wz

O zřícenině hradu Zvěřinec

Severozápadně od města Sedlec-Prčice se nachází zřícenina hradu Zvěřince. Zdi a pozůstatky valů jsou dodnes dobře viditelné a kdyby nebyl vrch zalesněn, byl by z něj úžasný rozhled do kraje. Možná kvůli tomu výhledu a romantickým kulisám hrad navštěvoval i Karel Hynek Mácha, když nedaleko odtud v Měšeticích pobýval u příbuzných. Několikrát prý na hradě přespal a dnes má na centrální skalce pamětní desku.

Celé okolí je protkáno sítí turistických cest, takže s nalezením hradu jistě nebudete mít problém, ať už vyrazíte ze Sedlce nebo třeba ze Sedlčan.

 

 

Až se dostanete nahoru na hrad, na první pohled si jistě všimnete, že tu někdo často táboří. Ohniště je používané a všude se nachází kamenné věžičky, které tvoří zajímavý doplněk k informačním tablům, rozcestníkům a Máchově pamětní tabuli. Jakoby se zde na jednom kopci prolínalo několik míst a časů. Pokud tuto myšlenku necháte někde v pozadí svého vědomí, už vás tady nic nepřekvapí. A že překvapivých objektů a skutečností je kolem Zvěřince opravdu dost.

 

 

Pokud toužíte po podrobnější historii středověkého hradu Zvěřince, najdete ji třeba na stránkách města Sedlec-Prčice. Ale to jen vrchní vrstva. Pod ní se skrývají mnohá tajemství a čekají nezodpovězené otázky. Například severní strmá skalní stěna, jejíž vrcholek je nejvyšším místem hradu a u paty stěny se černá prohlubeň. V dobách středověkých to snad mohl být jeden z rybníčků, odkud se brala voda, protože hrad neměl studnu. Když však sáhneme hlouběji do minulosti, může se rybníček rázem stát obětní studnou či jámou a skála místem obřadním. Kdo ví, co se zde před tisíci lety odehrálo…

 

 

Asi si řeknete, kde beru jistotu, že toto místo bylo známo a používáno v dobách tak vzdálených. Možná trošku napoví vývoj jména hradu. Podle mnohých je odvozeno z toho, že zde byla obora a hustý les. Ze slovního spojení „zvěře hojnost“ se stal název Zvěrhost. To je ovšem pojetí slovanské a tudíž z pohledu našich dějin novodobé. O krůček dále do minulosti, a vrchu se říká Zwerg geist, Trpasličí duch. Váže se k němu pověst o trpaslíkovi, který občas za nocí vylézá z podzemí a plnými hrstmi do kraje rozhazuje drahé kamení. Dalším dochovaným názvem by podle paní Anny Bauerové mohl být Cerhost či Zerhost. Místní rodák, Čeněk Habart tento název (bohužel jen velmi letmo) zmiňuje ve svém obsáhlém díle z tohoto kraje. Od čeho je odvozen, to si zkuste zase pro změnu vy vymyslet sami.

Ale rychle zpět k dávnému osídlení – jeho stopy tu najdete doslova na každém kroku, na každém vrchu okolo. Bylo by tedy divné, kdyby se zrovna tak výrazné dominantě krajiny naši dávní předkové vyhnuli.

 

 

Pokud jste si prohlédli hrad a pokochali se jeho atmosférou, pojďte se trošku projít po okolí. Zdaleka jste totiž ještě neviděli všechno, co je tu k vidění. Po červené a žluté značce směrem k Novým Dvorům vede pohodlná cesta. Nenechte se ovšem ukolébat její obyčejností. Někde za nejbližším ohybem, dříve než se žlutá značka odpojuje vpravo, je hned u cesty pěkný menhir. Popisuje jej i pan Bartl v knize Svět posvátných kamenů.

 

 

Za menhirem se cesty rozcházejí, červená vede dál po vrstevnici, žlutá doprava dolů a kousek před nimi odbočuje doleva na vrcholek kopce lesní cesta. Ta je nejzajímavější, ale vlastně si můžete vybrat. Potřebujete se totiž dostat na vedlejší vrcholek, a tam vede jak lesní cesta, tak i červená značka. Cestou budete míjet rozmanitá kamenná pole, připomínající ústup ledovce, obří staveniště nebo prostě moře kamenů. Pokud se vydáte po hřebeni, možná chvílemi narazíte na zbytky kamenného dláždění. Aspoň já jsem měla ten pocit. Jakoby cesta byla kdysi vydlážděná. Snad pro snadnější průjezd vozů?

Zbývá překonat jednu zarostlejší paseku a jste na místě. Z dálky viditelné mohutné valy, příkopy, zbytky dláždění a zvláštní kamenné hromady. Mohyly? Základy strážních věží? Zborcené budovy? Samé otazníky bez odpovědí. A tak fantazie může zase jednou pracovat naplno. Valy snad mohou připomínat keltská opevnění, jak je známe třeba ze Závisti. Dlážděné cesty mohou být starověké i středověké. Ale kamenné mohyly úspěšně vzdorují pokusům o vysvětlení. Možná, až se vrátíte zpět do civilizovaného světa s tekoucí vodou a nabídkou potravin v obchodě, že se vám po Zvěřinci zasteskne. Po jeho záhadách, po dračích stezkách, po mísení časů a míst. Po tichém lese s ptačím zpěvem. Možná, že se sem vrátíte. A ne jednou.

 

 

Tento článek byl napsán pro Zpravodaj Bratrstva Keltů


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Falka