wz

Bylinky pro dobrou chuť i zdraví

Vaření bez koření by nikomu nechutnalo. Někdo si koření koupí, někdo si je pěstuje na zahrádce, ale i na balkonech můžeme v truhlíčkách vidět několik druhů voňavých rostlinek. Některé koření nám však kromě báječné chuti pokrmu může pomoci i při zdravotních potížích. Zde najdete několik druhů, které si můžete sami pěstovat nebo nasbírat v přírodě. Kdo nemá tyto možnosti, tak si jej může zakoupit v lékárně.

Anýz

Tato jednoletá rostlina pochází z Přední Asie. Sbíráme její plod v srpnu a v září, doma ještě dosušíme. Vyznačuje se silnou kořenitou vůní a skladkou chutí. Ve farmacii se používá k přípravě aromatických vod, lihů, sirupů a do léčivých čajů. Zabraňuje nadýmání a trávicím potížím. V domácnosti se používá především do pečiva, kompotů, červeného zelí, okurek, dýní a hub. Pozor při dávkování!

Bazalka pravá

Tuto „chlupatou“ rostlinku sbíráme kvůli nati v době kdy kvete, tj. od června do září. Planě se nevyskytuje a z pěstované odrůdy se seřezává od vrcholu asi 30 cm dlouhá nať a dosušuje se. Má kořenitý pach i vůni. V kuchyni se používá do omáček. Výtažek z bazalky oživuje nervový systém a stimuluje duševní koncentraci. Její esence se používá proti bolení v krku, migrénám a zažívacím potížím, snižuje nadýmání. Má též spasmolytický účinek. Koncentrát se užívá v malých dávkách a zředěný. Zevně se bazalka používá na obklady při opruzeninách, při kašli jako kloktadlo.

Bergamot

Tento stále zelený tropický strom - Citrus bergamia - se běžně vyskytuje jako stromek vysoký 4 až 5 metrů. Jeho plody jsou světle žluté, hruškovité, středně velké plody tvaru vejce. Dužina plodů má jemně kyselou, nahořklou chuť, celkově velmi příjemně, nasládle a hřejivě voní. Bergamotový strom vznikl křížením pomerančovníku a limetovníku ve francouzském městě Bergamot (odtud jeho pojmenování). Plody byly lisovány a pak bezezbytku využité hlavně ve voňavkářství a kosmetice. Silice z bergamotu je výborným sedativem. Lehká příjemná vůně výrazně příznivě působí na psychiku (stavy úzkosti, nervové napětí). Čistí vzduch, ničí bakterie, zabírá na bronchitidu, kašel, bolesti v krku a zlepšuje dýchání, snižuje horečku, v lázni podporuje hojení a zmírňuje projevy akné. Bergamotový esenciální výtažek je velmi koncentrovaný, proto se k ochucení čajů používá jen v malé dávce. Lze jej použít ve formě éterického olejíčku do aromalampy na odstranění pachu v místnosti.

Citron

Toto běžně používané ovoce má mnoho léčivých účinků: likviduje infekce, působí antisepticky, vdechování jeho esence snižuje horečku. Ve spojení s medem je velmi účinnou zbraní proti chřipce a nastuzení.

Česnek

Tento „všelék“ netřeba představovat, takže si jen zopakujeme, že česnek působí proti rozmnožování kvasinek, plísní a choroboplodných zárodků v trávícím systému a spolehlivě odhání upíry…

Estragon – Pelyněk kozelec

Čerstvé nebo sušené lístky této vytrvalé keřovité rostliny silně voní a mají mírně nahořklou chuť. Stonky jsou až 1 metr vysoké, dřevnaté s tmavě zelenými listy a bílošedými kvítky. K použití čerstvého estragonu se sbírají vrcholky rostliny; celá nať na sušení se sbírá v době květu – sušíme pomalu - ne na slunci! Silné aroma se používá k povzbuzení chuti k jídlu, ale i při katarech a zažívacích potížích. V kuchyni především na dochucení omáček a do nakládané zeleniny. Čaj z estragonu se užívá při nespavosti, je vhodný na křeče a revmatismus, osvěžuje a povzbuzuje. Slouží i jako přísada do parfémů a likérů. Zajímavost: v minulosti se používal při bolestech zubů a Římané jím léčili hadí uštknutí.

Fenykl

Fenykl - lidově zvaný vlašský kopr, sladký kopr, římský kopr - patří k populárním kulinárním bylinám pro svou zvláštní vůni, kterou propůjčuje řadě jídel. Pěstuje se na polích ve všech teplejších částech zeměkoule. Fenykl divoce rostoucí od Středozemí až po Blízký východ byl velmi oblíben už u starých Číňanů, Indů, Egypťanů, Arabů, Řeků a Římanů. Používali ho jako koření i k léčení. Od srpnu do září se sbírá plod, avšak jedlá je každá část rostliny - semena, listy, stonek i cibule. Sladce chutnající stonky, které připomínají celer, mají příjemnou příchuť anýzu. Je možné je nakrájet do polévky či do salátu anebo užívat na ochucení dušených pokrmů nebo smažené zeleniny. Vějířovité listy lze použít na ochucení zeleninových jídel. Fenykl a fenyklová silice se užívá na uvolnění křečí hladkého svalstva, proti nadýmání a ke zvýšení činnosti střev. Působí dezinfekčně a uvolňuje hleny při zánětech horních dýchacích cest. V lidovém léčitelství se doporučuje i ke zvýšení tvorby mléka, k omývání očí při různých očních zánětech případně jako močopudný prostředek. Výtažky z fenyklu vykazují antimikrobiální účinek proti řadě baktérií (stafylokok či Escherichia coli), houbám a kvasinkám (Candida). Prý také působí na tvorbu celulitidy a snižuje nadváhu. Na 1 šálek nálevu stačí 1/2 kávové lžičky rozdrcených semínek. Necháme louhovat 10 – 15 minut. Čaj se pije 2 - 3krát denně. Tento osvěžující čaj je známý i svými účinky na osvěžení dechu.

Hřebíček

Toto koření plné vůně jsou vlastně sušená nerozvitá poupata tropického stromu hřebíčkovce. Sklízejí se v období, kdy ze zelené barvy přecházejí do červené - v této době mají nejvíc aromatických látek. Hřebíček se používá při speciální úpravě masa, v uzenářství, likérnictví, do nakládané zeleniny a hub, do omáček a kečupů, v menším množství i do vývarů. Mletý se přidává do perníků, koláčků a vánočního pečiva. Hřebíček má výrazné regenerační účinky a snižuje svalovou únavu. Zklidňuje žaludek, používá se ke zmírnění bolestí zubů, k ošetření kožních zánětlivých procesů a akné. Éterický olej s obsahem hřebíčku podporuje trávení, dezinfikuje a má repelentní účinky.

Co takhle připravit „hovězí na hřebíčku“

Maso protáhnete nudličkami slaniny, osolíte, opepříme a po všech stranách opečeme v rozehřátém oleji. Přidáte nakrájenou slaninu, drobně nakrájené 2 dílky česneku a půlky cibule, 6 hřebíčků, oregano a krátce osmahnete. Pak zalijete červeným vínem (0,2 l) a z poloviny vydusíte. Přidáte půl kila oloupaných nakrájených rajčat, zakryjete poklicí a dusíte na mírném ohni, až maso změkne. Maso vyndáte, nakrájíte na plátky, dáte na mísu a přelijete propasírovanou šťávou.

Kerblík

Jednoletá bylinka je oblíbena a používána hlavně ve Francii. Zelené lístky, které chutí připomínají petrželku, se přidávají do polévek, salátů, omáček a vaječných, kuřecích a rybích pokrmů. Lístky jemné anýzové vůně a chuti se používají i sušené do bramborových polévek a rybích marinád.

Koriandr

Je to subtropická jednoletá rostlina, až šedesát centimetrů vysoká. Čerstvá nať má velmi výraznou chuť a vůni a proto se přidává do salátů a masitých jídel. Koriandr ničí bakterie salmonely. Podle mexických a amerických odborníků čerstvé listy a olejovitá semena této rostliny obsahují aktivní látku až dvakrát účinnější než antibiotikum běžně používané k léčení salmonelózy. Koriandr bývá také nazýván „kočičí koření“. Psi i kočky milují jídlo mírně okořeněné touto bylinkou. Kočkám se sušené listy někdy přidávají do náplně polštářků nebo pelíšků.

Meduňka

Medonosná bylina pochází z jižní Evropy. Měla by se sklízet jen do rozkvětu, dokud má silnou citrónovou vůni. Čerstvé i sušené lístky se přidávají do salátů a omáček, pod maso, pod ryby i k houbám, do boršče a zeleninových polévek. Meduňkový éterický olej snižuje psychické napětí, je vhodný při nespavosti, povzbuzuje srdeční činnost, snižuje krevní tlak. V koupeli má relaxační účinky.

Oregano - Dobromysl obecná

Rostlina příbuzná majoránce se používá zejména v jihoevropské kuchyni do těstovin, pizzy, omáček, zeleninových jídel a plodů moře. Rostlina má drobné zelené lístky, v létě kvete drobnými růžovými nebo fialovými kvítky. Společně s rozmarýnem, saturejkou, tymiánem a majoránkou tvoří tzv. provensálské koření. V Mexiku je součástí koření chilli. Z léčebného hlediska je oregano výborné na podporu zažívání, používá se při kašli a bolestech krku. Má antiseptické účinky. Lístky se žvýkají při bolestech zubů, přidávají se do koupele a do obkladů. Často se využívá také příznivého působení na psychiku, což dokládá její český název.

Pelyněk černobýl

Je znám i jako černobejl, peluň, hořkohub, pamětníček, bylina sv.Jana, atd. U nás roste na rumištích, u cest, plotů, v příkopech, v křovinách, na náspech, … Tato statná vytrvalá bylina je vysoká 50 až 150 cm s červenofialovými lodyhami. Žluté nebo načervenalé květní úbory jsou velmi drobné, ale husté. Kvetoucí nať se sbírá od července do září uřezáním vrchních částí (asi 20 cm dlouhých). Sušíme co nejrychleji ve stínu a za dobrého přístupu vzduchu nebo zavěšenou ve svazečcích. Bylina má příjemně aromatický pach a kořenitou, slabě hořkou chuť, proto se používá jako koření hlavně k tučnému masu, které tvoří stravitelnějším, neboť podněcuje sekreci žaludečních šťáv. Pelyněk je vhodný pro okořenění luštěninových jídel, bramboračky, bílého zelí, hub či kapusty. Pelyňkový čaj užívejte při žaludečních křečích, střevních parazitech, na tišení bolesti, na léčbu očí (zároveň je i potírejte), při nepravidelné menstruaci, při chřipce, nemocech močových cest, usnadňuje stolici a vyhání z těla červy. Osladíte-li nálev medem, pijte jej při kvašení v žaludku po snězení nesprávně kombinovaného jídla a také při zápachu z úst. Ve formě tinktury užívejte 10 až 15 kapek na cukr při všech žaludečních potížích. Ale pozor - pelyněk je při delším používání nebezpečný a škodí nervové soustavě. Otrava se projevuje poklesem krevního tlaku, zpomalením a poruchou srdečního rytmu.

Routa vonná

Z polokeře, který pochází ze Středomoří, se používají pouze listy sklizené před rozkvětem. Nať obsahuje mnoho rutinu. Hodí se do salátů, v menším množství do masových a zeleninových pokrmů, na úpravu skopového masa. Má silnou specifickou vůni a nahořklou chuť. Jako léčivka působí proti křečím, uklidňuje, snižuje krevní tlak, zmírňuje bolesti hlavy, je močopudná. Vedle chuti k jídlu podporuje trávení. Čerstvé lístky drobně sekáme a sušené rozdrtíme na prášek. Při kořenění se doporučuje půl až jedna lžička zelených lístků na porci, sušeného pak jen na špičku nože. Routa je výborná do pomazánek, v bylinkových máslech, majonézách a salátových zálivkách. Ale pozor – užívat se smí jen v malých dávkách, ve větších je jedovatá!

Rozmarýn

Stále zelený keř dorůstá do výšky až dvou metrů. Výrazná chuť bylinky se výborně hodí k telecímu, vepřovému a jehněčímu masu. Pro chuť se přidává do másla nebo olivového oleje, na kterém smažíme rajčata nebo brambory.

Saturejka

Jednoletá bylina pochází z Východního Středomoří. Čerstvá se používá nejčastěji do salátů a polévek; sušená do omáček, polévek, k telecímu, kuřecímu a krůtímu masu, vaječným pokrmům nebo květáku. V luštěninových jídlech napomáhá odstranit nadýmání. Stimuluje zažívání, vzbuzuje chuť k jídlu a zastavuje průjem.

Šalvěj lékařská

Tato populární bylinka vzpružuje tělo i ducha. Je původem ze Středomoří. Sbírá se šalvějová nať nebo list a suší se. Má ostrou chuť a používá se nejčastěji do nádivek a k ochucení sýra. Stimuluje zažívání, zmírňuje křeče, snižuje pocení a tvorbu slin. Pomáhá zastavit průjem a má desinfekční účinky. Látky obsažené v extraktu z šalvěje lékařské pomáhají zejména při lehčích křečových stavech nebo zevně ke zmírnění zánětů na sliznicích a na kůži, při zánětech dutiny ústní a zvýšené krvácivosti dásní. Vnitřně se užívá při zánětech trávicího ústrojí a k potlačení zvýšené potivosti. Jako součást čajových směsí je šalvěj lékařská využívána k léčbě průjmů a dlouhodobého kašle. Jednotlivá dávka ve formě čajového extraktu je 1,5 g sušeného listu.

Ale pozor – se šalvějí raději opatrně, mohla by přehlušit ostatní chutě a silice obsažené v extraktu mohou ve vyšších dávkách vyvolat křeče. Výjimečně se mohou vyskytnout i alergické reakce jak při zevním, tak při vnitřním použití.

