram cukru, nejlépe nerafinovaného. Na mírném ohni vařte až do mírného zahoustnutí, což trvá asi tak hodinu až hodinu a půl. Po vychladnutí naplňte do skleniček a uzavřete, podobně jako zavařeninu.

Chcete si udělat pampeliškovou polévku? Recepty (a spoustu dalších zajímavostí) najdete na stránce Divoká zelenina.

Já vím, že vzbudím označením pampeliškový "med" nevraživost ortodoxních včelařů. (Proto ty uvozovky.) Samozřejmě, že to není med v pravém slova smyslu - ale výsledný produkt med připomíná více než co jiného. Takže, dokud se nenajde nějaké vhodnější slovo, mějte s námi, vy včelaři, prosím ještě strpení. Ono to samé je to i s vínem. Říká se ovocné víno, můžete si nakonec udělat i pampeliškové víno - a přitom to s révou nemá co dělat. Ale také nemáme vhodnější pojmenování.

Květen na Šumavě

JL

Zpět k Mostu ?