wz

Po zarostlém chodníčku

(Z poezie Jany Vesuvanky LXVI.)

 

 

 


Tiché kroky
po chmurné šedi
Jako slzy zatřpytí se
drobné krystalky
stesk kamene
do asfaltu zalitého

Obdélník země
kde člověk dovolil
trávě růst
řekne ti
Zastav se na chvíli

Slunce a jižní svah
to není jenom tak
kvetou tu, kvetou
barvami všemi
vyber si, kterou

Jetel i vojtěška
rozrazil, čekanka
mochna i kostival
jmenovat mohu dál
malý je čmeláčí ráj

Jak dobře
že chodníček
posekat zapomněli  ... 

 

Obrázek z archívu autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?