wz

Turnovská synagoga - památka, o které se neví

Řadu let jezdím do Turnova - a dosud jsem o té synagoze nevěděl. A to přesto, že leží ve stejné ulici, kam s přáteli občas jezdíme na dovolenou či prodloužené víkend. Synagoga zaniklé židovské obce v Turnově ...  Městské knihy datují první zmínku o židovské populaci rokem 1526. Již tehdy ovšem musela být židovská obec plně rozvinutá, se synagogou a vlastním hřbitovem, jehož polohu ani jiné podrobnosti ovšem neznáme (existuje pouze domněnka, že hřbitov se mohl nalézat v blízkosti říčky Stébenky).

(Pozn.  kapitoly tohoto příspěvku byly  sestaveny s využitím textů vylepených na objektu synagogy a židovského hřbitova)

Židovská obec v Turnově a její synagoga v toku času

Na přelomu 16. a 17. století zažila židovská populace v Turnově ze zatím nevyjasněných příčin útlum. Ten byl prolomen poté, co roku 1623 získal hruboskalské panství Albrecht z Valdštejna. Ještě téhož roku pozval do Turnova další židovské rodiny. Ty si kupovaly nemovitosti v oblasti dnešní Hluboké ulice a tam také postavily jeden společný dům pro celou obec. Není vyloučeno, že se jednalo o první písemně doloženou synagogu. Objekt se nalézal na místě domu čp. 299 v zátočině Dvořákovy ulice (pod radnicí a lékárnou). Je téměř jisté, že dům byl dřevěný - celá stavba při požáru způsobeném švédskou soldateskou na jaře roku 1643 lehla popelem. . 

Čtyři roky po požáru si židovská obec koupila v Krajířově ulici (dříve Jizerní či Židovské) pozemek pro stavbu druhé synagogy. V místě nynějšího domu čp. 481 pak bývala ještě židovská škola a v roce 1737 je zde doložen dům židovského kantora), rovněž dřevěný. Tou dobu se roztroušené židovské obyvatelstvo začínalo, částečně z příkazu vrchnosti, seskupovat právě mezi Krajířovou a Palackého ulicí a Kozím pláckem. Tím  postupně vznikla na pozemku přibližně trojúhelníkového půdorysu židovská čtvrť. Ta se, až na demolici nárožních domů u příležitosti stavby městského kina, zachovala dodnes (i když domy byly pochopitelně přestavovány).

Bohužel, ani druhá synagoga neměla dlouhého trvání. Shořela při posledním velkém požáru města v roce 1707. Dlouhých dvanáct let si pak Židé museli své bohoslužby odbývat v náhradních prostorách.

Teprve 2. ledna 1719 bylo židovské obci povoleno postavit synagogu novou , třetí v pořadí a tentokrát již kamennou. Zápis v městské knize dokládá, jaké rozměry bylo nutné při stavbě dodržet. Tato synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války, během které byla turnovská židovská obec zcela zdecimována.

V průběhu 18. a 19. století se obec rozvíjela mimo jiné i díky obchodu se surovinami pro kamenářské řemeslo. Počátkem 19. století vzniká v blízkosti židovské čtvrti několik kartounek, jejichž majiteli byli většinou právě Židé. Rostoucí populace si zřejmě průběžně vyžádala některé stavební úpravy synagogy. Jejich jednotlivé fáze se snad podaří zdokumentovat po vyhodnocení archeologického průzkumu, který v synagoze vedl PhDr. Jan Prostředník z Muzea Českého ráje v červenci roku 2007. Z několika úlomků omítky je zřejmé, že stěny byly pokryty hebrejskými náboženskými texty. Arabesky, které jsou dodnes viditelné především na stropě, ale i na stěnách, pocházejí pravděpodobně z doby, kdy bylo do synagogy v roce 1905 zavedeno elektrické osvětlení a budou v rámci celkové rekonstrukce objektu obnoveny.

Pamětní desky v modlitebním sále jsou věnovány významným členům zdejší židovské obce - MUDr. Aloisu Reinerovi (zemřel 1905), dlouholetému městskému lékaři a Siegfriedu Hillerovi (zemřel 1886), zakladateli nadace na podporu chudých židovských dívek.

Během 20. století židovská populace ve městě poklesla. Zatímco v době největšího rozkvětu obce čítala kolem dvou stovek osob, při posledním sčítání Židů v roce 1930 dosahovala jen devadesáti osob. Zábor pohraničí po Mnichovské dohodě vyhnal do Turnova a okolí (například Železného Brodu) stovky Židů z Jablonecka a Liberecka, takže v roce 1938 žilo v Turnově kolem pěti set obyvatel židovského původu. Někteří z nich pak ve městě zemřeli ještě před zahájením transportů do Terezína a vyhlazovacích táborů a jsou pohřbeni na místním židovském hřbitově v Sobotecké ulici.

Turnovské židovské obyvatelstvo, včetně mnoha uprchlíků z pohraničí, postihly zejména transporty směřující v roce 1943 do Terezína a do Osvětimi (Auschwitz-Birkenau).

 

Moc fotografií bohužel nemohu nabídnout - objekt je uzavřen; takže bohužel jen to, co je vidět z ulice ...

Synagoga po druhé světové válce

Ačkoliv turnovská židovská obec byla již v roce 1945 obnovena a později změněna v tzv. synagogální sbor, byla pro nedostatek členů - jejich úmrtí i emigraci do zahraničí - v roce 1961 definitivně zrušena. Tou dobou již synagoga deset let sloužila jako skladiště, kterým byla až do roku 2006, kdy byly zahájeny práce na její rekonstrukci. Je paradoxem, že již mezi tím - v roce 1997 - se stala kulturní památkou.

Synagoga byla židovskou obcí opuštěna roku 1950. Byla předána pod správu podniku Drobné zboží Pardubice; ten zde roku 1967 vybudoval sklad pro potřeby prodejny v sousedství. Byl odstraněn svatostánek, lavice, mříž galerie a ostatní součásti mobiliáře. Kultovní předměty byly předány nejprve do muzea v Turnově a odsud byly posléze převedeny do Židovského muzea v Praze. Strop hlavního prostoru synagogy byl překlenut betonovým překladem a parapet galerie vybourán. Dvojice oken v severní a západní stěně využili stavbaři k výstavbě můstku propojujícího sklad s prodejnou. Podlaha byla vybetonována a stěny nabíleny. Zachována naštěstí zůstala pozoruhodná dekorativní malovaná výzdoba stropu hlavního sálu se stylizovanými motivy maurských arabesek. Stavební úpravy jsou nechvalným důkazem neúcty ke kulturní tradicím menšinových kultur na našem území.

Roku 1990 objekt restituoval soukromý vlastník, který se nechoval k objektu o nic lépe ... synagoga zůstala skladištěm. Od roku 1998 do roku 2003 se táhla vleklá jednání o odkoupení objektu synagogy městem Turnovem. Ta byla nakonec zakončena  směnou za sousední nárožní dům, který byl dosud ve vlastnictví města. Pak již nic nebránilo tomu, aby byl zahájen historický průzkum objektu. Dalšími kroky budou zakonzervování dochovaných částí objektu s následnou rekonstrukcí, kdy budou chybějící a zničené části stavby nahrazeny replikami zhotovenými podle historických pramenů.

K záchraně památky byla získána dotace na základě grantu z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu ve výši osmi miliónů korun. Práce spojené s rekonstrukcí ovšem budou vyžadovat investice ve výši přibližně třinácti miliónů korun  - dokončeny by měly být v roce 2009. V přízemí bývalé synagogy by pak měla být stálá expozice židovské kultury na Turnovsku a v prostoru ženské galerie pak budou pořádány sezónní výstavy.

Podle tabule před objektem byly stavební práce zahájeny 22.3. 2007 a dokončeny by měly být již  31.8. 2008. Objednavatelem stavby je město Turnov, projektantem a technickým dozorem firma Profes Projekt s.r.o a zhotovitelem firma Status Turnov s.r.o.

Židovský hřbitov

Turnovský židovský hřbitov nemůžete nenajít ... Je umístěn v Sobotecké ulici a pokud by vám to nic neříkalo, ptejte se na cestu k železniční stanici Turnov-město (pozor, ne Turnov hl.n !) a k prodejně Plus. Až uvidíte kruhový objezd a mimoúrovňovou silniční křižovatku, jste u cíle. Bohužel, právě toto mimoúrovňové křížení barbarsky hřbitov poničilo a do jistě míry znehodnotilo jeho historickou cenu ...  Lze teď jen polemizovat o tom, zda by se v současnosti bral větší ohled na historické památky než tomu bývalo v socialistickém Československu.

 

Hřbitov barbarsky přetíná betonový most silničního mostu

Židovský hřbitov v Turnově je jediným zachovaným židovským hřbitovem v semilském okrese. Pozemek pro hřbitov byl Židům prodán v roce 1625 a své současné velikosti dosáhl po dalších, nejméně dvou rozšířeních. Má tvar dlouhého obdélníku, jehož delší strana přiléhá k Sobotecké ulici. Stojí zde na 570 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pocházejí z let 1649 a 1680. Náhrobky zabírají nejen rovnou část pozemku, ale i část přilehlého svahu. Náhrobky jsou hustě uspořádány do pravidelných řad  vedoucích směrem od západu k východu, přičemž nápisy na deskách jsou obráceny k jihu. Nejstarší náhrobky s nápisy v hebrejštině ze spatřit v severní části hřbitova, jsou však promíseny s náhrobky novějšího data. Nejnovější náhrobky s nápisy zhusta již i v němčině a dokonce i češtině pak zaujímají jižní část hřbitova.  Do zdi směrem do ulice je začleněn nyní rekonstruovaný hřbitovní domek - bývalá márnice a byt hrobníka z roku 1800. Dnes je zde expozice věnovaná židovské komunitě v Turnově. Pamětní deska obětem druhé světové války, zničená pravděpodobně při stavbě silnice, byla nedávno obnovena a umístěna uvnitř  budovy.

Na hřbitově mimo jiné odpočívají předkové Ivana Olbrachta či Pavla Tigrida. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1956. V současnosti již téměř deset let probíhá rekonstrukce areálu a restaurování náhrobků. Náhrobní kameny poskytují důležitý zdroj informací ... ovšem v neposlední řadě často zaujmou i svými poetickými kvalitami. Akci financuje majitel hřbitova - pražská židovská obec a město Turnov. Roku 2006 Jaroslav Achab Haidler všechny náhrobky zdokumentoval a výsledky jeho práce byly použity při vytváření rozsáhlého katalogu s popisem historie hřbitova, pořízeného pro potřebu odborného pracoviště památkového úřadu v Liberci.

 

 

Rohanův buk

Na tomto místě by byla škoda se nezmínit o jedné vzácnosti z říše stromů, Rohanově buku, který roste proti židovskému hřbitovu hned přes silnici. Tento více než stodvacet let starý strom byl dokonce nominován do soutěže Strom roku 2004, kde skončil na 9. místě.

Strom vypěstoval Vojtěch Mašek r. 1891 v Turnově z  výsevu buku lesního jako červenolistý kultivar s užšími, po okraji zubatě vykrajovanými listy . Byl pojmenován na počest knížete Rohana ze Sychrova, kde Mašek  působil jako zahradník. Po smrti knížete založil i v Turnově známé Maškovo zahradnictví, které mělo dobrý zvuk i v zahraničí. To bohužel padlo zčásti za oběť mimoúrovňovému křížení silničních komunikací ... Tehdy měll být pokácen i Rohanův buk, ale nakonec rozum alespoň částečně zvítězil a původně projektovaná  trasa byla kvůli tomuto světovému unikátu odkloněna. Rohanův buk se dnes pěstuje v řadě významných školek v Evropě a Americe.

V materiálech Arboreta Hrubá Skála, kde se rovněž s tímto stromem můžete setkat, se píše:
Buk lesní Rohanův (Fagus sylvatica Rohanii) Zvláštní, úzké listy, hluboce dělené, často až k řapíku (obdobně jako laciniátní forma – Fagus sylvatica Laciniata), zároveň však purpurově zbarvené. Forma nalezená v zámeckém parku na Sychrově, případně vzniklá v zahradnictví V. Maška v Turnově. Jako Fagus silvatica rohanii (pojmenování po majiteli Sychrova hraběti Rohanovi) popsána W. Körberem v r. 1894 (v Österr.-Ungarn. Gärtnerzeitung), jako Fagus silvatica rohani V. Mašek v r. 1905 K. Maškem (v Mitt. Dt. Dendrol. Ges.).

V souvislosti s Maškovým zahradnictvím se můžeme dočíst i v materiálech o známém  Franzi Kafkovi ...
Vrcholem veškerého snažení byla práce ve věhlasném zahradnictví Mašek v Turnově. Kafka zde pobýval v roce 1918 a měl výjimečnou šanci koukat pod ruce těm nejlepším zahradníkům a šlechtitelům. Tohle zahradnictví totiž nebylo jen tak něco malého, pěstovali tisíce okrasných stromkům, vyváželi rostliny po celé Evropě a také do zámoří.

 

 


Poznámka pod čarou ... nějaký rok už jezdím do Turnova - a právě do té ulice, kde synagoga bývala - neměl jsem ani tušení, co se skrývá za nevzhlednými vraty s nápisem Zahradní centrum techniky ... A kolik asi takových památek skrývají restituované objekty, které majitelé získali zpět a teď nevědí, co s nimi ... a čas neúprosně odtikává možnost záchrany ... a novopečený majitel se svého šidítka ne a nechce vzdát... O to více fandím Turnovu, čistému a sympatickému městu, o kterém mám už léta ten nejlepší dojem.

