wz

Šumavské nostalgie XIII. - Linda

Osada Linda (Linden)

O osadě Linda na úbočí Svatotomášského pohoří se v dnešní době dočtete lakonický popis:

Osada Linda měla zkrátka tu smůlu, že byla v hraničním pásmu v oblasti železné opony a že její obyvatelstvo tvořili Němci. Stihl ji tedy osud všech okolních osad, vesnic a obcí - zůstalo z ní jen označení na turistické cestě a v jeho okolí několik hromad kamení zvolna zarůstajících náletovými stromy a tu a tam několik ovocných stromů nezapadajících do zdejšího přírodního biotopu; ty jsou patrné zejména na jaře svými květy.

Jméno Linden, dnes počeštěné na Linda, se ve starých knihách objevuje kolem roku 1500 až 1510. Vzniklo od německého pojmenování lípy - zřejmě Zu der Linden (U lípy).

 

 

 

V prvních písemných dokladech o osídlení tohoto kraje z roku 1379 není osada mezi tehdy jmenovanými nově založenými osadami uvedena. Je však pravděpodobné, že již tehdy existovala - a to buď pod jménem Fuchsschlag (Liščí paseka) - Linda měla při sobě samotu Fuchshof (Liščí dvůr) - nebo Glashut (Sklářská huť) Z uvedého jména je vidět, že na tomto území kdysi existovala a pracovala sklářská huť.

Na osidlování území "německé rychty" se podílely ze sousedství tyto hornorakouští páni a panské rody: Heinrich der Schütz, Simon Nimmervoll, Hauzenbergové, Hugenbergové, Jauchenbergové a Lenzendörferové, kterým vesměs připadla na tom území i léna, také mlýny. V té době neuvedené další osady Lindener Waldhäuser (Lindské Chalupy), Multerberger Waldhäuser (Multerberské Lesní Domky) a Rosenhügel (Růžový Vrch) vznikly až později.

Zbytky osady linda najdete nad pravým břehem Lipna v údolí pod Vítkovým Hrádkem. Jsout tu již jen malé zbytky základů, hustě zarostlé křovím a listnatými stromy. Bývalou obcí přímo prochází žlutá značka vedoucí z Pasečné na Vítkův Kámen. Zhruba kilometr jde tato značka souběžně se slinicí Pasečná - Frýdava; pak se odpojí směrem vlevo a stoupá v Vítkovu Kameni. K návštěvě těchto míst bych doporučoval jarní měsíce - nejlépe květen, kdy jsou zdejší louky porostlé hustými koberci pampelišek .... a hlavně, hned dole, ještě při silnici, vás neodradí od další cesty houštiny kopřiv zvících vzpřímeného medvěda ... (o kus dál to ale je lepší!).

(Zde byly použity údaje z odkazu Vítkův Kámen a Vítkův Hrádek - Z jihočeských hradů jeden z nejstarších)

O tom, kolik obyvatel tu kdysi žilo, si můžeme udělat představu z pramenů na stránkách Zaniklé obce po roce 1945.

 

Rok Počet obyvatel Počet domů Zdroj údajů
1910 184 27 V. Záruba, P. Koblasa: Šumava - místopisný slovník, 2000
1921 173 26 Místopis ČSR, 1929
1950 11 14 Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955

 

 

Ač by se to dnes mohlo zdát absurdní, bývalo zde kdysi zřejmě živo. Uvádí se, že koncem 18. století tu stálo 15 usedlostí a v provozu byly dva hostince a výčep piva. Dále tu stála dokonce i trafika. Poblíž obce pracovaly dva mlýny. Uživil se tu dokonce i obchodník s dobytkem. Při pohledu na obrázky se tomu ani nechce věřit ...

Lindské chalupy (Lindner Waldhäuser)

Lindner Waldhäuser (dnes Lindské chalupy) byla drobnější osada, která ležela východně od obce Linden. Ležela těsně u dnešní silnice Frýdava-Pasečná, kde ji dnes již připomíná jen starý kříž a husté křoví.

O tom, kolik domů tu kdysi stálo a kolik obyvatel v nich kdysi žilo, si opět můžeme udělat představu z pramenů na stránkách Zaniklé obce po roce 1945.

 

Rok Počet obyvatel Počet domů Zdroj údajů
1910 72 12 V. Záruba, P. Koblasa: Šumava - místopisný slovník, 2000
1921 82 13 Místopis ČSR, 1929
1950 0 8 Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955

 

Archívy hovoří ....

První pozemková kniha zaznamenává majitele domů na území pozdější výtoňské rychty v roce 1605. Písemnost, která není opatřena vazbou, nachází se dnes pod signaturou I 5 AU 58/2 ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově. Na titulním listu nese nápis:

1605 Jahr
(Rok 1605)
Register derren Heußer
(Seznam domů)
wo In St. Thomas' Walldt auff Schloss Krumaw zuegehorig gebaudt
 (které byly postaveny ve svatotomášském lese patřícím zámku Krumlov)
sein worden: wie dan jedes

(jak potom každý)
sambt dem Stiftern: In diesen Register Nach Vollgent beschrieben.
(spolu se zakladatelem v tomto seznamu následovně zapsán).
 

 Každému z domů je určen v pozemkové knize jeden list. Dohromady obsahuje seznam deset domů. Jde zřejmě o domy, které v době založení knihy už na zmíněném území "svatotomášského lesa" existovaly. Jmenovitě se dá hovořit o pozemcích osady Přední Výtoň a samot Kaplické Chalupy (Kapellner Waldhäuser), Lindské Chalupy (Lindner Waldhäuser) a Multerberské Chalupy (Multerberger Waldhäuser). Dohromady tvořily samostatnou rychtu výtoňskou (Heuraffl), která nejprve nesla jen označení "Holzhäuser". Místní jméno Heuraffl či Haraffl, užívané v časech pobytu poustevníků paulánů, nebylo už v 17. století běžným a ožilo znovu teprve počátkem následujícího 18. století. Zda u sepsaných majitelů jde o první osídlence Výtoně, není zcela jasné. Až dosud není nijaký starší soupis pozemků a domů v těchto končinách znám.

Osmý záznam (fol. 477):
Zní: "Ain Hof zu Prüllen (Peurllen) bey St. Leonhart besizt hat bezallt. Actum 1605." Vlastník Andreas Peurler, následně asi 1612: Mathiaß; přímé přiřazení není možné. Myslitelná je jedna z usedlostí v Lindských Chalupách, od níž jižním směrem se nachází louka, které se říkalo Prühl-Rosenauer.

 

 


Šumavské nostalgie ...


Vlk Samotář   (JL)

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?