wz

Kopřiva - zdroj zdraví z jarní přírody

Kopřiva dvoudomá / Žihľava dvojdomá / Urtica dioica

Budeš-li se uprostřed hojných jídel živit střídmě bylinami a kopřivou, budeš déle živ.
(Horatius)

S vínem užívané probouzí semeno kopřivy sílu lásky, ba ještě více dokonce, když rostlinu rozmělníš, s medem a pepřem rozmícháš a poté s medem piješ ...
(Odo Magdunensis - Macer floridus)

Když čerstvě ze země raší, jest vařená užitečná pro krmě člověka, anžto žaludek čistí.
(Hildegarda z Bingenu)

Z duchovního hlediska má kopřiva návaznost na směr jihovýchodní a planetu Mars. Rostliny odpovídající Marsu mívají trny a ostny, při dotuku zraní, pálí, působí zarudnutí pokožky i očí. Z hlediska živlové signatury je to rostlina ohně -  má ráda suchá a slunná místa. Kopřiva oslavuje vitalitu, aktivní sílu a přesvědčení. Kopřiva má jako bylina vliv ochranný, protože je to rostlina s mužskou polaritou a tím i silnými vibracemi. Působení je proto rychlé a pronikavé. Mimo ochranného vlivu kopřiva také očišťuje, povzbuzuje odvahu, sílu  a mysl.

Kopřiva z pohledu botanika

Jeden z prvních pozdravů jaraKopřiva je vytrvalá bylina s čtyřhrannou, přímou lodyhou, až 150 cm vysokou a  plazivým oddenkem, který důvěrně znají všichni, kdo tu a tam něco dělají na zahrádce - proniká  až do hloubky 70 cm.  Přezimuje s pupeny při zemi. Listy vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité až  srdčité, zašpičatělé.s hrubě zoubkovanou čepelí. Druhové jméno "dvoudomá" prozrazuje, že mezi kopřivami jsou zvlášť rostliny se samičími a zvlášť se samčími květy. Oba typy květů vyrůstají z úžlabí horních listů. Samčí květenství jsou přímá, metlinatá, samičí převislá na  dlouhých stopkách. Okvětí má barvu zelenou. Kvete od července do října. Plodem je nažka, která může být  rozšiřována větrem; kopřiva se však množí především podzemními výběžky oddenků.

Kopřiva má ráda slunce, případně i polostín a lze se u nás s ní setkat od nížin až po horské lokality. Má průměrné nároky na půdní vlhkost. Zahrádkáři, nezatracujte ji - její přítomnost prozrazuje čerstvé půdy, bohaté na živiny, hlavně na dusík, a půdy s příznivou formou humusu. Tvrdí se, že v místech, kde jsou kopřivy nejbujnější, je nejvýraznější záření půdy.

Kopřiva je velice proměnlivý druh, takže jednotlivé formy se mohou poměrně dost lišit, a to i ve vzhledu listů. Snadno se dá splést s í příbuznou kopřivou žahavkou - to ale  z "bylinkářského hlediska" vůbec nevadí, protože obě rostliny mají úplně stejné použití.

Kopřiva dvoudomá se řadí mezi rostliny invazního charakteru - šíří se jak semeny, tak vegetativně - prostřednictvím tuhých, houževnatých kořenů charakteristicky žluté barvy, které mohou vyrůst až o 50 cm za rok. Při rytí nebo jiném obdělávání půdy se kousky kořenů schopných regenerace mohou snadno rozšířit po celém pozemku.

Proč kopřiva pálí?

Celá rostlina je pokrytá všem velice dobře známými žahavými chloupky - trichomy. Pokud se na ně podíváte při silném zvětšení, vypadají tak trochu jako injekční stříkačka (a také se tak chovají). Jsou to duté, jednobuněčné výrůstky, zasazené do pevného základu. Končí hrotem, který je zpevněn prosycením oxidem křemičitým. Uvnitř je chloupek vyplněn kyselinou mravenčí a směsí histaminů a nervových hormonů acetylcholinu a serotoninu. Při kontaktu s pokožkou na ni hrot způsobí malou ranku a vzápětí se jeho křehká špička odlomí. Kyselina a osatní látky tím pádem proniknou do rány a způsobí  místní zánět projevující se zarudnutím a svěděním. A to je účel - abyste si pamatovali, že máte pro příště kopřivu nechat na pokoji.

