wz

O jeřabinách

(Sorbus aucuparia L.)

Na podzim dozrávají krásné oranžové plody jeřábu. Táta vždycky říká, že začíná školní rok. Pomalu dozrávají všechny plody země, počasí se ochlazuje a začíná krásné podzimní počasí. Vlhko, houby, mlha, hnilobná vůně tlejícího listí na zemi a pestrá paleta barev listů, které zůstaly na stromě. Většinou nemají lidé podzim v lásce a mají deprese z temné poloviny roku a přitom je tak krásná. Procházky v lesích jsou teď tak plné energie, vše potřebné se stahuje do země ke kořenům, je to cítit na každém kroku.

Jeřabina je krásným stromem a její plody jsou dnes skoro zapomenuty. Už ve starověku znali její použití. Vědci tvrdí, že latinský název jeřabiny by mohlo být z keltského jazyka sor=trpký, kyselý. Jeřabiny se sušily přímo na slunci, nebo se nakládaly. Plody se používaly k lovu ptáků. Ve starogermánské mytologii byly zasvěceny bohu hromu Donarovi. Z plodů se pálila kořalka a též se vyráběl ocet. Anglické jméno jeřábu "rowan" vzniklo pravděpodobně ze starého skandinávského slova "runa" neboli "kouzlo". Jeřáb hrál hlavní roli v obřadech druidů, z jeho kůry získávali černou barvu na svá roucha, které si oblékali při obřadech o novoluní a ubývajícím měsíci. Virgulemi z jeřábu dřív lidé vyhledávali rudné žíly.

Jeřáb má ochrannou moc proti čarování a blesku. Jeřabiny nesou na vrcholku znamení pentagramu, symbol ochrany. Proti uhranutí vás ochrání větévka jeřábu, když jí budete nosit u sebe. Pálením dřeva, listů a plodů jeřábu se dají přivolat duchové, domácí skřítci, duchovní rádci a elementární bytosti. Nejlepším obdobím je svátek Samhain a Imbolc. Plody můžete pálit v kadidle na odhánění nežádoucích bytostí. Hůlka ze dřeva jeřábu je zvlášť dobrá na vyznačení kruhu. A propíchnete-li kůlem z jeřábu mrtvolu, její duch se nebude zjevovat. Nejmocnější je jeřáb, který vyrůstá z jiného stromu, zlé síly na něj nemají žádnou moc, podobně jako nad jmelím.

V lidovém léčitelství dnes používáme především plody jako regulátor střev, mají močopudné účinky, působí na vylučování písku a drobných kamínků. Používá se při plicních onemocněních. Jeřabiny obsahují velké množství vitamínu C. Můžete si zkusit vyrobit nejen marmeládu, která je nejlepší ve spojení s jablky a bezinkami, ale i víno, likér, a pálenku. Když si usušíte plody, můžete si udělat v zimních měsících dobrý čaj. A nebo 2 čajové lžičky plodů přelijeme dvěmi sklenicemi studené vody a necháme 8-10 hod vyluhovat, scedíme a pijeme obden po douškách. Plody se sbírají v říjnu a listopadu a suší se rychle, aby si zachovaly barvu. Někdy se sbírají i listy a květy. Plody obsahují organické kyseliny, cukry, třísloviny, vitamín C (asi tak dvakrát více než mají citróny), a asi do 10 procent alkoholu. Semena obsahují olej amygdalin, který je i v listech. Květy obsahují trimetylamin. Vlastnosti: diuretikum, vitaminiferum, mírné laxans, antiflogistikum. Jeřabiny se nesmí konzumovat ve velkém množství. Kyselina parasorbinová obsažená v plodech je nestálá a dráždí sliznice žaludku a střev, může vyvolat i zvracení a průjmy. Sušením se však tato kyselina částečně rozkládá. Květy jeřábu ptačího obsahují látky podobné ženským hormonům, které stimulují organizmus k vlastní hormonální činnosti. Používají na zmírnění klimakterických a menstruačních potíží.

Jeřabinové dezertní víno připravíme následovně: plody sladkoplodého jeřábu ptačího zbavíme stopek, rozemeleme, vylisujeme a necháme odkalit. Na litr šťávy přidáme 450 g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16 g živné soli. Kvašení vína je bouřlivé a probíhá při teplotě 20°C. Prokvašené základní víno ještě přisladíme (na 1 litr vína přidáme 80 g cukru).

Plody jeřábu ptačího voní po jablkách a chutnají hořce a trpce.

Jeřabina patří do čeledi jablkovitých spolu s mišpulí a kdouloní, rostou většinou v mírném pásu severní polokoule. Plodem je malvice. Je to ptačí strom a dorůstá výšky až 12 m, kůra je hladká a světle šedá. Jeřáb kvete v květnu až červnu nápadným bílým květenstvím. Barva malviček je od světle oranžové až po šarlatově červenou. Strom plodí v 10 až 15 roce. Jeřáb žije až 100let. Jsou dva poddruhy jeřábu, které rozlišujeme podle listů, pupenů a podle tvaru plodů. Je to nenáročná dřevina, v ČR roste na okrajích polí, cest, na lukách, rumištích, úvozech, ve městech na skalách, u vody, na stráni a třeba i u školy. Tento nenáročný strom dobře snáší znečištěné ovzduší. Plody jsou po přemrznutí jedlé a jsou potravou pro ptáky a lesní zvěř a jsou také dobrým doplňkem stravy pro nás lidi. Dřevo jeřábu je ohebné a tvrdé, používá se při výrobě dýh i hudebních nástrojů. Květy jeřábu jsou oblíbené včelami. Plody jsou často napadeny plísní, při sběru musíme vybírat pouze zdravé plody.

Vlk, 9.9. 2003

Z čarodějné dílny Morganiny ...