wz

Kamenná sága

(Z poezie Jany Vesuvanky LXIV.)

 

 

 

Skrytý žár ohně
pod oceánem
sálá na dálku
a volá děti vulkánů

Strmé břehy
černá pláž
nad hladinou
ruka kamenná
vztyčená k mrakům
V daleké kuchyni
připravují počasí
pro Evropu

Prší a prší,
tmavý čedič
bičován deštěm
a vlnami
zakaboněný
ale jen navrch
uvnitř skrývá
jiskru radosti

Kámen není černý
ani němý
promlouvá barvami
všemi
o zrození Islandu   ... 

 

Obrázek z archívu autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?