Tymián

Tymián je bylinka příbuzná s naší mateřídouškou. Tymián měl už dávno svou funkci jako koření, jako lék i jako aromatická rostlina. Keřík dosahuje výšky až 30 cm. V létě kvete fialově nebo bíle. Pěstuje se hlavně ve Španělsku, Albánii, Itálii, Francii, Řecku. Z tymiánu využíváme listy a kvetoucí vrcholky, jak čerstvé, tak i sušené na slunci. Měkké vrcholky tymiánu sbíráme na počátku květu, lístky k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Je nepostradatelnou součástí mas a vývarů, marinád, a výtečně se hodí ke králíkovi. Vhodně doplní také zeleninové saláty. Antibakteriální účinek silic tymiánu podporuje vylučování vnitřních sekretů a odkašlávání.Čerstvé větvičky tymiánu se používají při přípravě dresinků a aromatických olejů. Můžete si udělat pro organizmus povzbuzující bylinkovou koupel. Do hrubšího pláténka nebo gázy zavážete několik snítek tymiánu, takto upravený sáček pověsíte na kohoutek a necháme přes něj protékat teplou vodu.

Yzop lékařský

Vytrvalá dřevnatá bylina má kořennou, kafrovitou vůni a mírně hořkou chuť. Domovem je ve Středozemí a ve střední Asii, u nás se pěstuje v zahrádkách, místy zplaňuje. Čerstvou bylinou se aromatizuje máslo, salámy, jídla studené kuchyně, luštěninové a bramborové polévky a pečená masa. Arabové kvašením yzopových lístků získávají mírně alkoholický občerstvující nápoj - šerbet. Yzop patří mezi prastaré léčivé byliny a v minulosti byl doporučován zejména starým lidem jako prostředek, který posiluje zrak, odnímá bolesti žaludku, dává člověku pěknou barvu a čistí mozek. Působí podobně jako šalvěj, má protibakteriální účinky, podporuje trávení, uvolňuje křeče, lehce projímá a působí močopudně. Dnes se doporučuje hlavně proti nadměrnému pocení, dále pak při chronickém bronchiálním kataru, astmatu, kašli, nadýmání, chronickém střevním kataru. Zevně se užívá nálevu jako kloktadla při zánětu hrtanu a mandlí. Příprava čaje: 1 lžička sušené natě na ¼ litru vody. Přelijeme vařící vodou a necháme 15 minut louhovat. Pijeme 2 šálky denně při výše uvedených potížích.

Zázvor lékařský

Pochází z jihovýchodní Asie. Pro svou sladce pikantní chuť byl pěstován již ve starověku v Indii a Číně. Do antického Řecka a Říma se pak dostal jako jedno z prvních běžně užívaných koření. V současné době se zázvor pěstuje pouze uměle - planě rostoucí se již nevyskytuje. Užívanou částí zázvoru je jeho kořen nebo přesněji řečeno oddenek. Tyto oddenky se suší a následně melou, případně jsou používány v čerstvé podobě. Zázvor se nejčastěji používá do masitých pokrmů, marinád na zvěřinu, ale také k výrobě likérů. V současné době více než padesát procent jeho světové produkce pochází z Indie, Jamajky, Brazílie a Nigérie. Léčivé účinky zázvoru jsou v tradiční indické medicíně využívány již po celá staletí. Účinné látky obsažené v jeho oddencích optimálním způsobem ovlivňují procesy trávení - působí zejména na funkční biochemii a digestivní funkce žaludku. Zmírňují dyspeptické obtíže, jako je pocit plnosti a těžkosti po požití stravy, časté říhání, pálení žáhy, nadýmání, plynatost a nucení na zvracení. Extrakt z oddenků zázvoru vykazuje protizánětlivé účinky, zabraňuje srážení krve, snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak a má i antioxidační účinky. Čerstvý zázvor můžete žvýkat, abyste otupili bolest zubů. Pro svou hřejivost se zázvor nedoporučuje těm, kteří nesnášejí teplo nebo mají gastritidu či žaludeční vředy. Zázvor působí také jako účinné afrodisiakum.

Zkuste „kuře Osaka“

Maso z kuřete nakrájíte na kostičky, promícháte se škrobem, solí, vejcem a částí glutasolu. Nechte 20 až 30 minut odležet, potom je v rozpáleném oleji prudce opečte a nechte okapat. Na čerstvém oleji osmahněte loupané mandle, přidejte na kostičky krájenou kapii, cibuli, spařené hlávkové zelí nakrájené na nudličky, česnek a pokrájený zázvor. Podlijte vínem a duste. Poté vmíchejte maso, sůl podle potřeby a dochuťte glutasolem.


VEZA

zpět na Stránky bylinkové

Zpět k Mostu ?