wz

Jinan dvoulaločnatý (Ginkgo biloba)

Můj děda býval zahradníkem u šlechtického rodu Lobkowiců. Když mi bylo asi devět let, vzal mě s sebou na výlet do Mělníka, kde tehdy zahradničil jeho bývalý příručí. Nepamatuji si za ta léta skoro nic; jen jedna věc mi v paměti utkvěla dodnes. Procházeli jsme se po parku a ten mělnický pan zahradník mi najednou ukázal jeden strom. Říkal, že to je veliká zvláštnost, že ten strom je předpotopní. Původně prý měl jehličí, ale protože je tak nesmírně starý, dokázalo to jehličí za ta léta vývoje srůst v listy. I jméno jsem si zapamatoval - Jinan. Dnes se o donedávna téměř neznámém stromě - Jinanu dvoulaločnatém mluví všude možně a často.

Jinan jako strom

Jinan Dvoulaločný (Ginkgo biloba) je zástupcem rodu nahosemenných dřevin z čeledi jinanovitých. Velmi stará vývojová skupina s několika rody, která maximální rozvoj prodělala v druhohorách. Do současnosti se zachoval právě tento jediný druh. Ginkgo biloba je považován za nejstarší žijící druh stromů na světě; přisuzuje se mu stáří 150 – 200 milionů let. Proto se mu někdy přezdívá "žijící relikvie" - v interpretaci mělnického pana zahradníka je to ten  "předpotopní strom".

Jinan - listy a plodyJe to opadavý listnáč, dvoudomý, široce kuželovitého tvaru; dosahuje výšek až  40 m. Jeho kůra má šedohnědou barvu a je mělce, u starších jedinců široce brázditá. Listy jsou dlanitolaločné, klínovité, s vějířovitou žilnatinou a vroubkovaným okrajem čepele; rostou ve svazečcích. Jsou dlouhé asi 10 cm a široké 5-8 cm. Jinan kvete od dubna do května (června). Tyčinky jsou uspořádané v jehnědovitých útvarech, samičí květy tvoří dvě malá vajíčka uchycená na dlouhých stopkách.Semeno je kulaté, velikosti třešně (2 - 3 cm) s dužnatým nažloutlým osemením; obsahuje kontaktní alergeny.

Oblast původního rozšíření jinanu dvoulaločného je v současnosti již velmi malá, v přírodě roste pouze na nevelkém území jihovýchodní Číny. Naštěstí je odedávna pěstován ve východní Asii jako kultovní  a posvátný strom (hlavně v Koreji a Japonsku). V 18. století se rozšířil i do Evropy a Severní Ameriky  První známý záznam o výsadbě u nás je z roku 1809 (Hluboš). Od té doby  je často pěstován jako okrasná dřevina v parcích a zahradách. Největší jinany najdete v Praze, v Lobkovické zahradě a Botanické zahradě Univerzity Karlovy) a na mnoha zámcích, například ve Veltrusech.

Pokud byste jinan chtěli sami pěstovat, můžete si mladé sazenice opatřit v Botanické zahradě UK v Praze 2, Na Slupi 16. U nás roste poměrně dobře, nejlépe v oblastech, kde dobře prospívají hrušně.

Jak a co jinan léčí?

Listy tohoto stromu se používají po tisíciletí  v tradiční čínské medicíně. Extrakt z jeho listů užívali nejen čínští císaři, ale také, což se může jevit jako drobná kuriozita, například i "velký vůdce" Mao Ce Tung. Dnes se čím dál tím více začíná uplatňovat i  medicíně západní a řadí se již mezi nejžádanější rostlinné drogy.

Drogou z jinanu používanou v dnešní době jsou usušené listy, standardizované na obsah flavonoidů (isorhamnetin, kemferol, kvercetin, rutin). Listy dále obsahují terpenické laktony, ginkgolidy (A, B, C, J a bilobalid A), třísloviny, mastné kyseliny, organické kyseliny, karotenoidní barviva, steroidní sloučeniny, vitamin C a další významné složky. Standard představuje extrakt s obsahem 24 % flavonoglykosidů a 6 % terpenových laktonů. Je využíván především v prevenci i v doplnění léčby celé řady chorob, zejména nemocí způsobených poruchou funkce cév.

Extrakt z listů jinanu má příznivý vliv na centrální nervový systém a krevní oběh - zlepšuje centrální i periferní prokrvení aterosklerotického původu. Posiluje paměť a zvyšuje soustředění zvětšením přívodu kyslíku do mozku; působí jako nootropikum. Zvyšuje průtok krve regulováním pružnosti krevních cév a úpravou viskozity krve. Do jednotlivých orgánů, především do mozku, srdce a dolních končetin, se tak dostává více krve a tím i větší množství buňkám nezbytného kyslíku a živin. Tím také dochází ke zlepšení funkce jednotlivých orgánů. Pomáhá snižovat shlukování krevních destiček - snižuje riziko krevních sraženin, čímž snižuje riziko srdečních a mozkových příhod. Je vhodný při ischemické chorobě srdeční a studených končetinách. Má antioxidační účinky – odklízí volné radikály, čímž brání poškození buněk. Chrání buňky oční sítnice, používá se jako součást léčby glaukomu. Může také pomoci při hučení v uších, bolestech hlavy a chronickém únavovém syndromu. Prodlužuje věk. Pomáhá také produkci noradrenalinu, dopaminu a acetylcholinu. Extrakt z ginkgo biloba se stal velmi používaným i u lidí středního věku, protože příznivě ovlivňuje zhoršenou duševní výkonnost (poruchy paměti a soustředění).

A jeden tip: rozšířením cév působí extrakt z jinanu na lepší prokrvení pohlavních orgánů, čímž silně podporuje jejich funkci. Poruchy erekce (proti kterým, jak známo, nepomůže protekce ...), totiž bývají nezřídka způsobeny cévními poruchami. Užívá se však také pro prevenci potíží spojených s premenstruačním syndromem (obtížemi před nadcházející menstruací, obvykle se projevujícími bolestí břicha, napínáním prsů atd.).

Pokud si chcete nějaký prostředek obsahující jinan opatřit, není to problém. V Zelených lékárnách najdete řadu preparátů jinan obsahující a nesoucí jeho název v české či latinské formě. Vyznavačům "čajíčků" mohu doporučit Ginkgo Biloba (sypaný čaj Gingko+) dodávaný v 50 g sáčcích firmou Marksman ze Zlína. Já ho kupuji v budově polikliniky v Praze 4 na Budějovické - v prodejně zdravé výživy vlevo od vchodu (mohu vřele doporučit - tedy jak čaj, tak prodejnu). "Čaj" je vlastně směs obsahující list jinanu dvoulaločnatého, kořen ženšenu, list hlohu a nať třezalky.


Zpět k Mostu ?

JL