wz

 

Murotosaki

(Z poezie Jany Vesuvanky XXXIII.)

 

 

 

Mám v paměti
obraz zátoky
hořící červánky
na vlnách moře
i na kamení
co nabralo
paprsky slunce
jako připomínku
žáru svého zrození

Modrá silueta skal
a nárazy vln
nekonečná je
mořská symfonie
Na obzoru zvolna mizí
osamelá loď

Červánky tmavnou
hladina hraje
fialovými tôny
Posmutněl kámen
ve svých barvách

Zapadlo slunce
v zemi kde vychází
a zmizel i obraz
Murotosaki

Zítra vyjde slunce zas  ...  

 

Ilustrace autorky


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?