wz

Železná hůrka

je naše druhá nejmladší sopka, která se nachází na Chebsku poblíž obce Mýtina v blízkosti hranice se SRN. Při svých pochůzkách ji objevil a popsal Johan Wolfgang Goethe v roce 1823.

Stáří Železné hůrky je odhadováno na 430 - 519 tisíc let. V minulosti tu býval lom a těžbou byly odkryty jednotlivé vrstvy sopečných hornin - zejména tufů a olivinického nefelinu (druh čediče), které vypovídají o jejím vzniku - pravděpodobně se jednalo nejméně o dvě erupce strombolského a havajského typu.

 

 

Nadmořská výška Železné hůrky je 570 - 590 m, rozloha 3,5 ha.

Na lávovém odkryvu roste prvosenka jarní, mochna jarní, vzácný a přísně chráněný zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus) a vzácnější kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria). Z dřevin jsou zastoupeny především bříza bělokorá a javor mléč.

 

kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria) a zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus)

Z živočichů se tu můžeme setkat s některými druhy plazů - s ještěrkou obecnou, ještěrkou živorodou a zmijí obecnou.

Železná hůrka byla vyhlášena národní přírodní památkou v roce 1961.

Obrázky z archívu autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka