wz

U rybníka na Březině

Březina se nachází západně (spíše jihozápadně) od Milešovky, je to náhorní pláň v nadmořské výšce přibližně 650 m. Zajímavostí této lokality je rašeliniště (jediné v Českém středohoří), stará bučina a rybník, který se stal cílem našeho výletu.

Červen si přispíšil
zaklepal na dveře
a vlčí máky
otevřely své květy...

Bylo jich tolik při trati a na náspech, jako by tu někdo rozstříkal červenou barvu. Začíná kvést i modrofialová šalvěj luční. Krajina po deštích je svěží zelená. Modrá obloha jen tu a tam s malými řasami a předpověď počasí jsou příslibem horkého dne.

 

 

Z Lovosic na Březinu pokračujeme autem malými silničkami a jako vždy nás rozněžní panoráma středohorských kopců, které se před námi rozevře v celé kráse. I když jsou kopce nevysoké, působí mohutně - zvedají se tak nečekaně a prudce a v jejich tvarech se skrývají veliká dramata Země. Před Lovošem se rozprostírá pole ječmenu, který po nedávných deštích pěkně povyrostl. Jeho vousaté klásky sytě zelené se vlní v mírném vánku. Nejednou mě napadlo, jak by tato krajina zapůsobila na Vincenta van Gogha, kdyby sem zavítal, jaké obrazy by namaloval?

 

Kohoutek luční

Rdesno hadí kořen

Hadí mord nízký

 

Na Březině nás vítá alej ještě kvetoucích kaštanů, která tu byla kdysi vysazena. Po pravé straně stojí zřícenina bývalé hájenky. Vlevo je na dohled vrchol Milešovky a my se vydáváme k hrázi nevelkého rybníku, lemovanou kaštany - bývalý majitel měl tyto stromy zřejmě v lásce. Vítají nás dvě kukačky - jedna kuká snad někde v aleji a druhá se ozývá z lesa za rybníkem. Na okraji hráze kvete zajímavý nafialovělý druh kakostu, osamělý tmavě růžový kohoutek luční. Objevují se první květy rdesna hadího kořenu v barvě lila. Vůně vody je v horku, které začíná, obzvláště příjemná, tu a tam jemně kuňkají žáby.

 

Šídlo královské

Leknín bílý

Šídlo obecné

 

 

Posadíme se na hrázi a sledujeme dění kolem. Poletují tu šídla malá i velká, občas postávají v letu a pak usednou na stéblo trávy nebo list. Roje malých mušek, ale neštípou nás. A je tu bohatý život ve vodě, z níž tu a tam vyrůstají listy zajímavého drobného kapradí, a listy dalších rostlin včetně leknínů.

Pod hladinou se to jen hemží pulci a drobnými rybičkami celkem nenápadně šedohnědě zbarvenými, některé mají po stranách bělavý proužek. Ale pak nás zaujme rybka, která doslova zlatě zazáří - snad jak na ni z určitého úhlu dopadnou sluneční paprsky.... Že by zlatá rybka? Měli bychom vyslovit nějaké přání jako v pohádce.... ani jsme je nevyslovili, rybička snad jakoby tušila, co by nás mohlo potěšit.

Nad námi se objevil velký tmavý pták s vykrojenými křídly, který zcela neslyšně přelétl rybník a snesl se na protější břeh. Velmi vzácný čáp černý. Tyto ptáky jsem viděla někdy před dvaceti lety v Jeseníkách. Čáp byl dobře viditelný, vykračoval si po břehu, tu a tam něco sezobl. Po chvíli odletěl. Slunce žhne, sedáme si do stínu. Pozorujeme oblohu, obláčků - řas trochu přibylo, ale nic nehrozí.

Rozhodli jsme se obejít rybník. Cesta byla příjemná, listnatým lesíkem, tvořeným břízami, olšemi, jeřáby. Viděli jsme stezky zvěře vedoucí k vodě. Na bahnitém břehu neklamné důkazy, stopy srnčích kopýtek. Z lesa se ozývá hrdlička divoká a budníček lesní. Kukačky chvílemi utichnou, aby nabraly sil k dalšímu kukání.

Na louce objevíme zběhovec plazivý se sytě modrými květy, celá rostlinka připomíná svícen, velkou zajímavostí je osamělý žlutý květ hadího mordu nízkého, zaujmou nás dva druhy rozrazilu a na pokraji lesa mařinka vonná a ptačinec velekvětý, který tu vytváří nádherné bílé kolonie. Zastihneme ještě i úpolín evropský se sírově žlutými květy. Nádhera. Louka se zajímavě rostlými vrbami a kvetoucími rdesny... za týden tu jistě bude záplava jejich květů. Občas přeletí čmelák.

 

 

Ptačinec velekvětý

Ohniváček červenoskvrnný

Čáp černý

 

Motýlů je málo, ale přece jen se objeví zejména bělásek, okáč luční a zvláštní pozornost si zaslouží malý drobnější motýlek žlutavé barvy, který na první pohled připomíná padající list akátu. Když se motýlek konečně usadí na kameni a na chvilku rozevře křídla , zjišťujeme, že kromě žlutavě až okrově zbarvených horních kridel, jsou spodni kridla hnedava a cela kridla poseta tmavymi skvrnkami. Ale dlouho neposedí - opět křídla rozevírá a zavírá a vzlétne Mohl by to byt snad ohniváček černoskvrnný. Létá jich tu několik.

Cesta nás zavede do lesíka a odtud do kaštanové aleje, kde se uzavírá náš okruh.

Z výletu si odnášíme krásné zážitky, je to jedno z mála míst ve Středohoří, jehož charakter určuje voda se svým zajímavým a bohatým životem.

 

Zběhovec plazivý

Upolín evropský

 

Obrázky - archív autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka