wz

 

Výběr z poezie Evy Kačírkové III.

 

 

 

Volná

Eva Kačírková

 

Lístek se leskne

a všude kolem mokrý sníh.

Ať už mě někdo konečně přes tvář pleskne,

to aby mi nebylo pořád tak teskně.

 

Kolem mě zmatek, zdá se,

všichni v mé hlavě mají svátek.

A támhle světlo. Že by světlo na konci tunelu?

Tak to radši ještě rychlost uberu.


Haló! Já jsem tady, mezi vámi.

Tak odházejte ty staré krámy

a rychle mě vyhrabte ven.

Prosím, ještě než bude pozdě.

 

Ten lístek se vznesl. Jak to?

Teď trochu klesl, ale zas letí výš.

Slibuji, že poletím za ním...

Už jsem mu blíž...

 

 

Souznění bez dotyků

Eva Kačírková

 

Nejdřív otázka, odpověď pak mluví za vše.

Odhodlání v jeho tváři všechny její obavy popře.

 

Ta krátká chvíle naplnila jejich srdce očekáváním,

čas se opět rozběhl

a dovolil ,,jen“ rozloučení posledním zamáváním.

 

Jejich pohledy naposled setkali se na vteřin pár

a obličej jí upřímným úsměvem hrál.

Záhy však oba věděli,

že vyhlídce krásné známosti nikdy věřit neměli.

 
 

 

Nevědomost

Eva Kačírková

 

Tvá nevědomost pálí mezi námi mosty,

tvůj pohled na svět je neuvěřitelně prostý.

Dítě skrývá se v tvé duši,

přitom smoking ti tak beznadějně sluší.

Jsi dospělý, vzdělaný a k zbláznění krásný,

úsměv věnuješ každému,

jsi můj anděl spásný.

Chtěla bych tě jen pro sebe mít,

nad tvou rádoby nezkaženou nevinnosti bdít.

Proč mi tak ubližuješ?

Já vím, to ta nevědomost.

 

 

 

 


 

zpět na stránky Poezie

 

Zpět k Mostu ?