wz

Bršlice kozí noha - plevel, léčivka i netradiční zelenina

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Na jaře vypadá jako neviňátko ...Jedním z prvních pozdravů časného jara jsou neobyčejně svěže zelené lístečky bršlice, vyrážející jakoby zázrakem i z těch nejméně úrodných částí zahrádky. V tuto chvíli je ještě jako netradiční zelenina vítaným zdrojem vitamínů a dokonce i léčivkou. Nebude to trvat dlouho a za pár týdnů se změní v noční můru zahrádkářů, plevel prakticky nezničitelný čímkoliv. Pro zpestření mohu z vlastní zkušenosti napsat, že jsem vyzkoušel i takovou děsivou metodu, kterou jsem kdysi kdesi vyčetl - žíhat na jaře letlampou srdíčka sotva vzrůstajících rostlin. Popálil jsem si ruce, ale bršlice se oklepala a za pár dní rostla dál, jako by se nechumelilo. 

Bršlice z pohledu odborníka

Bršlice kozí noha botanicky patří do rostlin čeledi Apiaceae - miříkovité (okoličnaté). Rod Aegopodium zahrnuje 5 až 7 druhů rozšířených v Evropě a Asii, přičemž u nás se vyskytuje pouze tento jeden druh. No ... on úplně stačí.

Botanik o bršlici praví toto: je to trvalka, její lodyha o délce až 100 cm je dutá, hranatá, rýhovaná, v horní části chudě větvená. Listy jsou jedenkrát až dvakrát  trojčetné, podlouhle vejčité, ostře pilovaté. Dvoulaločné květy bílé barvy vytvářejí terminální okolík složený z 6 až 12 okolíčků a postraní okolíky prvního řádu složené z 15 až 26 okolíčků. Všechny květy jsou oboupohlavní. Dalším větvením vznikají okolíky druhého řádu, ale ty již obsahují jen květy samčí. Oddenek je plazivý, větvený. Rozmnožuje se generativní i vegetativní cestou. Nažky jsou po dozrání téměř neklíčivé, ale po přezimování klíčivost stoupá. Nejvíce se rozmnožuje z kořenových výběžků, které jsou velmi křehké a mají vysokou regenerační schopnost.

Z hospodářského hlediska patří bršlice mezi velmi nebezpečné plevele. Důvodem její nebezpečnosti  je právě ona zmíněná vysoká regenerační schopnost kořenových výběžků - právem se o ní říká, že je téměř nevyhubitelná. Má vysokou konkurenční schopnost, prosadí se ve všech kulturních rostlinách; ty nejsou schopny se s bršlicí kozí nohou konkurenčně vypořádat.

Kde bršlici najdete

Mám chuť tady napsat - na mé zahrádce, velmi hojně. Kdysi jsem dostal darem pár keřů černého rybízu. Nepodíval jsem se pořádně, mezi kořeny byly kousičičičičíčky kořínků bršlice. Od tě doby jsem se í nezbavil a jsem rád, když alespoň příliš nepostupuje. Kromě mé zahrady roste i jinde (ale ne tolik ...) - má ráda vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy, parky, zahrady, sady, pole (snad by se dalo krátce napsat - roste úplně všude); přednostně vyhledává polostín s vlhkou, výživnou a na dusík bohatou půdou.

V naší republice je hojná na většině území, nejčastěji ve středních a vlhkých polohách, méně již v suchých nížinách a na horách. Celkově se vyskytuje od Velké Británie na západě až po Ural na východě, kupodivu se s ní nesetkáte  ve většině Středozemí a na severu Skandinávie. Zavlečena byla i do Severní Ameriky.

Bršlice v léčitelství

Z pohledu chemika bršlice obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej a vitamín C.

Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů a uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha). Podporuje trávení a harmonizuje práci střev

Doba a způsob sběru

Sbírá se oddenek (Radix eagopodii podagrarii) - nejlépe od dubna do září nebo listy mladých rostlin, které se užívají čerstvé na obklady.

Bršlice v kuchyni

Z mladých listů sbíraných ještě před rozkvětem si můžete zkusit udělat salát (nebo je přidat jako přísadu do jiných salátů). Z listů se  vařil boršč či zeleninová polévka, chutí připomínající běžnou zelnou polévce. Jemnou drť ze sušených listů lze použít do polévek a pokrmů podobně jako petrželku nebo pažitku. .Před případným použitím listů se doporučuje stáhnout z nich pokožku.


Bršlice se má čile k světuRecepty na pokrmy s bršlicí jsou převzaty ze stránek serveru Biopotraviny , kam je napsala Veronika Růžičková:

Špenát:
Na oleji osmahneme cibulku do skleněna, přidáme na jemno nakrájenou bršlici a zakapeme sojovou omáčkou.
Použití:
a) jako samostatná příloha k pohance, k těstovinám, pšenici, …,
b) můžeme vmíchat společně s osmahnutým tofu nebo klasem do uvařených brambor, zalít našlehaným vejcem a zapéct,
c) vmícháme s osmahnutou kořenovou zeleninou do rizota.

Karbanátky I.:
Špenát z bršlice vmícháme do uvařené případně i umleté pšenice, přidáme vajíčko, bazalku, saturejku nebo trochu rozmarýnu, lžíci oleje, osolíme a případně zahustíme moukou. Karbanátky opečeme na oleji nebo na plech utvoříme placičky a zapečeme v troubě.

Karbanátky II.:
Obilné vločky povaříme ve slané vodě. Vody dáme málo, aby vznikla hustá kaše. Necháme ji vychladnout a přidáme na jemno nakrájenou cibulku (cibulkovou nať), nasekanou bršlici, vajíčko, sůl, zahustíme trochou mouky a pro obměnu můžeme přidat česnek. Smažíme na troše rozpáleného oleje.


JL

Zpět k Mostu ?