wz

Devětsil - rostlina mnoha tváří

Devětsil lékařský patří mezi ty bylinky, které vás na jaře zaujmou (a také potěší) svými květy - podobně jako třeba podběl - a pak jako kdyby zmizely ze světa. když se pak o letních prázdninách prodíráte na horách někde kolem horského potůčku záplavou velkých deštníkovitých listů, třeba vás ani nenapadne, že je to stejná rostlina jako byla ta, jejíž zvláštní květy jste obdivovali zjara. S tím deštníkem to není až tak špatný příměr - latinský rodový název je totiž odvozen od řeckého slova petasos=široký klobouk. to proto, že listy devětsilu si lidé chránili hlavy před sluncem.  Při půlmetrovém průměru u bíle kvetoucích druhů (a  ještě větším u devětsilu lékařského), jsou devětsilové listy zřejmě  největšími nedělenými listy naší přírody.

Devětsil okem botanika

Devětsil lékařský (Petasites hybridus - lidový název koňské kopyto, lopušice) patří do čeledi hvězdnicovité (složnokvěté) - Asteraceae. Je to vytrvalá jarní bylina; za květu je vysoká "jen" 10 až 40 cm - zato potom, v období plodů pořádně povyroste a dosahuje až 130 cm výšky. Devětsil kvete od března do května - podle nadmořské výšky. Květní lodyha nese nafialovělé nebo alespoň na špičce růžové šupiny. Květy jsou uspořádány v hustých hroznovitě uspořádaných úborech, jsou narůžovělé až fialové. Zvláštností devětsilů je to, že na rostlinách buď výrazně převažují květy samčí, nebo samičí. Samčí květy jsou asi tak dvakrát  větší než samičí a jsou také na delších stopkách. Samčí rostliny jsou sice barevnější a "střapatější", avšak brzy po vyprášení pylu zreznou a zanikají. Naproti tomu lodyhy rostlin samičích se po opylení vytáhnou do značné délky (i přes jeden metr) a vytvářejí chomáče ochmýřených nažek.

Listy devětsilu mají tvar srdčitě okrouhlý, jsou přízemní, řapíkaté a objevují se až po odkvětu. Stojí ale za to - dosahují až 60 cm šířky a až 100 cm délky.

Botanický rod devětsil (Petasites) je u nás sice zastoupen jen třemi druhy, ty se však v průběhu roku projevují natolik odlišně, že vytvářejí skutečně "devatero podob" těchto rostlin. "Pouhé" tři druhy jsou totiž jiné na jaře a jiné v létě, a navíc vytvářejí i dva typy květních lodyh podle toho, jaké květy na nich převažují.

V horách a podhůří se u nás nejčastěji setkáte s mohutným růžovo-fialově kvetoucím devětsilem lékařským (Petasites officinalis).  V době květu ho s jinou rostlinou zaměníte jen těžko, po odkvětu poznáte listy podle velikosti a dutého řapíku. Další dva druhy mají květy žlutavě bílé. Poměrně vzácný devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus) - typicky horský druh rostoucí na březích vodních toků (v Krkonoších hlavně podél Labe a Úpy). Čepele lesklých tužších listů jsou trojúhelníkovitě srdčité. Mnohem častější je devětsil bílý (Petasites albus); s tím se setkáte  i na lesních prameništích nebo zcela prozaicky v příkopech. Listy má měkké, listové řapíky oblé, bez žeber.

Pokud se setkáte s devětsilem, který nelze zařadit do jedné ze tří uvedených "škatulek", nenechte se tím vyvést z míry. U nás rostoucí  tři devětsily jsou totiž schopné občas zplodit vzájemné křížence - všechny byly nalezeny i v Krkonoších.

Protože Krkonoše jsou na česko-polském pomezí, mohlo by být zajímavé, že název dziewięćsil je polské jméno pro pupavu (dziewięćsil bezłodygowy = Carlina acaulis, tedy pupava bezlodyžná). Nám známá rostlina devětsil se v Polsku nazývá lepiężnik.

Kde devětsil najdete

Devětsil má rád vlhké (zvláště lužní) lesy, lesní prameniště, rokle, roste podél lesních potoků, zabydluje vlhká rumiště. Daří se mu na půdách humózních a kamenitých. Z dětství mi utkvěla v paměti silnice ze Špindlerova mlýna do Vrchlabí lemovaná kvetoucím devětsilem; to byl poslední pozdrav jarních hor, kde se ve vyšších polohách ještě lyžovalo a níže se již bylinky probouzely k životu.

Devětsil u nás najdete zejména  v horských a podhorských oblastech, jinde spíše příležitostně. V celosvětovém měřítku  se s ním můžete setkat ve střední a jižní Evropě, zdomácněl v Evropě severní a také v západní a severní Asii.

Devětsil často najdete na stejných místech jako podběl. Může dojít k záměně - ale  devětsilové listy jsou mnohem větší a dužnatější.

Devětsil v léčitelství

Léčivá síla devětsilu je koncentrována především ve výběžkatém oddenku. Ten obsahuje silici (asi 0,1%), hořčiny, sliz, třísloviny, petasin (asi 1%), isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.

Devětsilová doga působí protikřečově (spasmolyticky), což lze využít zvláště  při chorobách dýchacích cest (výrazně utišuje kašel, osvědčila se i při astmatu), a dále při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku a při dně. Reguluje také látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě. Zevně lze užívat na křečové žíly, hemoroidy a špatně se hojící rány.
Čerstvé, jemně naklepané listy lze aplikovat jako obklady na odřeniny a při výronech v kloubech.
Kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům). Lze jej takto aplikovat i u dětí, protože devětsil nemá žádné vedlejší účinky.

Vnitřně se podává 3x denně ve formě macerátu (nálevu) - jedna čajová lžička řezané kořenové drogy se dává na šálek vody nebo prášku, lze ji podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga však bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může u citlivých osob vyvolat nevolnost (z tohoto důvodu se jen zřídka podává samostatně, ale spíše se přidává do směsí).

Lidově senná rýmu, odborně celoroční i sezónní alergická rinitida, charakterizuje kýchání, rýma, ucpaný nos, škrábání v krku, slzení a mnohdy i zánět spojivek. Způsobena je ukládáním alergenů, často pylů, na nosní sliznici a následnou hypersenzitivní alergickou reakcí typu I. K léčbě se často používají antihistaminika, která sice příznivě ovlivňují rýmu a kýchání, ale mohou způsobovat a ospalost a snižovat pozornost tam, kde je jí zapotřebí, například při řízení vozidel. Jako alternativa těchto léčiv byl zkoušen extrakt z devětsilu lékařského. Jeho účinky byly porovnávány s účinky antihistaminika cetirizin a bylo ověřeno, že devětsil není méně účinný. Devětsil je tedy  v léčbě "senné rýmy" stejně účinný jako cetirizin a měl by být zvažován jako alternativa, zejména v případech, kdy se chcete vyhnout sedativnímu účinku antihistaminik.

Kdy a co sbírat

Obvykle se sbírá oddenek devětsilu (Radix petasitidis) a někdy také jeho listy (Folia petasitidis) či květy.

JL

Zpět k Mostu ?