Kopřiva jako rostlina patří k méně výrazným pylovým alergentům,  k vyvolání potíží u vnímavách osob je však nutná vyšší koncentrace pylu v ovzduší.

Kopřiva ve farmacii a průmyslu

Kopřiva je chemická a farmaceutická továrna v malém. Obsahuje chlorofyl, vitamín C, třísloviny, glukokininy, aminy, vitamín B1, provitamín A, acetylcholin, serotin, histamin, minerální látky (vápník, fosfor, železo aj.), třísloviny, sacharidy a další látky.

Právě kvůli vysokému obsahu chlorofylu a své snadné dostupnosti se Kopřivy se zpracovávají i průmyslově - právě jako zdroj pro výrobu chlorofylu. Ten má široké uplatnění ve farmacii ale i kosmetice. Připravuje se z něj také fytol, významná surovina  pro syntézu vitamínů E a K. Výtažky z kopřiv se používají při výrobě kosmetických přípravků, zejména v péči o vlasy.

Snad vás překvapí, že ze stonků kopřiv se v 15. a 17. století vyráběla vlákna (odtud i německý název kopřiva konopná - Hanfnessel). Kopřivy se k tomuto účelu dokonce i  pěstovaly a pevná a velice trvanlivá tkanina se jmenovala kopřivovina. Za 1. světové války se tato technologie opět obnovila - armády používaly uniformy nazývané kopřiváky. Vlákna kopřivy po zpracování připomínají len - jsou velmi jemná, téměř bílá, dobře se barví a dobře sají vodu. Používala se proto podobně jako len nebo konopí k výrobě plátna. Využití plátna z kopřiv je dokonce doloženo již z XII. století, kdy se  v Nestorově letopise uvádí, že se z kopřivových vláken tkaly plachty lodí plavících se po Volze.

Kopřiva v léčitelství

Kopřiva dvoudomá má velice široké uplatnění při léčbě nejrůznějších onemocněních, ale i v prevenci - zejména v jarním období.

Kopřiva působí na celkové posílení organismu a snižuje hladinu cukru v krvi. Proto může sloužit jako podpůrný prostředek při cukrovce, jaterních chorobách a chorobách žaludečních a žlučníkových. V lidovém léčitelství je kopřiva známá jako prostředek močopudný (díky obsahu kyseliny křemičité), protikrvácivý, protirevmatický a protizánětlivý.  Můžete ji vyzkoušet i při stavech únavy. Hodí se i na kožní onemocnění - ekzémy, akné a alergie. Mladé kopřivy posilují střevní činnosti (pozitivně ovlivňuje peristaltiku) a také ve střevech potlačují růst nežádoucí mikroflóry. Pomáhají také při chudokrevnosti, protože mají vliv na tvorbu červených krvinek - přímo povzbuzují činnost kostní dřeně. Látky obsažené v kopřivách mají kladný vliv na žlázy s vnitřní i vnější sekrecí a celkově podporují látkovou výměnu a trávení. To je důvodem obliby kopřiv jako součást  jarních čisticích bylinných čajů, které mají pomoci zbavit tělo po zimě různých zplodin. Pití odvaru z kopřiv podporuje vyplavení močoviny a kyseliny močové z organismu. Při nedostatečném vyplavování kyseliny močové dochází například ke vzniku dny, kdy se krystalky kyseliny usazují v kloubech.

Vnitřní užívání kořene kopřivy má příznivý vliv při potížích s prostatou. Zvyšuje odtok moči a snižuje objem moči zbytkové.