Kdybyste náhodou hledali v Turnově tu Krajířovu ulici .... Pokud půjdete z náměstí směrem dolů, dostanete se na kruhový objezd na dolním náměstí - na rohu je tam prodejna Bati. Pokračovat budete vpravo, jako směrem k lanovému mostu přes Jizeru a k hlavnímu nádraží. No a druhá ulice vpravo je právě ta Krajířova. Ke hřbitovu byste naopak vpravo neodbočili a šli pořád rovně až dalšímu kruháku, kde již hřbitov uvidíte vlevo. A tip pro mlsné jazýčky ... naproti přes silnici (přejdete po přechodu přímo pod mostem) je výýýýborná pizzerie Maškovka ....


Synagoga v roce 2008 - před otevřením veřejnosti

Z internetových stránek  města Turnov:

Městu Turnov byla Rozhodnutím o přidělení dotace č. 8 ze dne 23.2.2006 poskytnuta dotace v rámci Finančního mechanismu Norska ve výši 280 010 € na Obnovu židovské synagogy v Turnově.
V rámci tohoto projektu bude provedena celková rekonstrukce budovy. Do roku 2005 byla stavba užívána jako sklad domácích potřeb.
Rekonstrukce je zaměřena na navrácení stavby do původního stavu tak, aby mohla být užívána jako kulturní stánek, ve kterém se budou konat výstavy, přednášky koncerty apod. Složitá a velmi náročná rekonstrukce byla zahájena předáním staveniště dodavateli, který byl vybrán na základě soutěže o veřejnou zakázku. Vítěz soutěže společnost Status Turnov s.r.o. zahájila stavbu v březnu 2007. Celkové náklady spojené se stavbou dosáhnou výše 13 578 tis. Kč vč. DPH.

Již nyní se připravuje expozice na rok 2009 a město Turnov žádá všechny, kdo by měli cokoliv k doplnění, aby se ozvali.

Podívejme se, jak to se synagogou vypadalo v srpnu 2008.

 

 

Na podzim roku 2008 by tedy měla být restaurovaná synagoga otevřena pro veřejnost - a hned se s ní již počítá. Alespoň na stránkách Muzea Českého ráje v Turnově je plánována akce:

4. 10. – 30. 12. Židovská synagoga v Turnově
Výstava věnovaná výsledkům archeologického výzkumu.

Pozor - pokud byste sem chtěli zajet autem, je tu nenápadně umístěná dopravní značka "pěší zóna" - městská policie tu s nevšedním zaujetími několikrát denně nasazuje botičky všem autům, co tu zastaví.

 

 

Synagoga bude mít klimatizované vitríny

Speciální vitríny udržující stálou teplotu a vlhkost pořídí Turnov do zrekonstruované židovské synagogy v Krajířově ulici. Bez pořízení vitrín by Židovské muzeum v Praze nezapůjčilo do Turnova vzácné židovské památky, které odsud byly v období druhé světové války odvezeny.

„Jedná se například o stříbrné předměty, textilie nebo kovovou korunku. Pokud bychom vitríny nepořídili, muzeum by nám exponáty nezapůjčilo a my bychom museli nechat vyrobit jejich kopie,“ uvedla starostka Turnova Hana Maierová.

Klimatizované vitríny budou stát kolem půl milionu korun a prodraží tak náročnou rekonstrukci jedné z nejhodnotnějších turnovských památek. Oprava a zpřístupnění synagogy, která jako jediná na severu Čech přečkala nacistické vypalování v listopadu 1938, přijde celkem na 13,5 milionu korun, z toho 8,5 milionu Turnov dostane z norských investičních fondů.

(Jičínský deník)

 Radnice chce bývalou židovskou modlitebnu nabídnout veřejnosti k prohlídce již v říjnu 2008, kdy bude synagoga ještě bez vnitřního zařízení. To se sem má spolu s exponáty z Židovského muzea nastěhovat následující zimu.

Synagoga bude kompletně připravená na návštěvníky na jaře 2009, nebude však už sloužit náboženskému účelu, nýbrž jako muzeum židovské kultury se sezonním provozem. Počítá se také s pořádáním koncertů či krátkodobých výstav.

 

 

Jak se zdá, když porovnáme rok staré snímky, rekonstrukce úspěšně pokročila. Takže snad na podzim již staronové prostory po létech uvítají nové návštěvníky ...

 

 


 

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Vlk Samotář