Kopřivy v prevenci

Používání kopřivy  je vhodné i jako prevence u zdravých lidí, především u těžce pracujících, ale také při velkém psychickém zatížení (tedy i tzv. "jarní únavě"). Kopřivovou kůru lze doporučit pro její harmonizující vliv na metabolismus.v období, kdy se snažíte hubnout. Mladé kopřivy se mohou jíst jako zelenina pro posílení střevní činnosti a při chudokrevnosti "na krvinky".

Snad se teď poněkud otřesete hrůzou, ale dříve se doopravdy praktikovalo šlehání čerstvými žahavými kopřivami. Tím bylo vyvoláno místní prokrvení a zvýšila se látková přeměna nejen v místě podráždění, ale také v celém organismu. Takovou "šlehací terapii" si můžete vyzkoušet, pokud trpíte revmatismem nebo bolestí kloubů. Nemusíte se ani přímo šlehat, můžete si pokožku masírovat listy kopřivy - vezměte si na to ale rukavice ... "Již staří  Římané" si šlehali revmatické klouby svazkem kopřiv, a aby se zahřáli, přikládali si drcené kopřivy přímo na tělo.

Čaje a prostředky pro zdravé vlasy

Kopřivový čaj připravíte tak, že jednu až dvě čajové lžičky drogy spaříte vroucí vodou a necháte asi čtvrt hodiny vyluhovat. Čaj se doporučuje pít třikrát denně, nejvíce však pětkrát. Při očistných kůrách byste měli pít nalačno, přitom první šálek asi tak půl hodiny před snídani. Čaj se, jako ostatně všechny bylinkové čaje, má pít neslazený. Pokud byste na oslazení trvali, použijte med, chcete-li čaj ochutit, přidejte třeba trochu máty. Tento čaj se doporučuje pít celoročně jako prevenci proti virovým chorobám. Kopřivový čaj také zvyšuje tvorbu mateřského mléka.

Proti chřipce a nachlazení pomůže čaj, ve kterém rovným dílem smícháte lžičku kopřivy, květu bezinky a květu lípy. Připravuje se a pije stejně jako čaj z čistých kopřiv.

Směs pro močopudný čisticí čaj připravíte smícháním stejných dílů kopřivy, břízy, macešky polní, brutnáku a zlatobýlu. Dvě čajové lžičky této směsi spařte čtvrtlitrem vroucí  vody a nechte přikryté asi čtvrthodinku ustát. Pijte po hrnečku ráno a večer.

Chcete-li absolvovat jarní pročišťovací kůru, pak z čerstvé listy rozmixujeme v malém množství vody, šťávu přefiltrujte (stačí přes pláténko) a užívejte  3-5 kávových lžiček denně.

Můžete si také za studena připravit zelený nápoj, bohatý na chlorofyl. Vezměte hrst čerstvé mladé kopřivy, hrst brutnáku nebo kostivalu a hrst listů jitrocele. Listy rozmixujte v půllitru převařené studené vody. Hotový nápoj ihned vypijte; je velice zdravý a celkové posílí obranyschopnost vašeho organismu.

Odvarem z kopřiv si můžete po umytí spláchnout vlasy; předejdete tak jejich vypadávání. Odvar připravíte ze 100 g nařezané drogy povařené asi půl hodiny v litru vody. Po vychladnutí přidejte asi tak půl skleničky kuchyňského octa. Po umytí jsou vlasy pružné a pěkně se lesknou.

Doma si můžete z kopřiv také připravit vlasovou vodu. Umelte listy kopřivy a listy lichořeřišnice, smíchejte se stejným množstvím potravinářského lihu a nechte dva týdny ustát ve tmě. Kapalinu pak odfiltrujte do lahviček a používejte k masážím pokožky na hlavě.

Kopřiva jako bylina (nejen) magická

V roli magické bylinky kopřiva chrání před čarodějnicemi a zlými duchy vůbec. Proto ji hospodář přidával dobytku do píce, aby ho ochránila před působením zlých sil. Zavěšená v domě platí za silný prostředek chránící před všemi nemocemi. Nošená jako amulet odvrací zlo a všechny nekalé síly udrží v bezpečné vzdálenosti. Kopřiva bývala taky spolehlivým ukazatelem smrti. Pokud si lidé nebyli jisti, jestli někdo skutečně zemřel, přiložili na jeho kůži čerstvou kopřivu. Kůže zesnulého jen domněle zčervenala. Zabránilo se tak pohřbení zaživa.

Kopřivy zakopané v rohu pole chrání úrodu před housenkami a ptáky. Pokud se tomu smějete, neděláte dobře. Lidé si dříve dokázali poradit v lecčems lépe a ekologičtěji než my a nepotřebovali k tomu výrobky syntetické chemie. Takže i dnes se kopřiva opět začíná vracet na své místo a doporučuje se i "autoritami" k hubení škůdců a hmyzu na zahradě. Mimo toho - ve středověku se věřilo, že kopřivy rostou tam, kde žijí skřítci.

Možná vás to překvapí, ale  kopřiva poslouží i jako vynikající hnojivo. Vezměte si nějakou nádobu nebo sud, naplňte jej kopřivami, zalijte vodou a přikryjte. Za dva týdny bude obsah kvasit, proto  jím občas zamíchejte. Získáte tak silné a kvalitní (a hlavně přírodní) dusíkaté hnojivo. Aplikujte jej ovšem zředěné - do desetilitrové konve dejte jen jeden litr zásobního roztoku. Zředěným roztokem zalévejte zeleninu, jahody i stromy.

Kopřiva v kuchyni

Kopřiva byla a dosud je významným doplňkem při přípravě stravy pro drůbež (žloutky slepičích vajec jsou pak obzvláště tmavooranžové), ale na jaře by neměla chybět ani v našem jídelníčku jako zelenina. Nebojte se, že si popálíte jazyk. Tepelnou úpravou - vařením nebo i jen spařením vodou 85 °C horkou vodou kopřiva ztratí svou palčivost.

K čemu se dá kopřiva v kuchyni využít? Prostě všude tam, kde jiné listové zeleniny jako třeba špenát. Dá se přidat do  polévek, omelet, salátů, nádivek, masových sekaných, tvarohových pomazánek, ale také ji připravit úplně stejně jako špenát. Jak takový "špenát" připravíte? Natrhejte si mladé lístky, ty opláchněte ve vodě, spařte (přestanou pálit) a drobně nasekejte. Pak je poduste na cibulce (můžete přidat trochu slaniny), osolte a přidejte podle chuti trochu česneku. Nakonec vmíchejte vejce.

Jak, kdy a co sbírat

Z kopřiv se sbírají mladé lístky nebo nezdřevnatělá nať mladých a zdravých rostlin - a to od jara, kdy vyraší do května, potom až od září Optimální doba pro sběr je druhá hodina odpolední. Kopřivy byste neměli sbírat na vlhkých, zastíněných a přehnojených stanovištích. Sušit byste měli rychle, do 60 °C,pokud chcete, aby si sušená droga zachovala svou typickou zelenou barvu a nezešedla.

Léčivé jsou i kořeny kopřiv - podmínkou ale je, abyste je sbírali před rozkvětem.

Není kopřiva jako kopřiva - ještě je tu kopřiva žahavka (Urtica urens)

Kopřiva žahavka je podobná kopřivě dvoudomé. Je na rozdíl od ní jednoletá. Největší rozdíl na pohled je asi ve velikosti - žahavka dorůstá "jen" 30-40 cm, zatímco kopřiva dvoudomá až 150 cm. Dospělé listy kopřivy dvoudomé jsou delší než jejich řapíky, zatímco dospělé listy kopřivy žahavky jsou kratší než jejich řapíky. Žahavka je, v souladu se svým jménem, také pálivější než její sestra. Oba druhy kopřiv ale mají stejné léčivé účinky, takže vůbec nebude vadit, když si je popletete.


JL

Zpět k Mostu ?